Digitální zdraví je nutnost. Zatím ale převládá těžkopádnost a nedůvěra

Kvalitnější, personalizovaná, prediktivnější, digitální a ekonomicky udržitelná. Taková by měla být zdravotní péče pro další desetiletí.

Podle průzkumu společnosti Deloitte v sedmi evropských zemích existují i přes odlišnosti různých zdravotnických systémů v poslední době společní jmenovatelé: rostoucí poptávka po zdravotní péči a rostoucí finanční náklady. Digitalizace může zdravotnictví s obojím pomoci.

Podle Karen Taylorové z Centra pro zdravotnická řešení britské pobočky Deloitte má výhody pro všechny strany: klientům (pacientům) technologie můžou pomoct zkrátit termíny návštěvy doktora, dodržovat léčebný režim a udržet se zdravější. Lékařům pak pomáhat při rozhodování a uvolnit kapacity, a tak předcházet přetížení zdravotnického personálu. Potřebují ale přístup k pacientským datům, a to v reálném čase.

„Digitalizace také zajišťuje hospodárnost systému a poskytovaných služeb,“ doplnila Taylorová.

Pandemie digitalizaci ve zdravotnictví – stejně jako v jiných oborech – urychlila. Nebylo totiž na výběr. „Poskytovatelé zdravotnických služeb přišli s nápadem digitální ordinace – spojení přes video nebo telefon, pomohlo to včas vystavit příslušný recept nebo poslat pacienta do nemocnice,“ zmínila britská expertka v úvodním panelu konference o digitalizaci zdravotnictví eHealth: Digitální zdravotnictví.

Tu společnost Deloitte pořádá 13. a 14. 10. za podpory několika partnerů včetně Seznam Zpráv. Ve čtvrtek od 11:30 bude možné zde na stránkách SZ Byznys sledovat závěrečnou diskusi na téma eHealth v Česku: právní rámec, data, kyberbezpečnost.

Nejpozitivnější zpětnou vazbu dali respondenti podle Karen Taylorové digitalizaci v péči o duševní zdraví. Během pandemie, kdy byla většina populace velmi zatížená stresem, se ztrojnásobily případy depresí a zdvojnásobily počty lidí s úzkostí, zmínil matematik a psycholog QED Group Radvan Bahbouh.

„Digitalizace se tady dá využít diagnosticky, spoustu můžeme dělat sami pro sebe. Dost se rozvinuly standardizované programy péče o duševní zdraví, které se k lidem dostávají přes školy a firmy,“ uvedl.

Přestože české zdravotnictví již digitalizaci úspěšně odstartovalo, mezi jeho největší úskalí patří rostoucí náklady spojené se stárnutím populace a léčbou civilizačních chorob, ale také s nedostatkem zdravotnického personálu.

Současný model zdravotnictví je podle zakladatele institutu zdravotní ekonomiky iHETA Tomáše Doležala hodně postavený na institucích a financování, což nás v pandemii zachránilo. „Ale není to model pro mírové doby, kdy potřebujeme orientaci na data, kvalitu a klienta. Máme kvalitní špičková pracoviště, ale v běžné péči o populaci selháváme,“ tvrdí.

Zdravotnictví nemá podle něj koncepci, netransformuje se a neodpovídá na zdravotně-civilizační výzvy. „Důležité je otevřít data, strukturovat je a nabídnout zákazníkům i systému,“ řekl.

Podle Doležala je také třeba změnit financování. „Diverzifikovat zdroje, otevřít privátní kanál peněz, už teď je tam velká šedá ekonomika – to je potřeba vrátit do systému,“ navrhuje.

Platby do zdravotnictví podle něj dnes nereflektují kvalitu. „Jdou za objemem a historickým nastavením systému,“ podotýká. „Nikdo nechce vybírat peníze od chudých a starých lidí, ale od lidí v produktivním věku – máme umožnit pojišťovnám diverzifikovat platby do pojištění, zavést nějakou formu zdravotní daně,“ myslí si Doležal.

Mezi nejčastějšími výhradami vůči současnému zdravotnímu systému zmiňovali účastníci úvodního panelu konference také nedostatek důvěry a fragmentaci.

„Když zdravotnictví když srovnám s jinými obory, je hodně fragmentované. Největší výzva a nekonečný příběh jsou různé úhly pohledu. Zdravotnictví je málo řízené pacientem, ve středu musí stát klient,“ míní šéf společnosti Pilulka Petr Kasa. „Digitalizaci sledujeme přes něj, on by měl být vlastníkem svých zdravotních dat, které jsou teď různě roztříštěné,“ doplnil.

Podle Kasy je mezi lidmi krize důvěry nejen ve zdravotnictví, ale obecně ve státní uspořádání. „To, jak so chová premiér a prezident, dává lidem nulovou důvěru v systém,“ tvrdí. Řešením by podle něj mohla být decentralizace. „Člověk ale musí věřit tomu, že má svá data pod kontrolou,“ podotkl.

„Lidé nevěří nám vědcům, lékařům, sami sobě, politikům. Jestliže velká část populace věří tomu, že ve vakcínách jsou čipy a chytřejší část populace se bojí zneužívání svých dat, bude to hrozně těžké,“ poukazuje na výzvy digitalizace biochemik Jan Konvalinka.

Komunikace je v tomto ohledu klíčová. „Pokud nebude důvěra, žádná změna nenastane,“ přidal se moderátor diskuse a lékař Tomáš Šebek.

Na roztříštěnost systému ukazuje například Konvalinkova zkušenost z testování na covid během pandemie, kdy vědci přispěchali na pomoc se sofistikovanými přístroji na vyhodnocování vzorků. „Vzorky nám chodily ale v igelitkách a u toho byl papír se jmény a rodnými čísly pacientů,“ popisuje.

Jiný příklad zmínil Lukáš Kousal, manažer plně automatizované lisovny ve Škodě Auto: „Začal jsem díky chytrým zařízením sbírat svoje vlastní tělesná data, ale bohužel jsem se setkal s tím, že lékaři neumí moje data interpretovat. Očekávám, že mi s tím pomůže odborný lékař nebo třeba umělá inteligence. Už to, že data půjdou využít, je obrovský benefit.“

Kousal lidské tělo přirovnává k výrobní lince. „Osenzorovali jsme lisovací linky, které nám přinášejí data z výroby. Pochopilli jsme, že je velmi důležité řešit prevenci. Ta dokáže pomoci finančně a snížit prostoje,“ konstatuje. Ve firmě například dokážou dostat několik techniků jako jejich digitální dvojčata k vyladění nebo opravě stroje, který fyzicky stojí v Mladé Boleslavi. Paralela v péči o lidské zdraví se najde snadno.