Článek
Země v nejbližších dnech čelí hrozbě jednoho z největších nekontrolovaných vstupů člověkem vytvořeného zařízení do atmosféry. Je jím hlavní část čínské rakety Dlouhý pochod 5, která do vesmíru odstartovala minulý týden z kosmického střediska Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan, aby vynesla základní modul čínské orbitální stanice Tchien-che (Nebeská harmonie).
Podle serveru SpaceNews je možné, že zbytek rakety v atmosféře neshoří a dopadne až na povrch planety. Místo dopadu je přitom prakticky nemožné dopředu odhadnout. „Tohle potenciálně nemusí dopadnout dobře,“ řekl k tomu například astrofyzik z Harvardu Jonathan McDowell, který o problému pravidelně informuje na svém Twitteru.
Před rokem trosky spadly do obydlených oblastí Afriky
„Naposledy když Čína vyslala Dlouhý pochod 5, skončilo to tak, že dlouhé kovové části spadly z oblohy a poškodily několik budov v Pobřeží slonoviny,“ připomněl McDowell události z loňského května. Tehdy měly trosky stroje skončit v Atlantském oceánu. Nakonec ale spadly přímo do obydlené oblasti západoafrického státu a bylo velké štěstí, že způsobily jen materiální škody.
Fotografie z loňského roku ukazuje jeden z kusů trosek, který dopadl na území Pobřeží slonoviny.
Největší kus v podobě asi deset metrů dlouhé trubky dopadl přímo do vesnice Mahounou. Asi padesátikilový kus rakety pak proletěl střechou obytného domu ve městečku N’Guinou a další kovové trosky dopadly na mnoha dalších místech. „Většina trosek shořela, ale ty kusy, které dopadly na zem, byly obrovské. Bylo velké štěstí, že nikdo nebyl zraněn,“ dodal k tomu astrofyzik podle The Guardian.
S největší pravděpodobností, a to ve výši 71 %, trosky dopadnou do oceánu. To je ale jednoduchý výpočet odvozený od toho, že oceány zabírají 71 % zemského povrchu. Když se vezme v úvahu, že i na souši jsou velké plochy neobydlené, je pravděpodobnost způsobení materiálních škod, či dokonce ohrožení lidských životů titěrná. To ale nic nemění na tom, že existuje a platí pro celou planetu a že Čína riziko podstupuje zcela vědomě.
„Špatné je na tom to, že z čínské strany je to opravdu nedbalost. Nikdo nechce nechat záměrně a přitom nekontrolovatelně spadnout předměty o hmotnosti vyšší než 10 tun,“ řekl k tomu McDowell. Nic těžšího než 10 tun si podle něj nikdo nedovolil nechat napospas nekontrolovatelnému pádu od roku 1990. Celková hmotnost padajícího čínského tělesa je přitom asi 21 tun.
Pohyb rakety lze sledovat v reálném čase online
Jádro rakety obíhá Zemi závratnou rychlostí asi 28 000 kilometrů v hodině v nadmořské výšce asi 270 kilometrů a celou planetu obletí asi za 90 minut. Armáda Spojených států dala objektu název 2021-035B a jeho aktuální polohu můžete sledovat na různých stránkách včetně například této. Na první pohled se pohyb může zdát pomalý, ale když se na pozici sondy podíváte s odstupem několika minut, zjistíte, že už je nad jiným oceánem či kontinentem.
Raketa oběžnou dráhou putuje v širokém rozmezí od severu USA až po Nový Zéland. Kvůli vysoké rychlosti pohybu se prakticky nedá odhadnout, kam spadne, protože i malý rozdíl v její trajektorii udělá obrovský rozdíl. Do atmosféry a potenciálně i na povrch Země by měla podle The Guardian raketa začít padat asi 10. května s dvoudenním intervalem nejistoty.
Některé servery ale uvádí, že to může nastat prakticky každým dnem.
