Článek
Drobná a úzkostlivá postarší romská paní se na sídlišti v Bílině třesoucím hlasem svěřuje, že se nechala naočkovat a teď se bojí. „Ostatní mě teď stresují. Že umřu do dvou let,“ popisuje a je patrné, že to nebere na lehkou váhu. „Dcery mi nadávaly jak psovi,“ dodává.
Nejde o jedinou fámu, která se kolem očkování proti covidu-19 ve městě šíří. Potkáte se zde i s lidmi, kteří tvrdí, že jejich blízcí po očkování zemřeli.
„Znal jsem jednu holčinu, té bylo čtrnáct let. Nechala se očkovat a umřela. Zdravá, mladá ženská a za týden bylo po ní. Naše kamarádka,“ zdůvodňuje, proč se nenechal očkovat, Mikuláš Červeňák. V maskáčovém tričku sedí na lavičce před základní školou. Při další otázce na takto zdrcující informaci dodá, že se to nestalo v Bílině, ale v České Třebové. „Já se bojím. Raději budu takhle. Já to nemám zapotřebí. Já to ještě neměl,“ uzavírá muž téma očkování.
V 250 kilometrů vzdálené České Třebové ale o úmrtí mladé dívky nic nevědí. „Takovou informaci jsem nezaznamenal. A to bychom určitě věděli, kdyby se to stalo. Nevím, jestli je to dezinformace, nebo záměna měst,“ říká Jiří Holý, mluvčí města, který má na starosti i monitoring sociálních sítí.
Přesto nebyl Mikuláš Červeňák jediný, kdo v Bílině odvyprávěl podobný příběh. Muž v montérkách, který během čtvrtečního poledne pracoval s úklidovou četou na sídlišti a nechtěl být jmenovaný ani vyfocený, přišel s podobným příběhem. „Známá tu injekci dostala a za tři dny zemřela,“ vysvětluje a následně doplní, že se to dozvěděl na Facebooku.
Severočeské město Bílina ve statistikách vakcinace proti covidu-19 představuje jen těžko vysvětlitelný úkaz. Jde o druhou nejméně proočkovanou obec s rozšířenou působností v Česku. Vakcínu mělo k 17. září jen 44,5 procenta obyvatel.
Jenomže zatímco Jablunkov – který je s 42,9 procenta první v žebříčku „neproočkovanosti“ obyvatel – se příliš neodlišuje od sousedních měst na samém východě republiky, tak Bílinu, ležící na půli cesty z Mostu do Teplic, lze přirovnat z pohledu statistiky k ostrovu. Okolní města, která trápí i podobné problémy, například se sociálně vyloučenými lokalitami, jsou na tom viditelně lépe: Teplice jsou proočkované z 53,7 procenta, Litvínov z 52,3 procenta a Most z 52 procent.
Starší nenechám očkovat, neexistuje
Z rozhovorů s lidmi na sídlišti v Bílině je patrné, že se o situaci kolem covidu-19 příliš nezajímají, informace se nesnaží příliš ověřovat a opírají se o to, co jim někdo řekl nebo co si přečetli na sociálních sítích. Očkování nejsou nakloněni, ale spíše v tom smyslu, že se jich to netýká. „Jděte do hospody k bílým. K Čechům…,“ odpovídá na dotaz k očkování jeden z tamních Romů.
Další romský mladík s čerstvě zastřiženým účesem od holiče popisuje, že ho už třináctkrát testovali a pokaždé byl negativní, tak nevidí důvod se očkovat.
Muž ve žluté reflexní vestě, který se představil jako Giňa, obklopený ostatními členy pracovní čety, to shrnuje. „To čtete všude, že vám to píchnou a chcípnete. Znáte někoho očkovaného? Já nikoho,“ říká Giňo.
Jedna z jeho kolegyň se ovšem ozve. „Třeba já,“ řekne nesměle Magdalena Danielová. „Je to propustka, nejen do hospody, ale všude,“ hájí své rozhodnutí, ale ostatní jí příliš nevěnují pozornost.
Do hovoru se totiž zapojuje energická a rázná žena, která se představila jako Kateřina Siváková, má sluchátka v uších a telefon v ruce. Na rozdíl od ostatních je ostře proti očkování.
„Můj názor řeknu na plnou hubu, protože hodně koukám na Facebook, co tam píšou lidi… To očkování dávají, aby lidé měli ten covid-19, zkracují lidem život. To je pravda, čistá. Já se nenechám očkovat,“ spustí Kateřina Siváková.
Zastaví kolem procházející ženu s otázkou, jestli věří na „nějaký covid“, ta špitne, že ne, a odbíhá pryč. „Já si myslím, že je to nějaký bacil a oni z toho udělali covid,“ komentuje to Kateřina Siváková a opět přichází s další otázkou: „A vy jste očkovaní? Jo? Tak to jste si zkrátili život,“ reaguje.
Svůj názor zakončuje tím, že v rodině rozhodla, že ani její rodiče se nebudou očkovat. „Starší nenecháme očkovat. Neexistuje,“ dodala.
Jsme odolní
Druhé místo v žebříčku nejméně proočkovaných měst ale obyvatele Bíliny zaskočí. „Tak to se divím. Ale plno lidí, co znám, jsou zaočkovaní,“ reaguje starší Pavel Arpáš, který se svým kamarádem, jenž se představil také jako Pavel, pokuřuje u auta před restaurací na ulici Litoměřická. A přichází s vlastním vysvětlením – lidé v Bílině jsou odolní, jde o bývalé horníky, a jak říká, „zažili i radon“.
Sám popisuje, že covid-19 prodělal a to ho přimělo se nechat očkovat. „Jsem odolný, ale bylo to hrozný. Nemohl jsem doběhnout ani na záchod,“ vypráví Pavel Arpáš.
Jeho kamarád Pavel se k tomu staví zcela opačně. „Nejsem očkovaný. Já k tomu mám dobrý důvod. Každý říká, že jsou to léky, já říkám, že jsou to drogy. Já to do sebe cpát nebudu ani náhodou. To je samé očkování, to už neproudí krev,“ říká Pavel a dodává, že se půjde léčit, až bude nemocný.
Vysoký Eduard, který míří s nákupem do svého bytu a svojí dlouhou bělovlasou kšticí je nepřehlédnutelný na desítky metrů, je také očkovaný. „Říkal jsem si, že dřív nebo později to čeká na každého,“ vysvětluje své rozhodnutí a se zdůvodněním, proč je město tak málo proočkované, míří k romské komunitě. „Říkají, že je to věc Čechů,“ tvrdí Eduard.
Tabulka s žebříčkem proočkovanosti obcí s rozšířenou působností vychází z dat k 15. září. V úvodu článku přinášíme čerstvější data ze 17. září.
Těžko vysvětlitelná záhada
Podobně jako pan Eduard mluví i starostka města. Jako hlavní příčinu nízké proočkovanosti vnímá tamní sociálně vyloučené lokality. „Důvodem není to, že by se nemohli dostavit na očkování. Funguje centrum přímo v Bílině, které funguje skvěle. Ale oni nechtějí, oni se té vakcíny bojí,“ tvrdí Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO), starostka Bíliny.
„Kraj zřídil očkobus a snaží se zajíždět do všech lokalit, podávají se jednorázové vakcíny. Apelujeme na klienty i prostřednictvím praktických lékařů, poměrně se to daří, ale je to po kusech,“ přichází s podobným vysvětlením i Andrea Abigail Nováková, jednatelka Hornické nemocnice s poliklinikou v Bílině, s tím, že zájem o očkování v samotné nemocnici byl veliký a často nestačily ani dodávky vakcín.
Úmrtí po očkování
Úmrtí, u nichž je podezření na nežádoucí účinky vakcíny proti covidu-19, zaznamenává Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Ke konci září má ústav ve statistikách 113 případů, u kterých bylo podezření na souvislost úmrtí s očkováním. Do statistik jsou zahrnuté i případy úmrtí na infekci covidu-19, k nimž došlo po aplikaci první nebo druhé dávky vakcíny.
„Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost rozhodně nemusí znamenat souvislost příčinnou,“ snaží se na stránkách SÚKL dovysvětlit, že nejde o úmrtí, kde je jednoznačnou příčinou očkování, ale že k nim došlo po očkování.
Celkově SÚKL registruje 8 304 hlášení o nežádoucích účincích. Nejčastěji jde o reakce v místě aplikace. Celkově podle ministerstva zdravotnictví bylo k 24. září vykázáno 11 758 683 aplikovaných dávek.
Naopak Anna Škrípalová, koordinátorka z bílinské pobočky Člověka v tísni, poukazuje na to, že sociálně vyloučené lokality jsou i v jiných městech, a nelze tak celý problém zúžit pouze na tamní komunity.
„Nedokážeme ten fenomén vysvětlit. Co nás s kolegy napadá, je, že je zde vyšší poměr mužů než žen, je tady vysoká nezaměstnanost a je možné, že roli hraje i to, že zdejší lidé například tolik necestují do zahraničí, což představovalo snad největší omezení pro neočkované,“ vypočítává možné důvody Anna Škrípalová.
Na jedné z ulic na sídlišti Teplické Předměstí se nad nízkou proočkovaností zamýšlí i terénní pracovnice Člověka v tísni Mariana Tejbusová, obestoupená stále se rozšiřujícím davem tamních obyvatel, kteří s ní potřebují řešit své problémy. „Jsou tady starší lidé, kteří se bojí, a malé děti, které se bojí. Snažíme se je přesvědčit a nejde to.“
„Ano. Bojíme se. Už jsme očkovaní dost, až přeočkovaní,“ okamžitě dodává s úsměvem mladá Romka.
