Článek
Stejně jako je tomu u mnoha jiných problémů v českém zdravotnictví, i tenhle se točí kolem peněz. Pojišťovny diabetikům moderní léčbu proplácí – ale až poté, co se jejich stav dostatečně zhorší. V praxi to znamená, že jim musí hladina průměrné hladiny cukru v krvi stoupnout alespoň na hodnotu 60 mmol/mol a více.
Léky přitom podle odborníků nejlépe fungují, když se k pacientům dostanou co nejdříve. Tomu odpovídá i mezinárodní doporučení, které mluví o nutnosti nasazení moderní léčby už při naměřených hodnotách 53 mmol/mol. Kdyby byla kvóta pro proplacení nastavena níž i v Česku, dostalo by se k ní o 20 tisíc pacientů více, než je tomu nyní.
„Postupnému zhoršování stavu pacientů s cukrovkou se bohužel nevyhneme, protože se jedná o trvale progredující onemocnění. U pacientů, kterým zvládneme nasadit moderní léky včas, dokážeme oddálit možné komplikace o 10 i více let. Pokud léky nasadíme až ve chvíli, kdy už hůř funguje slinivka, jejímž úkolem je vylučovat inzulin a snižovat hladinu cukru v krvi, nejsou tak efektivní,” vysvětluje Jitka Homolová, lékařka Diabetologického centra Městské nemocnice Ostrava.
„Čekání na to, až se pacientovi dostatečně zhorší hodnoty glykovaného hemoglobinu, proto nepovažuji za šťastné,“ dodává lékařka.
Hra o čas
Průměrnou hladinu cukru v krvi měří diabetologové pacientům přibližně dvakrát až čtyřikrát do roka. Do výsledku se přitom promítá životospráva i užívání léků. Nedá se ale ošálit tak, že nemocní lidé jen dočasně zlepší stravu pár dní před odběrem. Hodnota odráží průměrné množství cukru v krvi po dobu asi tří měsíců.
Jen pokud lékař naměří 60 mmol/mol, má pacient nárok na moderní léky, které nejen pozitivně ovlivňují hladinu cukru v krvi a šetří slinivku, ale také mají minimum nežádoucích účinků.
„Důvodem, proč existuje toto omezení, je především vysoká cena nových léků a dalšího vybavení,“ dodává doktorka Homolová. Lékaři odhadují, že ročně stojí léčba pacienta využívajícího moderní přípravky a pomůcky pro domácí kontroly glykemie kolem 20 000 korun.
Poškození slinivky
V Česku se nyní s diabetem léčí asi milion lidí. Necelých sedm procent trpí onemocněním I. typu, jehož příčinou bývá selhání imunitního systému. Ten reaguje proti buňkám, ve kterých se tvoří inzulin. Postupně tak dochází k úplnému zničení buněk slinivky břišní, která inzulin vytváří. Léčba proto vyžaduje nejen pravidelnou kontrolu glykemií, ale i doživotní dietu a podávání inzulinu.
Za cukrovkou II. typu je buď genetická predispozice nebo nezdravý životní styl. Nemoc se projevuje nedostatečnou citlivostí tkání k účinkům inzulinu, který produkuje slinivka břišní. Inzulin má přitom za úkol redukovat množství cukru v krvi, a pokud se tak neděje, cukr, který zůstává v krvi a koluje organismem, poškozuje stěny cév, vede k jejich ucpávání a špatnému prokrvení tkání.
To všechno může vyústit v poruchy zraku, selhání ledvin, mozkovou mrtvici, srdeční infarkt či poškození nervů.
Ve vyspělých zemích je cukrovka dokonce nejčastější příčinou, kvůli které končí pacienti na dialýze. Zároveň je i nejčastějším důvodem slepoty. K amputaci kvůli syndromu diabetické nohy potom ročně dochází u 1,3 procenta pacientů.
„Léčba pacientů s komplikacemi je pak pro zdravotní systém mnohem dražší než při včasném podávání moderních přípravků,“ vysvětluje lékař Jan Škrha, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP. Kromě léků je základem léčby i zvýšení pohybové aktivity, dieta a snížení hmotnosti.
„Moderní léky přizpůsobujeme na míru pacientovi. Na rozdíl od inzulinu se nemusí obávat, že u nich dojde ke kritickému snížení množství cukru v krvi – hypoglykemii. Kvůli ní mohou pacienti až ztrácet vědomí a v nejtěžších případech mohou být i v ohrožení života. Dlouhodobě proto usilujeme o to, aby pojišťovna hradila moderní léky pacientům už od hodnoty 53 mmol/mol,“ doplňuje Škrha.
Lepší časy?
Ačkoliv současné nastavení pravidel pro proplácení léčby není podle odborníků ideální, podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) by se poměry přece jen mohly trochu zlepšit.
„Vzhledem k tomu, že se VZP podařilo uzavřít s jednou z farmaceutických firem smlouvu o úhradě, která snižuje cenu Gliptinu o 30 procent, budou moci v průběhu příštího roku tyto moderní léčiva předepisovat našim pojištěncům rovněž praktičtí lékaři. Pro naše klienty to bude znamenat vyšší dostupnost a větší pohodlí,” říká mluvčí pojišťovny Vlastimil Sršeň.
Pokud jde o změnu preskripčních pravidel, VZP podle něj intenzivně jedná s Českou odbornou diabetologickou společností ČLS JEP. „Samozřejmě, že by případné změně velmi pomohlo, kdyby farmaceutické firmy v této oblasti zvážily snížení cen léčivých přípravků,” dodává.
Zatímco dříve byl diabetes II. typu považován za nemoc starších lidí, dnes se běžně objevuje už u náctiletých. Příčiny se dají najít v genech i špatném životním stylu. Narůstá také počet lidí, kteří trpí obezitou a jejich pohybové aktivity jsou téměř na nule.
Pro boj s cukrovkou je přitom pohyb velmi důležitý. „Pacienti, kterým to dovolí zdravotní stav, by měli ujít alespoň tři kilometry denně,“ uzavírá lékař Škrha.
