Téma, které může zvrátit výsledek voleb. Data z minula ukazují, co zabírá

Do otevření volebních místností 8. a 9. října zbývá přesně čtvrt roku. Nastal tedy čas, kdy by strany, hnutí i koalice měly v kampaních přitvrdit, pokud chtějí zaujmout nerozhodnuté a váhající voliče.

Letošek je zatím výjimečný pouze tím, že se do předvolební kampaně zapojil i prezident Zeman, když v rozhovoru pro CNN Prima News vyhlásil, koho bude volit. Jinak ve veřejném prostoru zaznívají většinou jen obecné sliby, případně se opět vynořují témata jako uprchlíci nebo zvyšování platů.

„Před každými volbami se najde nějaké velké téma, je však otázka, zda to považovat za kauzu vytaženou účelově jen před volbami s cílem ovlivnit volební výsledek, nebo zda je časová shoda náhodná,“ upozorňuje vedoucí katedry politologie Metropolitní univerzity v Praze Petr Just.

„Asi nejznámější příklad spadá do roku 2006 a týká se tzv. Kubiceho zprávy o propojení organizovaného zločinu a státní správy. Zprávu na jednání sněmovního bezpečnostního výboru pár dní před volbami 2006 přednesl tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice a dotýkala se i lidí spojených s tehdy vládnoucí ČSSD,“ připomíná.

Správně zvolené téma totiž může výsledek voleb zásadně ovlivnit. Má však také potenciál úplně ho změnit?

„Odpověď na tuto otázku není univerzální. Například ČSSD, byť skončila druhá, i přes Kubiceho zprávu dosáhla v roce 2006 na procenta svého historicky nejlepšího sněmovního výsledku. A historicky druhého nejlepšího výsledku v absolutních počtech hlasů,“ vysvětluje Just. „Naopak kauza Nagyová v roce 2013 dovedla v následných předčasných volbách ODS k historicky nejhoršímu sněmovnímu výsledku. Jak v absolutních počtech, tak v procentech,“ dokládá politolog.

Efekt předvolebních témat ještě zesiluje internet. Například předvolební boj v roce 2010 přinesl kromě negativní kampaně i větší využití sociálních sítí. Věci veřejné, tehdy nová strana, se sloganem „Konec politických dinosaurů“ jednoznačně cílily na voliče zklamané ze zažitých stran.

Velkou roli podle Institutu politického marketingu tehdy hrála zejména ekonomická situace v Řecku, hospodářská krize, ale také povodně, které týden před volbami zasáhly Moravu. Politologové proto připomínali, že výsledek voleb může ovlivnit reakce na řádění živlu.

„Záleží, jak rychle politici zareagují, jak jsou vidět jako citliví k lidem, kteří se dostali do problémů,“ uvedla před jedenácti lety pro Novinky politoložka Vladimíra Dvořáková. Letos je situace podobná, veřejným prostorem rezonuje dopad tornáda na jižní Moravě.

Úspěch tehdy slavily i nové strany, obvykle se vymezující proti „tradičním politikům“. Právě jim, jmenovitě TOP 09 a Věcem veřejným, se oproti zažitějším soupeřům povedlo překonat předvolební odhady.

Nedůvěra k tradičním stranám se pak výrazně podepsala na předčasných volbách v roce 2013. Předcházela jim razie na Úřadu vlády a zatčení šéfky kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase Jany Nagyové. Nečas vzápětí na post rezignoval a poslanci odhlasovali rozpuštění Sněmovny.

A právě takzvaná kauza Nagyová byla tragická pro vládnoucí koalici ODS, TOP 09 a VV (LIDEM). Krom Strany práv občanů Zemanovci (SPOZ), jež ve volbách propadla, sice prakticky nikdo nevedl vysloveně negativní kampaň, přesto je z výsledků zřejmé, že voliči chtěli změnu.

Ztratila totiž i opoziční ČSSD, naopak zpátky do Sněmovny se dostali lidovci. Vůbec poprvé ve volbách oslavilo úspěch tehdy nové hnutí ANO. Předvolební průzkumy mu přitom tři měsíce před událostí přisuzovaly pouhá dvě procenta. Výsledné skóre bylo téměř desetinásobně větší. Již zmíněná SPOZ získala pouhých 1,5 procenta.

Poslední sněmovní volby měly také své téma, dokonce hned dvě. Prvním byla krize vlády Bohuslava Sobotky, který v květnu oznámil, že podá demisi. Reagoval tak na kauzu korunových dluhopisů a nejasných majetkových poměrů Andreje Babiše, jenž zastával funkci místopředsedy vlády a ministra financí.

Sobotka však avizovaný krok nakonec neudělal: obával se, že prezident by situaci vyhodnotil pouze jako jeho demisi, a ne celé vlády. Premiér proto Zemanovi navrhl Babišovo odvolání, ke kterému nakonec skutečně došlo.

Mezi oběma stranami to dále jiskřilo. Hnutí ANO využilo memorandum ze začátku října, které podepsal tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) s australskou společností European Metals Holdings (EMH). Šlo o budoucí spolupráci na dalším průzkumu a těžbě lithia na Cínovci. Celou kauzu dopodrobna vysvětluje například Deník N.

A tento krok se Babišovu hnutí vyplatil. „Z našich průzkumů pro ČT vyšlo, že každého desátého voliče, který se rozhodoval v posledním měsíci, tahle kauza přiměla změnit stranu,“ vysvětloval pro Respekt v říjnu 2017 sociolog Daniel Prokop z agentury Median. „A nejčastěji volili právě ANO. Zejména na starší lidi zafungovalo tvrzení ANO, že se ČSSD snaží ukrást zemi národní bohatství.“

Hnutí ANO ve finále získalo téměř třetinu hlasů a ve volbách zvítězilo. Naopak sociální demokraté propadli. Zabodovali i Piráti a SPD, kteří získali více hlasů, než jim průzkumy čtvrt roku před volbami předpovídaly.

Před letošními volbami sice zatím nevyčnívá žádné velké aktuální téma, vrací se však ta, která se v minulosti osvědčila. „Téma migranti či migrace v širším slova smyslu už v letošní kampani najelo na plné obrátky,“ potvrzuje Just. „V minulosti se totiž ukázalo, že toto téma funguje. Vidět to bylo hlavně při prezidentských volbách 2018, ale i při sněmovních volbách 2017 či jiných typech voleb, například evropských.“

To, jak téma ovlivní výsledek voleb, však záleží na dalším, zásadním faktoru. Konkrétně na toleranci voliče strany či politika, proti kterému je případná kauza zaměřena. „Dlouhodobě se například ukazuje, že kauzy Andreje Babiše, ať už vycházejí najevo před volbami, či v mezidobí mezi volbami, mají velmi malý vliv na preference ANO,“ ilustruje politolog fenomén konkrétním příkladem. Babiš pak s oblibou označuje kauzy týkající se jeho osoby za účelově načasované.

„Jeho argument o načasování před volbami uslyšíme i letos, protože jak známo, policie uzavřela případ Čapího hnízda a předala ho státnímu zástupci. Pokud by státní zástupce rozhodl o podání žaloby v nadcházejících třech měsících, nepochybuji o tom, že uslyšíme řeči o účelovém načasování před volbami atd.“

A jak poznat, která témata jsou čistě volební a která jsou „skutečná“?

„To se bohužel často pozná až po volbách právě tím, zda to téma utichne, nebo ne,“ říká Just. „Dle mého názoru je toto velká výzva pro média. Aby politiky, kteří příslušné téma před volbami otevřeli, i po volbách tlačila do odpovědí na otázky s daným tématem související.“