Článek
Hlavním cílem výzkumu, který získal grant od britské vlády, je naučit krysy pomocí jejich čichu odhalovat onemocnění, které decimuje farmáře a chovatele dobytka v rozvojových zemích. Na výzkumu se podílejí vědci z univerzity v Glasgow ve spolupráci s univerzitou, informuje britský deník The Sun.
Nemocí rozšířenou hlavně v zemích třetího světa je brucelóza, která se podobně jako covid-19, u kterého se mluví o netopýřím původu, může přenést ze zvířete na člověka. Vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění zvířat, které má na svědomí bakterie Brucella, postihuje převážně dobytek, u kterého může způsobit potrat, nebo také ztrátu plodnosti. Mezi lidmi už se ale nemoc dále nešíří.
„Šest z deseti známých infekčních onemocnění u lidí má svůj původ u zvířat,“ cituje The Sun profesora Institutu biodiverzity, zvířecího zdraví a komparativní medicíny Univerzity v Glasgow Dana Haydona. „Až tři čtvrtiny z nových nebo teprve se objevujících nemocí pak mají původ právě ve zvířecí říši, z nichž covid-19 představuje případ, který je opravdu zničující, “ dodává Haydon.
Haydon ve výzkumu spolupracuje se svými kolegy z Sokoine University v Morogoru v Tanzanii. Právě africké státy by mohly hlodavce k detekci různých nemocí využívat, a to především díky lepší cenové dostupnosti. „Krysy už dříve prokázaly, že jsou velmi účinné při detekci nášlapných min v Angole a Mosambiku, následně jsme tak přistoupili k detekci nemocí,‘ vysvětluje pro The Sun profesor Rudovick Kazwala z univerzity v Morogoru. „Úspěšně jsme vycvičili krysy, aby nám pomohly diagnostikovat tuberkulózu, a nyní využíváme neuvěřitelně citlivý čich hlodavců k odhalení brucelózy,“ dodává.
Trénink krys na odhalení tohoto vážného onemocnění trvá podle vědců devět měsíců. Hlodavec má vždy za úkol mezi několika vzorky odhalit ten, který obsahuje bakterie brucelózy. Jakmile pozitivní vzorek odhalí, ozve se zvukový signál v podobě cvaknutí a krysa dostane odměnu v podobě pamlsku. „Krysa zjišťuje, že najít bakterii brucelly znamená získat za odměnu jídlo,“ vysvětluje Kazwala.
Vědci aktuálně provádějí výzkum na devíti jedincích krysy obrovské, které mohou dorůstat až délky tří stop (90 cm včetně ocasu). Hlodavci účastnící se výzkumu sponzorovaného ministerstvem zahraničí dostali dokonce jména, konkrétně Hawking, Skinner, Sloth, Stewart, Zhang, Angela, Aung, Jane, a Pipp. Krysy jsou pro rozvojové nebo ne tak bohaté státy mnohem levnější alternativou často špatně dostupných technologií, které pomáhají nemoci, jako je brucelóza, odhalovat.
Výzkumný tým k nápadu trénovat krysy k odhalování nemocí přenosných ze zvířete na člověka přitom přišel náhodou. „Mluvil jsem s někým, kdo pracoval v Yellowstonském národním parku, kde mají velké problémy s brucelózou u losů, bizonů a skotu, k diagnostikování tak používají psy,“ vysvětluje Haydon. Následně tuto zkušenost spíše jako vtip sdělil svým kolegům. „V Africe už máme zařízení k tréninku krys, aby odhalily nášlapné miny a tuberkulózu. Pokud cítí tohle, určitě bude možné s jejich pomocí odhalit i brucelózu,“ reagoval tehdy Kazwala.
Díky vycvičeným hlodavcům se v afrických zemích mnohem úspěšněji bojuje s tuberkulózou. V Tanzanii, Mosambiku a Etiopii díky nim lékaři odhalili až o 40 procent více případů než doposud. Výhodou hlodavců je především cena, devítiměsíční trénink vyjde přibližně na pět tisíc liber (147 tisíc korun), během dvaceti minut pak hlodavec dokáže očichat, tedy analyzovat, až stovku vzorků. Naproti tomu analýza jednoho vzorku v laboratoři trvá dvě hodiny a vyjde na třináct tisíc liber (necelých 383 tisíc korun).
