Naděje Hongkongu umírá. Peking přijetí zákona zdržovat nehodlá

O zákonu týkajícím se národní bezpečnosti a zakazujícím „zradu a pobuřování“ vůči čínské vládě nebo snahy o odtržení se má dle oficiálního harmonogramu zasedání čínského parlamentu jednat nejpozději 28. května. S každým dalším dnem je ale jasnější, že energie a úsilí demonstrantů nejspíš přijdou vniveč.

Čínský ministr zahraničí Wang I v Pekingu prohlásil, že přijetí navrhovaného zákona je i kvůli zastavení protivládních protestů „naléhavou povinností“ a zákon o národní bezpečnosti v Hongkongu musí být přijat „bez nejmenšího prodlení“. Jedním dechem dodal, že především jde o dlouhodobý mír a stabilitu. „Přesně jako v Tibetu a Sin-ťiangu,“ připomínají znepokojení uživatelé na sociálních sítích.

Zatímco Hongkong i země podporující jeho autonomní správu tuší, že přijetím zákona „jedna země, dva systémy“ jednoduše skončí, Wang I se snažil parlament přesvědčit, že autonomie Hongkongu zůstane zachována. „Rozhodnutí se zaměřuje na velmi úzký soubor aktů, které vážně ohrožují národní bezpečnost,“ řekl. „Nebude to mít žádný dopad na vysokou míru autonomie Hongkongu ani na práva a svobodu obyvatel nebo na zájmy zahraničních investorů.“

Jeho chlácholivá řeč na úrodnou půdu nedopadla, v ulicích Hongkongu se v neděli rozpoutala demonstrace o tisících účastnících bojujících za svou svobodu na úkor dodržování pravidel sociálního distancování. Čínská státní média těchto násilných výpadů využila a začala na „západní“ sociální sítě publikovat videa s popisem: „Přesně proto potřebujeme zákon o bezpečnosti.“

Nedělním protestujícím muselo být jasné, že ani tento pochod bez povolení policie nemají úřady v úmyslu tolerovat. Davy shromážděné v nákupní čtvrti Causeway Bay čekala policie. Tentokrát s použitím slzného plynu a vodních děl proti z většiny neozbrojeným demonstrantům čekala dle svědectví pouhých 25 minut od zahájení pochodu.

Marnost a ztrátu naděje se v demonstrantech snaží potlačovat i někteří jednotlivci, například Nathan Law, bývalý prodemokratický zákonodárce, který v reakci na návrh zákona vyzval obyvatele Hongkongu, aby setrvali a doufali v „zázraky“. Naděje na zázrak jsou však vzhledem k přesvědčivému kroku Pekingu nejspíš dávno ztraceny.

Minulý čtvrtek Národní lidový kongres oznámil, že zákon bude mít za cíl hlavně zabránit „podvratným činnostem a separatistickým aktivitám“. Ze strany čínské vlády je tento zásah v pořádku, ze strany kritiků a právníků půjde o jedno z nejhorších porušení principu „jedné země, dvou systémů“ od předání Hongkongu z rukou Velké Británie Číně v roce 1997. Mnozí zúčastnění nedělních demonstrací vykřikovali hesla jako „Zastaňte se Hongkongu“. Což už některé země vyslyšely.

V neděli poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Robert O’Brien uvedl, že pokud Peking opatření přijme, čekají ho sankce. Minulý rok totiž Donald Trump schválil legislativu nařizující sankce za podkopávání autonomie Hongkongu. „Vypadá to, že podle tohoto zákona o národní bezpečnosti v podstatě převezmou Hongkong,“ řekl O'Brien NBC. „Pokud se tak stane, Mike Pompeo pravděpodobně nebude schopen potvrdit, že Hongkong si udržuje vysokou míru autonomie, a pokud k tomu dojde, budou uvaleny sankce,“ usoudil.

„Je těžké si představit, že by Hongkong nadále zůstal asijským finančním centrem, kdyby se dostal pod nadvládu Číny,“ řekl a dodal, že by globální korporace neměly důvod v oblasti setrvat. Po zveřejnění podrobností o blížícím se zákonu už Hongkongu začal klesat akciový index.

Názor, že Spojeným státům do Hongkongu nic není, vyjádřil v pondělí mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien. Podle něj se USA snaží poškodit čínskou národní bezpečnost a Peking kvůli tomu předložil Washingtonu oficiální protest. Čao přitom zdůraznil, že dění v Hongkongu je čistě vnitřní záležitostí Číny.

Podporu Hongkongu vyjádřila také Británie, Austrálie či Tchaj-wan. Prezidentka „čínské vzbouřenecké provincie“, jak pevninská Čína ostrov s oblibou nazývá, na svůj Facebook napsala, že obyvatelům Hongkongu poskytne „nezbytnou pomoc“. Tchaj-wan se stal útočištěm rostoucí komunity prodemokratických aktivistů, kteří z Hongkongu utíkají.

Zákony ostrova umožňují poskytnout pomoc těm obyvatelům, jejichž bezpečnost a svoboda jsou z politických důvodů ohroženy. Více než 200 poslanců a zákonodárců ze dvou desítek zemí minulý týden podepsalo otevřený dopis, kde návrh bezpečnostního zákona popisují jako „komplexní útok na autonomii města, právní stát a základní svobody“.

Čína však historicky na mezinárodní nátlak dle očekávání příliš nereaguje, stejně jako na hrozbu sankcemi. Ty by nakonec nejspíš zasáhly nejchudší Číňany. Na 4. června navíc připadá připomínka masakru na náměstí Nebeského klidu. Letos však shromáždění více než po dvaceti letech naruší zákaz veřejného shromažďování kvůli pandemii.