Nadváha a deprese. Epidemie může ovlivnit životy izolovaných dětí

Přibývání na váze, horší kondice i soustředění. To jsou některé z potíží, které českým dětem hrozí kvůli dlouhé epidemii koronaviru.

Na problém upozornila brněnská pediatrička Tamara Polášková. Na sociálních sítích popsala případy malých pacientů, kteří trpí ztrátou obvyklých sportovních aktivit a odloučením od školního prostředí. Stesk po škole i spolužácích podle ní postupně vystřídal náběh na duševní potíže. „My dospělí to zvládneme. Ale už je to opravdu obrovský hazard s našimi malými a mladými. Nebo ne hazard. Je to jejich totální rozklad,“ dodala.

Kvůli rizikům šíření koronavirové nákazy a s nimi spojenými opatřeními opustili žáci školní lavice už při nástupu takzvané první vlny loni na jaře. V září se do nich vrátili, ale pouze nakrátko.

V uplynulém pololetí tak strávili více času učením ve škole než doma jenom žáci speciálních škol a prvňáci a druháci základních škol. Dohromady byli na distanční výuce „jen“ 23 dní z celkem 95 v prvním pololetí. Ostatní žáci museli zvládnout více než polovinu času na distanční výuce.

Vůbec nejhůř ze základních škol dopadla epidemie na žáky druhého stupně, na které vyšel jen jeden týden rotační výuky od 30. listopadu. Strávili tak ve škole maximálně 37 procent času. Pokud jde o středoškoláky, mnozí byli doma dvě třetiny školních dní.

Odborníci se shodují, že se změna režimu do života dětí promítla a mohla ovlivnit nejen jejich znalosti, ale i tělesnou a duševní kondici. Do jaké míry, ale není jisté – ucelená data či dlouhodobé studie v Česku zatím chybí. V praxi si ale někteří lékaři změn všímají.

„Pozorujeme, že děti nabírají na váze, i když to zatím nedovedeme kvantitativně vyjádřit. Hodně v tomto záleží na rodině, jaké má možnosti a nakolik je možné nahradit to, co by jindy děti měly třeba v rámci tělesné výchovy nebo kroužků. Na jednu stranu je pravda, že děti sedí a jsou u počítačů, ale to se děje i ve škole. Odpoledne by mohly mít pohyb,“ uvedla pro Seznam Zprávy dětská lékařka Ilona Hülleová.

Její slova potvrzuje pediatr Bohuslav Procházka, člen výboru Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Ordinace podle něj zaznamenávají narůstající počet obézních dětí. Nejde ale o jediné potíže, s nimiž se nyní lékaři setkávají častěji, než bývá obvyklé.

„Narůstá i řada dorostenců s poruchou příjmu potravy ve smyslu výrazného hubnutí. Zároveň výrazně stoupá počet mladých lidí s příznaky deprese, vyžadující i farmakologickou pomoc,“ popsal pro Seznam Zprávy.

Podle předsedkyně odborné společnosti dětských lékařů Aleny Šebkové je třeba si uvědomit, že děti tráví u počítačů mnohem delší dobu, než kterou zabírá samotná online výuka.

„Kromě výuky mluví s kamarády přes internet, hrají online hry nebo sledují sociální sítě. Je nasnadě, že jejich oči trpí, bolí je hlava a jsou unavené nebo špatně spí. Ve zvýšené míře se setkávám u svých pacientů s panickou poruchou, s úzkostmi a s poruchou spánku, které vyžadují psychologickou či pedopsychiatrickou intervenci,“ popsala lékařka.

Podle dětského psychologa Jana Kulhánka jdou zmiňované potíže ruku v ruce. Vše navíc umocňuje fakt, že se z původně mimořádné situace stala svým způsobem běžná rutina a nepříznivé podmínky trvají příliš dlouho. „Děti nedostatkem pohybu jednoznačně trpí, sportování je nyní opravdu komplikované. Když chodí do školy, běhají často i o přestávkách. Teď jim tedy chybí kontakt s vrstevníky i s koníčky a jsou více izolované, zavřené doma a u počítače. To vše hraje roli. Další věcí je, že soustředění a špatná nálada spolu úzce souvisí a depresivní stavy mají velký vliv na schopnost dobře se soustředit,“ uvedl odborník.

Na nárůst duševních problémů nedávno upozornila i Linka bezpečí. Z jejích statistik vyplývá, že se na ni v roce 2020 obracelo více dětí a dospívajících právě kvůli těmto potížím. Meziroční nárůst takto zaměřených telefonátů byl 28 procent. Přibylo i problémů v rodinných vztazích nebo případů kyberšikany.

„Nejvíce skutečně pozorujeme nárůst duševních potíží. Není to trend pouze posledního roku s covidem, ale nárůst v loňském roce rozhodně akceleroval. Mnohem častěji než dříve se také setkáváme s tím, že děti na linku přináší téma sebevražedných tendencí a sebepoškozování, což jsou velmi závažné věci,“ uvedla Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí.

O problému mluvila v rámci festivalu zaměřeného na udržení duševního zdraví během pandemie, který pořádal Národní ústav duševního zdraví.

Podle psycholožky Jany Růžičkové je vnímání pandemie a s ní spojených omezení individuální a odvíjí se i od situace v dané rodině. Někteří rodiče musí kromě své pracovní role zastávat i pomoc s úkoly a učením. „Situace je pro některé z nich velmi vyčerpávající a stresující. U některých dětí a dospívajících se objevilo úzkostné prožívání, které se někdy vývojově přirozeně objevuje přibližně kolem desátého roku věku. Myslím, že může být nepřímo prohloubeno i pandemií. Nyní se častěji setkávám s problematikou obsedantně kompulzivní, která také spadá pod úzkostné poruchy,“ uvedla pro Seznam Zprávy. „U některých klientů se objevují poruchy spánku a noční můry. Dospívajícím klientům s depresí sociální kontakt chybí – kontakt s kamarády, ačkoli byl pro ně vlivem nemoci náročnější, některé z nich alespoň trošku aktivizoval,“ dodala.

Vláda nyní zvažuje, že by se navzdory nepříznivé situaci část žáků do lavic vrátila. Od 1. března by se jako první mohly otevřít závěrečné ročníky středních škol. Šlo by o přibližně 98 000 žáků. Podmínkou by mělo být jejich pravidelné testování na koronavirus.