Článek
Zájemci o bydlení v hlavním městě Německa mají v posledních dvou dekádách hledání stále obtížnější. Přestěhovali se sem noví lidé, investoři, startupy i společnosti. Ceny pronájmu se od roku 2009 více než zdvojnásobily, protože výstavba nových domů zaostávala za poptávkou.
Letos v únoru proto zavedla berlínská levicová vláda takzvaný Mietendeckel (strop nájemného). Podle agentury Bloomberg tím chtěla zabránit, aby Berlín šel ve stopách dalších metropolí, jako je Londýn či New York, kde ceny nájemného vyhnaly střední a nižší vrstvu mimo centrum.
Omezení donutilo pronajímatele snížit ceny nájmů až o 40 procent. „Bylo nutné šlápnout na brzdy, aby investoři nemohli stále vydělávat nekonečné množství peněz na úkor nájemníků,“ říká Wibke Werner, zástupce vedoucího skupiny pro práva nájemců Berliner Mieterverein.
V září však v německé metropoli klesl počet nemovitostí k pronájmu o 42 procent. „Na každý byt je často několik stovek dotazů a reklamy na ně jsou mnohdy staženy během jednoho dne,“ říká Thomas Schroeter, výkonný ředitel společnosti ImmoScout24.
Pandemie za to nemůže
Někteří berlínští vládní úředníci a skupiny nájemců připisují pokles pandemii. Údaje společnosti ImmoScout a dalších provozovatelů však naznačují opak. Zatímco se na začátku pandemie trh s nemovitostmi zastavil, velká německá města zaznamenala více nájemných aktivit než vloni. Až na Berlín.
„Lidé mohou vinit koronavirus, ale jsem si docela jistý, že to, co v Berlíně vidíme, je způsobeno novou legislativou,“ říká Christian Oberst, analytik nemovitostí pro iW, německý ekonomický institut v Kolíně nad Rýnem.
Legislativa, kterou zpochybňuje německý federální soud, vystrašila majitele. Někteří byty spíše prodávají, než aby je pronajímali za nižší ceny, které stanoví Mietendeckel. ImmoScout uvádí, že v září vzrostl počet berlínských bytů a domů na prodej o 13 procent oproti předchozímu roku.
Lidé, kteří si nemohou dovolit koupi nemovitosti, nebo vlastní bydlení nechtějí, se nyní často setkávají s nevýhodnými smlouvami. Aby pronajímatelé zabránili ztrátě příjmů z nájemného, začali požadovat, aby nájemci podepisovali nájemní smlouvy se dvěma různými cenami. Jedna bude platná, pokud bude pokračovat zmrazení nájemného. Vyšší částka pak bude platit, pokud soud rozhodne, že je zákon protiústavní.
Berlín si přesto stojí za svými právními předpisy. „Mietendeckel není příčinou přetíženého berlínského trhu. Je jeho výsledkem,“ myslí si Sebastian Scheel, městský senátor pro rozvoj měst a bydlení.
Berlín je již tradičně městem nájemníků. Bydlení si zde pronajímá více než 80 procent obyvatel. Pokud bude trend prodeje rezidenčních nemovitostí pokračovat, sníží se počet nájemců v Berlíně na národní průměr, který je zhruba polovina.
Dočasné zlevnění v Praze
Podobná situace Česku pravděpodobně zatím nehrozí. Kvůli pandemii narostl v hlavním městě počet bytů, které jsou určeny k dlouhodobému pronájmu. Důvodem je pokles cestovního ruchu, a tedy i zájmu o krátkodobé pronájmy typu Airbnb.
Také majitelé bytů v Praze museli snížit cenu nájmů, aby zamezili ztrátě příjmů. Zatímco v dubnu letošního roku stál pronájem bytu 3kk o rozloze 65 m2 průměrně 21 929 korun, v srpnu cena jeho nájmu klesla na 18 549 korun. Některé ceny však mohly spadnout až na polovinu.
Až se situace vrátí do normálu, majitelé bytů očekávají, že se opět uchýlí ke krátkodobým pronájmům. Zástupci realitních kanceláří proto varují, že ceny nájemného budou opět růst.
