Článek
Eurostat se zaměřil na dostupnost zdravotní péče napříč Evropskou unií za rok 2018. Podle jeho závěrů si přibližně 3,6 procenta obyvatel EU nad 16 let stěžuje, že na vyšetření či léčbu vůbec nedosáhli. Nejčastěji proto, že si je nemohli finančně dovolit. Druhým nejčastějším důvodem byla příliš dlouhá čekací doba u lékaře.
Někteří respondenti však také přiznali, že vyhledání lékařské pomoci předem vzdali a raději „čekali, zda jejich zdravotní potíže samy od sebe přejdou“.
Takový důvod k nevyhledání péče uvedlo 0,6 procenta respondentů. Další připustili, že na řešení svého zdravotního problému nemají čas, museli by za lékařem jet příliš dlouho nebo neznají žádného dobrého specialistu, který by jim pomohl. Pouze zlomek z oslovených potom odpověděl, že má příliš velký strach z nemocnic a doktorů.
Důvody, proč se lidem nedostala zdravotní péče. Finanční náročnost i příliš dlouhé čekání vedou. Někteří však a priori chtějí raději počkat, zda problém sám nezmizí. Pro jiné je zase lékař příliš daleko, nebo se bojí vyšetření.
Příliš drahá
Nejvíce nemocných, kteří si léčbu nemohou dovolit z finančních důvodů, má na základě zjištění Eurostatu Řecko. Kvůli drahé léčbě či s ní spojenými náklady péči loni nevyhledalo 8,3 procenta respondentů. V žebříčku za ním následuje Lotyšsko, Rumunsko, Itálie, Belgie, Portugalsko, Bulharsko, Kypr a Polsko.
Situace je – z tohoto pohledu – naopak nejlepší v Česku a Finsku – v obou zemích se podíl blíží 0 procentům. Peníze tak nejsou žádnou překážkou v přístupu k péči.
Pro všechny?
Dostupnost léčby v Česku ale může ovlivňovat vícero faktorů, které přitom ve svém žebříčku Eurostat blíže nerozebírá.
Při nedávném dohadování o financích do zdravotnictví například odbory upozorňovaly na nedostatek lékařů a sester v některých – zejména příhraničních – oblastech. Důsledkem potom může být například dlouhé čekání na vyšetření a další procedury.
Péče z hlediska finanční dostupnosti. Žebříčku vévodí Česko a Finsko.
Kritiku Ministerstvo zdravotnictví částečně odráží tím, že ani odbory nemají přesná data o místní a časové dostupnosti péče v Česku. V září proto oznámilo nové kroky, kterými chce ve spolupráci s pojišťovnami situaci hlídat.
Sběr stížností
Čekací lhůty na vyšetření a další výkony má evidovat takzvaná trojcestná žádanka, kterou kromě zdravotnického zařízení, kam pacient na vyšetření půjde, a jeho praktického lékaře dostane elektronicky také zdravotní pojišťovna. „Budeme také vědět, kam který lékař odesílá pacienty na vyšetření,“ dodal tehdy ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ministerstvu pak mají čekací lhůty poskytovatelé péče pravidelně hlásit.
Evidovat by se také mělo, jestli lékaři přijímají do péče další klienty. Některé zdravotní pojišťovny nebo například stomatologická komora už takové informace mají na svých webech. Právě na dostupnost stomatologické péče si v některých krajích lidé stěžují nejvíce. Centrální monitorování situace nicméně doposud komplikoval i odlišný přístup ke stížnostem v jednotlivých pojišťovnách.
Svoje problémy s dostupností potřebné péče mohou nyní lidé psát také rovnou na web ministerstva.
