Náboženství stranou, v Karabachu zabíjejí i české a izraelské zbraně

Většinovým náboženstvím Ázerbájdžánu je šíitský islám. Šíitská regionální mocnost Írán přesto podporuje křesťanskou Arménii. Značná část Íránců má přitom kořeny na území dnešního Ázerbájdžánu, a to včetně ajatolláha Alího Chameneího, píše server Middle East Eye.

Ještě neobvyklejší je fakt, že v této válce stojí na jedné straně Turecko a Izrael. Oba státy mají v posledních letech velké diplomatické spory a turecký vládce Recep Tayyip Erdogan pravidelně židovský stát kritizuje. I tady nedává podpora Ázerbájdžánu z náboženského hlediska smysl - za šíitským státem stojí ve válce židovské i sunnitské komunity.

Oproti tomu Rusko, které má úzké vztahy s Arménií, jež hostí i ruskou leteckou základnu, se snaží diplomaticky pracovat s oběma stranami konfliktu.

Během války, při níž už zahynuly na obou stranách více než tři stovky lidí, Izrael citelně prohloubil své vojenské partnerství s Ázerbájdžánem. Z izraelské letecké základny Uvda už pod značkou ázerbájdžánských aerolinií Silk Way vzlétly čtyři stroje Iljušin II-76. Právě základna Uvda je jediným místem v Izraeli, odkud mohou létat letadla převážející výbušniny.

Stroje společnosti Silk Way, která slouží ministerstvu obrany v Baku, letěly z Baku do Uvdy a zpět. Další lety téže firmy pak spojily Baku s Ankarou a Istanbulem.

Izrael uzavřel s Ázerbájdžánem strategické spojenectví v roce 2010, tedy v době, kdy hledal spojence v muslimském světě, a zároveň odbytiště pro svůj zbrojní průmysl. Alianci podpořily i Spojené státy - jejím cílem bylo také spojenectví v boji proti společnému nepříteli, Íránu.

Ázerbájdžánskou metropoli pravidelně navštěvují izraelští ministři, vojenští důstojníci i šéfové Mosadu. Před čtyřmi lety krátce do Baku zavítal i premiér Benjamin Netanjahu.

Během jeho krátké sedmihodinové návštěvy oznámil ázerbájdžánský autokratický vládce Ilham Alijev nákup zbraní z Izraele v hodnotě pěti miliard dolarů. Od té doby další prodeje pokračovaly, nyní Baku disponuje izraelskou technikou za sedm miliard dolarů. Obchodu nebrání ani fakt, že Alijevův režim rutinně porušuje lidská práva a tvrdě potírá jakoukoliv opozici.

Z ázerbájdžánského apetitu po zbraních těží celá řada izraelských firem - Middle East Eye zmiňuje například IAI, Elbit nebo Rafael. Ty prodávají do Baku doslova cokoliv: houfnice, rakety, vojenská plavidla nebo třeba vybavení pro zpravodajce.

Důležitým artiklem jsou i bezpilotní letouny včetně těch, které slouží jako kamikadze a jsou určeny k sebedestrukci při útoku. Mluvčí arménské armády v minulosti informoval, že tento druh dronů vyrobených společností Aeronautics Ltd. arménští vojáci sestřelili poblíž hranic. Spekuluje se i o tom, že Izrael prodal svým kavkazským partnerům protiraketový deštník tzv. Železnou kopuli.

Izrael pak v rámci oboustranně výhodného obchodu kupuje od Ázerbájdžánu ropu.

Mosad si také na území spojence zřídil svou základnu, která mu slouží jako „oči a uši“ při sledování dění v nepřátelském Íránu.

Zbraně, s nimiž bojuje ázerbájdžánská armáda, ale pocházejí i z Česka. Jak odhalila Česká televize, Elbit, jedna ze tří největších izraelských zbrojařských firem, se podílela na prodeji českých houfnic DANA do Baku. Houfnice od firmy CSG Holding putovaly do židovského státu, poté obratem na ázerbájdžánsko-arménské hranice.

Podle izraelského serveru Jerusalem Post mají české zbraně hodnotu 50 milionů dolarů.

Zprávy o tom, že zbrojař Jaroslav Strnad dodává houfnice Ázerbájdžánu, se objevily už před dvěma lety: „Zbraně mají pocházet z holdingu Czechoslovak Group českého zbrojaře Jaroslava Strnada, který má blízké kontakty na prezidenta Miloše Zemana. Strnad vykupuje staré houfnice a raketomety od české armády, na Slovensku je pak repasuje a modernizuje. Oficiálně je prodává izraelské zbrojovce Elbit, jenže z Tel Avivu pak zbraně stejným letadlem pokračují do ázerbájdžánského Baku,“ napsal v minulosti web České televize s tím, že samotný převoz českých zbraní přes hranice se podařilo i natočit.

Izraelské spojenectví s Ázerbájdžánem (a dříve i Tureckem) jde tak daleko, že židovský stát dlouhodobě odmítá uznat arménskou genocidu v letech 1915 až 1918. Dlouho to vypadalo, že toto gesto nechce udělat kvůli tomu, aby nepoškodil vzájemné vztahy s Tureckem. Ty jsou ale v posledních letech na bodě mrazu a Erdogan Izrael opakovaně slovně napadá. Na izraelském postoji se ale nic nemění.