Článek
Táborem přitom za druhé světové války mezi lety 1941 až 1945 prošlo zhruba 500 válečných vězňů. Většinou byli z Francie, Velké Británie a tehdejšího Sovětského svazu. V táboře vojáci vykonávali nucené práce.
Zajatci byli převáženi do bývalé porcelánky, nyní na jejím místě působí soukromá firma. Dubí není jediným místem, kam nacisté vojáky umísťovali, regionem prošlo tou dobou 23 000 zajatců, stojí na ceduli.
„Myšlenka této tabule vznikla po dvou krátce po sobě jdoucích, na sobě nezávislých návštěvách potomků vojáků, kteří tady byli věznění,“ řekl starosta. V prvním případě šlo o návštěvu z Nového Zélandu, ve druhém přijela rodina z Velké Británie. „To nás inspirovalo k tomu, že by bylo dobré udělat připomenutí, kdy i oni se ptali, jestli tu nějaká cedulka k tomu je,“ řekl Pípal.
Dokumenty připomínající hrůzné místo se podle starosty zřejmě nedochovaly, proto není známo ani přesné datum, kdy byl tábor zřízen. Jisté ale je, že šlo o únor 1941. Naděje radnici svitla, když se ozval bývalý starosta Dubí. V letech 1961 až 1962 byl u rekonstrukce objektů bývalé porcelánky a tehdejšího podniku Řempo, při níž se pod podlahami našly deníky zajatců. „Poprosili jsme ho, jestli by kontaktoval lidi žijící z té doby, jestli by nedokázali říct, protože to tehdy bylo předáno archivu revolučního odborového hnutí podniku Řempo, jestli se někde něco nedochovalo,“ uvedl starosta. Dokumenty by chtělo město předat rodinám.
Město počítá s tím, že se každý rok v únoru uskuteční u pamětní desky vzpomínková akce. Radnice za ceduli v šesti jazycích zaplatila 38.000 korun.
