Článek
„Už jsme ani nedoufali, že se to podaří,” přiznal Václav Fred Chvátal ze spolku TAMUS, který se obnovou židovských hřbitovů dlouhodobě zabývá. Několik stovek náhrobků přesto zůstává ztraceno trvale, během komunismu se rozkradly. „Je to věčná škoda, ani ty údaje z nich se nepodaří nikdy dohledat. Byly jen na těch náhrobcích,” konstatuje Chvátal.
Tachovský hřbitov pochází z první poloviny 17. století, do stejné doby se datují i nejstarší čitelné náhrobky. „Z Mariánských Lázní se přivezlo celkem 52 kusů. Nejstarší z nich jsou z druhé poloviny 17. století, nejmladší z 19. století. Nyní doplní geometrii hřbitova,” přibližuje Václav Fred Chvátal a dodává, že bohužel není možné náhrobky umístit k původním hrobům. Kvůli ničení hřbitova se tyto informace už nedají dohledat.
Náhrobky byly převezené do Mariánských Lázní kvůli tomu, že se počítalo se zánikem celého tachovského hřbitova. Náhrobní kameny tu byly uloženy neodborně, jejich stav ale naštěstí zůstal relativně dobrý. Poté, co se rozmístí na hřbitově, se ještě očistí a detailně zdokumentují.
S opravou tachovského hřbitova se začalo v devadesátých letech, tehdy byl hřbitov v poměrně špatném stavu. „Na části hřbitova, přímo na hrobech, stály provizorní stavby, které se musely odstranit,” připomíná Václav Fred Chvátal. Kromě toho bylo třeba opravit a dostavět ohradní zeď a samozřejmě očistit, případně opravit náhrobky.
Během rekonstrukce se vytvořila také replika náhrobku legendárního tachovského rabína Joachima Adlera, zvaného Nachum Sofer. „Před válkou tu jeho náhrobek stál a k jeho hrobu se sjížděli poutníci z celého světa,” říká Václav Fred Chvátal a dodává, že během komunismu se náhrobek zničil. „Poté, co jsme vyrobili jeho repliku a umístitli ji sem, tradice se znovu obnovila,” pochvaluje si Václav Fred Chvátal.
Ten se kvůli dokumentaci židovských náhrobků začal učit i hebrejsky. „Zjistili jsme, že dobrou dokumentaci neudělá ten, kdo neumí číst hebrejsky,” vysvětluje Chvátal. Dnes tak spolek TAMUS dokáže zdokumentovat drtivou většinu dat čitelných na náhrobcích.
V databázi spolku je nyní 40 tisíc zdokumentovaných hrobů, v různých fázích procesu. Ty kompletní ale obsahují i překlady epitafů. „O zveřejnění výsledků se začínají zajímat potomci lidí, kteří jsou pohřbení na různých židovských hřbitovech, jež jsme zkoumali. Hledají svoje kořeny. Dneska už máme asi 20 takových rodin po celém světě,” popisuje Václav Fred Chvátal.
Dvě rodiny se na něj obrátily i v souvislosti s hřbitovem v Tachově. „Rodina z Floridy při své návštěvě ukázala na náhrobek svého dědečka s tím, že náhrobek babičky byl zničen. Zřídili jsme jí tedy alespoň pamětní desku,” líčí Chvátal.
V Česku je na 350 židovských hřbitovů. Spolek TAMUS se podílel na rekonstrukci téměř 200 hřbitovů, kromě těch českých třeba i německých či polských.
