Článek
Na řadě z nich jsou letos čtyři až pět mláďat, což je oproti předchozím letům výrazně více, řekl Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů a Dobrovolného ekologického spolku - ochrany ptactva. Čápům bílým i černým se spolek intenzivně věnuje 30 let.
I když čápata přežila první týdny života, vyhráno ještě nemají, čeká je první nácvik létání a nástrahy, jako jsou například dráty elektrického vedení nebo nebezpečí srážky s dopravními prostředky. „Letos to zatím vypadá, že po deseti letech je u čápů bílých větší vzestup počtu mláďat. Letos máme obsazeno o jedno hnízdo navíc, rodilo se ale víc mláďat,“ řekl Makoň. Ekologové mají teď plné ruce práce s kroužkováním čápat. Letos jich okroužkují kolem stovky, což je oproti předchozím rokům také více. „Nemůžeme okroužkovat všechna, k některým hnízdům není přístup možný,“ uvedl Makoň.
Za 30 let členům spolku prošlo rukama přes 1500 čápů. „Řešili jsme je, kroužkovali či zachraňovali. Máme za sebou přes 150 adopcí s prokázanou úspěšností 97 procent. Z toho minimálně 30 mláďat jsme vylíhli v líhni z vejce a následně adoptovali,“ řekl Makoň. Několik adoptovaných mláďat má své vlastní rodiny a pravidelně hnízdí. Čápi jsou totiž ochotní přijmout za své i cizí mládě. V případě, že jeden z čapích rodičů zahyne, například po nárazu do drátů elektrického vedení nebo srážce s autem, druhý rodič by se o velmi malá mláďata nezvládl sám starat. Ochránci přírody proto z takového hnízda čápata odeberou a přidají je na jiná hnízda k podobně starým mláďatům. Letos takto v kraji adoptovali sedm čápat.
Na začátku června převzali čtyři čerstvě vylíhnutá čápata od Záchranné stanice živočichů Pavlov na Vysočině. Jeden z rodičů tam uhynul na elektrickém vedení. Plzeňští ochránci přírody je dali v polovině června k náhradním rodinám ve Starém Sedlišti, Draženově, Tachově a Kdyni. Jedno z mláďat nepřežilo, ostatní vyrůstají s adoptivními sourozenci a rodiči. Novou rodinu dostala také čápata z Chotíkova u Plzně, která rovněž přišla o jednoho z rodičů. Tři poloviční sirotky pomohli z čtyřiadvacetimetrového komína sundat hasiči, ekologové je adoptovali do hnízd ve Všerubech, v Plané a Brodu nad Tichou. Při kontrole po dvou týdnech byla všechna v pořádku. „Titul matka roku si určitě zaslouží samice v Chotěšově, která také přišla o partnera. Mláďata ale byla už o něco větší, a tak jsme je na hnízdě nechali a sledujeme ho. Samice se už několik týdnů sama vzorně stará, mláďata krmí, chrání, zahřívá, kropí v horku vodou,“ popsal Makoň.
Zatímco u čápů bílých se letos hnízdní sezona vydařila, u vzácnějších a skrytěji žijících čápů černých je horší. Z deseti dlouhodobě sledovaných hnízdních lokalit v kraji jsou obsazené jen dvě, na obou je po třech mláďatech. Na vině může podle Makoně být zvýšená kůrovcová těžba v lesích, kde tito čápi hnízdí.
Členové spolku za 30 let zrekonstruovali, přemístili či stabilizovali přes 300 čapích hnízd. Tři mláďata, celkem však šest jedinců, minimálně rok sledovali satelitní vysílačkou. Nejúspěšnější čáp Kryštof, u něhož se nakonec ukázalo, že je to samice Kryštofa, vysílal z vysílačky data o své cestě na zimoviště, celý zimní pobyt v Africe a cestu zpět do Polžic. Tam samice zahnízdila a nyní se stará o dvě mláďata, její vysílačka ale přestala fungovat.
