Článek
Po více než třech měsících přímého boje s koronavirem se život v Česku v mnoha ohledech vrací do starých kolejí - přestože požadavky na vysoké hygienické standardy a další pravidla přetrvávají. Podle koordinátora pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví Rastislava Maďara by lidé měli zůstávat opatrní.
„Pokud by se situace vyvíjela velmi dobře, budeme schopni říct, že jsme vyhráli, až někdy za rok. Nejspíš někdy koncem jara příštího roku,“ popsal pro Seznam Zprávy. Z dalšího drobného rozvolňování opatření epidemiolog obavy nemá, problematické by však i do budoucna mohly být velké hromadné akce, jako jsou podzimní veletrhy či kongresy.
„Ale ještě dříve, než nastane podzim, mám obavu z letní sezony. Mimo jiné i po jednání se slovenskými kolegy jsem se utvrdil v tom, že všichni epidemiologové ve všech evropských zemích, možná i ve všech zemích světa postižených covidem, mají obavu, aby otevírání hranic - které je na jednu stranu nezbytně nutné - nezhoršilo situaci,“ popsal s tím, že se turisté mohou v daných zemích potkávat i s cestovateli ze třetích zemí, a situace se tak může snadno vymknout kontrole.
„Máme obavu, abychom se tím nevrátili do předchozího období. Máme posílenou ochranu v nemocnicích, v ústavních zařízeních sociální péče, máme připravené systémy chytré karantény, zdravotní péče má dostatek pomůcek, takže už by to rozhodně neznamenalo, že se budeme vracet k plošné karanténě. Teď už bychom to dokázali regionálně uhlídat, ale mohlo by to znamenat velké omezení určité lokality,“ popsal v rozhovoru odborník.
Podle něj by nový náraz epidemie mohly způsobit dva faktory. Otevřené hranice a ochabující strach lidí z viru a s tím související menší důraz na dodržování hygieny.
Pokud do zahraničí vyjedou desítky tisíc lidí, může podle něj i malý zlomek nakažených založit nová ohniska nákazy po celé republice. Na prvním místě proto je zodpovědné chování lidí - nejen doma, ale i při cestách. „Pokud někdo má jakékoliv projevy nákazy, tak nesmí mezi lidi. V rámci trasování v Česku jsme se setkali i s tím, že celá rodina byla příznaková a šla na svatbu. To je naprosto neakceptovatelné. Je to čirá hloupost, která může způsobit, že se dramaticky zhorší situace v dané lokalitě. Druhá vlna by v podstatě mohla být i dřív než na podzim. Teoreticky by se to skutečně mohlo stát. My jsme se jí obávali už v tom smyslu, zda ji nemůže způsobit rozvolňování karanténních opatření. Ale zda skutečně přijde, zatím nikdo neví,“ dodal.
Virus v obalu
Podle Státního zdravotního ústavu lidskou populaci napadá hned několik známých koronavirů. Jejich hlavní sezona je přitom právě v chladnějších měsících. Napomáhá jim i častější kontakt lidí v uzavřených místnostech. Hlasy o tom, že je třeba nepodlehnout falešnému pocitu „definitivního vítězství“ nad koronavirem, se přitom ozývají i ze světa. Například od ředitele amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Roberta Redfielda.
Nutno ovšem dodat, že se mezi odborníky vyskytují i ti, kteří takový vývoj odmítají. „Vůbec nevím, proč by to mělo být právě na podzim. Virus se nechová sezonně. To je další z jeho charakteristik, jež ho vymaňují z normálnosti. V Číně je teplo, ve Švédsku zima a jemu je to jedno a smetl nás napříč planetou,“ uvedla například mikrobioložka Soňa Peková pro časopis Reflex.
Takový argument však podle Rastislava Maďara zcela neplatí. „I chřipkový virus je schopný šířit se v teple. To přitom neznamená, že není sezonní a že nemůže mít typický sezonní charakter. I v Singapuru nebo Brazílii se může šířit chřipka v jejich zimní sezoně, která není tak chladná jako naše. Jde o stejný princip přenosu - na krátkou vzdálenost z člověka na člověka. Když kýchneme, virus absolvuje vzdálenost dva metry za extrémně krátkou dobu - a přitom na něj okolní podmínky ani nestihnou mít vliv. Obalený v kapénce je odolnější vůči vnějším podmínkám,“ míní epidemiolog.
