Nad Ženevským jezerem střílejí do mraků, aby nepřišli o víno

Vinice Lavaux pochází už z 12. století, kdy cisterciáčtí mniši postavili v prudkém kopci první terasy, aby zde mohli pěstovat révu. A využili tak účinku trojího slunce – vedle přímého slunečního svitu také odrazu slunečních paprsků z jezera a tepla akumulovaného v kamenných zídkách. V následujících stoletích vzniklo nad Ženevským jezerem neuvěřitelných deset tisíc teras a 450 kilometrů kamenných valů. Ze dvou třetin se zde pěstuje ovocná a příjemně pitelná odrůda Chasselas (nejoblíbenější ve Švýcarsku), z modrých odrůd pak dominuje Pinot Noir.

Přesto měla tato vizuálně úchvatná a kulturně mimořádně cenná památka namále. V polovině minulého století zažívala oblast v okolí Ženevského jezera stavební boom a na takzvané Švýcarské riviéře vznikal jeden hotel za druhým. Řada developerů měla zálusk i na zdejší pozemky, ale zákony přijaté v 60. a 70. letech unikátní vinice ochránily. Díky tomu zůstaly zachovány ve své středověké podobě a v roce 2007 se dostaly na seznam světového dědictví UNESCO.

Prudké svahy neumožňují téměř žádnou mechanizaci, takže veškerá práce na vinici je ruční. Na druhou stranu – nosit těžké bedny s hrozny do kopce je přece jen náročné, a tak si spousta vinařů postavila malé soukromé lanovky. A funguje zde ještě jedna zajímavá vychytávka – a sice speciální odpaliště raket, které vinaři používají v okamžiku, kdy hrozí kroupy, jež by mohly zničit úrodu. Rakety vystřelené do mraků rozpustí nebezpečné ledové kroupy v neškodný déšť.

Švýcarsko má ještě další slavné vinice. V historické obci Saillon je k vidění vůbec nejmenší vinice světa, která má rozlohu pouhé dva metry. Ještě zajímavější je ovšem jméno vlastníka. Vinice totiž patří od roku 1999 tibetskému duchovnímu vůdci Dalajlámovi. Výnos miniaturní vinice činí jen několik litrů vína, ty jsou však smíchány s vínem od spřátelených vinařů a díky tomu jde každý rok do prodeje několik tisíc lahví, jejichž výnos je použit na dobročinné účely. A Švýcarsko má také nejvýše položenou vinici v Evropě – v obci Visperterminem se réva pěstuje ve výšce 1 150 metrů nad mořem.

Ve Švýcarsku existuje zhruba 200 odrůd révy, mezi nejznámější patří již zmíněná Chasselas. Švýcaři jsou velcí patrioti a své víno víceméně nevyváží (na vývoz jde jen jedno procento produkce). Co vyrobí, to si doma také vypijí, ostatně ne nadarmo jim patří čtvrtá příčka v objemu konzumace vína: Na osobu totiž ročně zkonzumují přes třicet litrů vína. Přitom švýcarské víno není vůbec levné – běžná láhev stojí zhruba 15–30 franků, což je dvojnásobek ceny dovážených vín. V restauraci je víno ještě dražší – za jednu deci zaplatíte v přepočtu 200 korun.