Článek
Náhlé srdeční zástavy a úmrtí u mladých lidí, kteří jsou z pohledu okolí často na vrcholu svých sil, se nevyhýbají žádnému sportu - tragédie se odehrávají v basketbalu, fotbalu, hokeji i v individuálních disciplínách.
Podle statistik nenadále zemře jeden z dvou set tisíc lidí ročně. Nositelem potenciálně smrtelné srdeční choroby je jeden z 250 až 300 lidí. Nejde sice o dramaticky vysoká čísla, o to víc jsou však podle odborníků následná úmrtí zbytečná - často jim lze zcela předejít.
Sport sám o sobě přitom není příčinou problému, ale zhoršuje prognózu a může být spouštěčem eskalace nepoznaného srdečního onemocnění. Projevit se může třeba náhlou poruchou srdečního rytmu během fyzické námahy.
Problém se přitom týká amatérských sportovců i těch, kteří patří mezi profesionální a podstupují pravidelné prohlídky.
„Daná problematika je velice specifická, protože před sebou máte někoho, kdo je zdráv a je výkonnostním sportovcem a přesto jeho srdce vypadá úplně jinak než srdce nesportujícího zdravého člověka. Proto je třeba znalostí o tom, co už představuje patologii,“ míní Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart a přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK.
„Anamnéza, fyzikální vyšetření a EKG dokážou odhalit značnou část zdravotních problémů spojených s kardiovaskulárním systémem. Screening má ale jednu nevýhodu, občas ukazuje i falešně pozitivní nález a některé normální nálezy, které vznikají intenzivní pohybovou aktivitou - takzvané atletické srdce, můžou být hodnoceny jako patologie. Vrcholoví sportovci tak musí často zbytečně přerušit nebo dokonce ukončit sportovní kariéru,“ přidává se lékař Vladimír Tuka, specialista v oboru kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK.
Vše se podle něj navíc komplikuje - na další vyšetření a výsledky mohou sportovci v běžných zařízeních čekat i tři měsíce. Pro většinu z nich je to nesnesitelně dlouhá doba.
Sportovat bez obav
Problémy mají řešit nově vzniklá Centra sportovní kardiologie. Specializovanou péči mají zacílit na doplňková vyšetření sportovců s možnými patologickými nebo nejasnými nálezy. K dispozici budou ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici Olomouc a Nemocnici Podlesí v Třinci. Pro děti a dospívající je potom určeno Dětské kardiocentrum ve FN Motol.
„Atleti mají lepší životní prognózu. Například studie provedená na Tour de France ukázala, že tito lidé mají v průměru o šest let delší přežití než obecná populace. Také mezi sportovci se ale nachází lidé, kteří mají nemocné srdce a mohou si přemírou sportu ublížit,“ dodává Aleš Linhart.
V centrech ale mohou pomoc vyhledat i lidé, kteří o svých srdečních potížích dobře ví, přesto mají touhu sportovat. Jedná se například o výrazné zbytnění srdce z genetických příčin, které po dlouhou dobu znamenalo naprostý konec člověka se sportem.
„Vyšetřujeme i symptomatické sportovce s poruchami vědomí, bušením srdce nebo třeba s nevysvětlitelnými bolestmi na hrudi a dušností,“ přiblížil primář Peter Kubuš z Dětského kardiocentra 2. LF UK FN Motol.
Péči by nicméně ani amatérští sportovci neměli zanedbávat, často se z pohledu intenzity tréninků vyrovnají i profesionálům. „Nemoci srdce nepotkávají jen nemocné a starší lidi, ale opravdu i mladé sportovce. Zástavu srdce může způsobit třeba odchylka ve tvorbě nebo vedení srdečního vzruchu, která může být patrná na povrchovém EKG, odchylky ve věnčitých tepnách nebo dědičné zbytnění srdečního svalu - hypertrofická kardiomyopatie. Nebezpečné a často podceňované jsou i přecházené virózy, které mohou způsobit zánět srdečního svalu, myokarditidu,“ vysvětlila Bogna Jiravská-Godula, vedoucí lékařka Centra sportovní kardiologie Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí.
Aby se dalo tragédiím předejít, je podle ní ze strany sportovců nutné nepodceňovat příznaky, jako jsou bušení srdce, bolest na hrudi, náhle snížená výkonnost, zvýšená únava nebo nevysvětlitelné mdloby a kolapsy.
Návrat po covidu
Velkým tématem jsou nyní v kardiologii také návraty lidí ke sportování poté, co prodělali covid-19. Podle lékařky Jiravské-Goduly má až 20 procent hospitalizovaných pacientů s covidem také postižené srdce. U některých mohl proběhnout například zánět srdečního svalu, mohou proto být ohroženi arytmií a srdečním selháním.
„Pro sportovce je důležité s jakýmikoliv příznaky nesportovat. Sportování s covidem zvyšuje replikaci viru, dochází ke zvýšené šanci, že bude srdce zánětlivě postižené a pochopitelně se zvyšuje pravděpodobnost postižení srdce a smrti,“ popsala.
V rámci prevence by lidé měli dodržovat dobře známá pravidla posílení imunity včetně vydatného spánku, pravidelné pohybové aktivity a pestré stravy.
„Po odeznění symptomů covidu má být sportovec sedm dnů bez tréninku a dalších sedm dnů má narůstat jeho tréninkový plán, takže za 14 dní po odeznění symptomů se dostává na běžný plán,“ dodala lékařka.
Lékař Tuka dodává, že by lidé měli aktivní pohyb vnímat jako důležitou součást života. Prospěšné jsou při správném přístupu k tréninku i vytrvalostní sporty včetně běhu. Nedávno zveřejněná studie britských vědců například přinesla důkazy o tom, že se hobby běžcům při půlročním tréninku zlepšily parametry cévního věku o čtyři roky.
„Obecně se sportovci včetně vytrvalců dožívají vyššího věku. Dokonce i ve studiích, kde máte jednovaječná dvojčata, přičemž jedno sportuje a druhé ne, to, které sportuje, se dožívá vyššího věku,“ dodává.
