Nadějný střed Evropy. Šanci na Oscara mají kromě Čechů i Maďaři a Poláci

Mezi deseti filmy, které postoupily do užšího výběru nominací na Oscary v kategorii mezinárodní hraný film, jsou hned tři ze střední Evropy. Kromě Nabarveného ptáčete českého režiséra Václava Marhoula má šanci na sošku i polský film Boží tělo (Boże Ciało) a maďarský snímek Ti, kdo zůstali (Akik maradtak).

Snímek polského režiséra Jana Komasy o podmíněně propuštěném dvacetiletém Danielovi (hraje Bartosz Bielenia) a jeho cestě k Bohu a předstíranému kněžství měl premiéru letos na festivalu v Benátkách. Z Itálie si film odvezl dvě ocenění a ovace.

Maďarská šance na Oscara „Ti, kdo zůstali” od režiséra Barnabáse Tótha je příběhem o vztahu dvou přeživších holokaustu: osiřelé šestnáctileté Kláry a dvaačtyřicetiletého Aladára, kterému nacisté v koncentračním táboře zavraždili ženu a dvě děti. Oba si k sobě nachází cestu a jejich vztah otce a dcery jim pomáhá překonat válečné trauma. V poválečném Maďarsku ale musí čelit novému totalitárnímu systému.

„Poslední měsíce ukázaly, že situace v Polsku se dále zhoršuje.” Jasný vzkaz, který poslal v pondělí večer do Varšavy eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Silná slova o vývoji v Polsku padla v europarlamentu na jednání Výboru pro občanské svobody (LIBE).

Reynders komentoval aktuální vyhrocenou situaci v Polsku, kde se znovu vyostřuje spor o soudnictví. Polská vláda totiž navrhuje opatření pro „neposlušné soudce”, kteří na základě rozsudku Soudního dvora EU a rozsudku polského nejvyššího soudu neuznávají nově vytvořené soudní instituce, které jsou přímo závislé na vládnoucí straně Právo a spravedlnost. Reynders nevyloučil, že Evropská komise požádá Soudní dvůr o předběžné opatření, které by nové polské předpisy zastavilo.

Polské reformy hájil na výboru europoslanec PiS Patryk Jaki: „Vytváříte dojem, že o Polsku víte víc než naši občané. A co udělali naši občané? Zvolili naši stranu podruhé!”

Podobně jako Jaki mluvil i jeho poslanecký kolega Balázs Hidvéghi z maďarské vládnoucí strany Fidesz. Vývoj v Maďarsku se totiž projednával také. S oběma zeměmi běží procedura podle článku 7 kvůli podezřením z vážného ohrožení unijních hodnot. Podle maďarských opozičních poslanců se Orbán radikalizoval. Hidvéghi naopak mluvil o honu na čarodějnice. Orbánovy vlády se zastával i poslanec za slovenské Kotlebovy fašisty Milan Uhrík.

Na západě Rakouska padaly teplotní rekordy. Může za to fén – vítr vanoucí z jihu přes Alpy. V obci Feldkirch ve spolkové zemi Vorarlbersko v úterý ráno naměřili dokonce 20 stupňů. Jarní teploty byly v Tyrolsku, Salcbursku a Štýrsku.

Za antisemitský článek pokuta v přepočtu 102 tisíc korun. S takovým trestem odešel od soudu ve slovenském Pezinku šéfredaktor časopisu Zem&Vek Tibor Eliot Rostas. Rozsudek není pravomocný, odvolal se obžalovaný i státní zástupce, který žádal podmíněný trest.

Rostas v článku Klín Židů mezi Slovany z roku 2017 obvinil Židy z rozvracení společnosti. U soudu ho podpořilo několik příznivců. Mezi nimi i neúspěšný prezidentský kandidát a donedávna předseda nejvyššího soudu Štefan Harabin, který teď kandiduje do parlamentu. Soud ho nechal vyvést.

Mimořádně zařazujeme také zprávu z Běloruska. V době, kdy se rozhoduje o dalším osudu země v souvislosti s její možnou integrací s Ruskou federací, vyšly najevo podrobnosti týkající se únosů a vražd opozičníků, kteří se v 90. letech postavili autoritářskému režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.

Ruská redakce serveru Deutsche Welle přinesla rozhovor s Jurijem Garavským, údajným bývalým členem „zabijáckého komanda”. Přiznal se před kamerou k podílu na smrti bývalého ministra vnitra Jurije Sacharenka, šéfa státní volební komise Viktora Gončara a byznysmena Anatolije Krasovského, který podporoval běloruskou opozici. Tři Lukašenkovi nepřátelé zmizeli v září 1999. O rok později se slehla zem i po Lukašenkově osobním kameramanovi. Ve stejný rok se zastavilo celé vyšetřování.

Podle Garavského vykonal popravy osobně šéf speciálních jednotek Dmitrij Pavličenko. Ten to ve vyjádření pro server Tut.by popřel. Garavskij prý lže a členem komanda nikdy nebyl. O popravách měl podle Garavského vědět i přímo Lukašenko. Ten v minulosti několikrát existenci „zabijáckých komand” potvrdil. Sloužila prý k likvidaci těžkých zločinců.

Deník Süddeutsche Zeitung zaujalo, že podle analýzy World Economic Forum jsou na tom ohledně rovnoprávnosti mužů a žen ve srovnání s Německem lépe i Rwanda nebo Nikaragua. Úplné vyrovnání situace ohledně odměňování a stejných mocenských pozic se prý celosvětově ženy dočkají v roce 2276. Spolková republika si ve světovém žebříčku polepšila na 10. místo díky většímu počtu žen ve vrcholné politice. Německo je na tom ale podle mínění deníku katastrofálně ohledně přítomnosti žen ve vysokých manažerských pozicích v hospodářství. V této statistice jsou naši západní sousedé až na 48. místě. Ještě o 20 pozic níže je Německo, co se týče platové „propasti” mezi muži a ženami. Süddeutsche Zeitung se pozastavuje i nad tím, že německé ženy věnují denně domácím pracím a výchově dětí bezplatně 1,6krát více času než muži.