Proč mají kluci horší známky? „České školství přeje hodným holčičkám“

Známkování ve školách je zkreslené. Pomáhá holkám a poškozuje kluky. Ve známce, především z matematiky, se totiž odráží nejen vědomosti, ale i chování, ukázal výsledek výzkumu think-tanku IDEA při Akademii věd.

„Rozdíl mezi dívkou a chlapcem na základní škole vždycky je. Chlapci se víc snaží zaujmout svůj prostor ve třídě, v kolektivu dětí, a to může učitele do jisté míry ovlivňovat,“ souhlasí se závěry výzkumu ředitel pražské ZŠ Ondřej Lněnička.

Problém vidí především v klasickém stylu frontální výuky a také v systému známkování. Experti na vzdělávání z IDEA mají za to, že učitelé ve známkách zohledňují nejen tvrdé vědomosti, ale i přístup k předmětu, tedy aktivitu, snaživost, domácí přípravu, ale také chování.

„České školství přeje hodným, šikovným holčičkám. Sám na sobě jsem pozoroval, že když dívka nezlobí, mám tendenci jí dát lepší známku. Ale učitel, který reflektuje svoji práci, si dává pozor, aby do rozhodování nepromítal subjektivní pocity,“ vysvětluje Lněnička.

Výzkum porovnával výsledky téměř 5 000 žáků v přijímacích zkouškách na střední školy a jejich známky na vysvědčení. Známka z matematiky byla u chlapců horší, i když podle anonymních testů měli lepší matematické znalosti než dívky.

V čtenářské gramotnosti dopadli kluci obdobně jako děvčata, na vysvědčení ale dostávali výrazně horší známku.

Podle Kláry Šimáčkové Laurenčíkové z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání klasické známkování navíc „zabíjí motivaci“ a je potřeba, aby učitelé známky zasazovali do kontextu.

„V Česku je stále jen menší část škol, které používají slovní hodnocení. Velká část rodičů se stále řídí tím, jakou známku jejich dítě má. Je ale důležité vysvětlovat rodičům, co ta konkrétní známka znamená, že nemusí stoprocentně popisovat schopnosti a talent dítěte,“ vysvětluje Laurenčíková.

Roli může hrát i to, že známkování na českých základních školách je v rukách žen. Téměř 85 % učitelských sborů tvoří učitelky.

Už za pár týdnů absolvují děti zkoušky na střední školy. Na čtyřletých oborech 12. a 15. dubna a na víceletých gymnáziích pak 16. a 17. dubna. Na rozhodnutí o budoucnosti může mít vliv právě genderově pokřivené známkování.

Horší známky na vysvědčení vedou u části hochů k tomu, že své šance na přijetí podcení. A proto se jich na gymnázia hlásí méně. Například přihlášku na osmileté gymnázium si podle studie CLoSE podalo o 3,4 % víc děvčat.

Podíl dívek na osmiletých gymnáziích činí podle studie 53 % studentů. A rozdíl v zastoupení obou pohlaví se s věkem zvyšuje. Na šestiletých gymnáziích tvoří dívky 58 % studujících a na čtyřletých 63 %. Naopak na středních školách s výučním listem dominují chlapci.