Článek
Ministerstvo zdravotnictví minulý pátek neuspělo u Nejvyššího správního soudu, který posuzoval mimořádné opatření omezující provoz restaurací či hospod, ale i kasin. Soud opatření zrušil. Mezitím ovšem ministerstvo vydalo už jiné opatření, které je aktuálně stále platné.
Média proto informovala, že reálně nebude mít soudní rozhodnutí příliš velký dopad. Ovšem v úterý zveřejněné písemné rozhodnutí ukazuje, že to není zcela pravda.
Prohra u soudu má zásadní dopad na současné restrikce, které vláda vůči stravovacím službám uplatňuje.
Nejvyšší správní soud totiž jasně uvedl, že neexistuje legislativa, na základě které by vláda či Ministerstvo zdravotnictví mohly vyžadovat, aby vnitřní prostory restaurací, hospod či barů byly uzavřené, jako je tomu v současnosti.
Takzvaný pandemický zákon, ale ani zákon o ochranně veřejného zdraví totiž nedává Ministerstvu zdravotnictví moc plošně omezovat stravovací služby.
Přitom nejen soudem zrušené, ale i aktuální mimořádné opatření platné od 24. května (ovšem vydané před soudním verdiktem), které nařizuje omezení provozu stravovacích zařízení, se v úvodu odkazuje právě na tyto dva zákony.
Úvod aktuálně platného mimořádného opatření se odkazuje na pandemický zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. Podle Nejvyššího správního soudu přitom tyto dva zákony nedávají právo omezovat stravovací služby.
Nejvyšší správní soud totiž upozorňuje, že stravovací služby v zákoně nejsou výslovně uvedené a tedy se jich zákon netýká. „Na základě pandemického zákona tedy tyto služby nelze vůbec omezit,“ konstatuje v rozsudku.
Právní anarchie
„Zní to teoreticky, ale znamená to, že se stát propadl do právní anarchie,“ líčí Ondřej Dostál, odborník na zdravotní právo ve službách Pirátské strany, reálný rozsah verdiktu.
„V této praktické rovině není moc co diskutovat. Pokud jakékoliv další opatření navazují na tuto část zrušeného opatření, tak je to neplatné,“ říká Josef Karlický, právník a vedoucí Rekonstrukce státu, který aktivně pomáhal připomínkovat pandemický zákon.
„Do jisté míry se ví, že tam tato rizika jsou. Myslím, že by se dalo najít více, řekněme, takto nepokrytých bodů,“ dodává Karlický.
Podle ústavního právníka Jana Wintra lze i v této situaci za nedodržování neplatného opatření dostat pokutu. „Ale je možné, že pak lidé vyhrají u správního soudu, protože pokuta bude nezákonná,“ upozorňuje Wintr.
Nutné je opravit pandemický zákon
Ve svém písemném rozhodnutí Nejvyšší správní soud odmítl, že by jeho úlohou mělo být dotvářet pandemický zákon tak, aby šlo omezovat i stravovací služby.
„I kdyby se zákonodárce dopustil chyby spočívající v tom, že z dosahu pandemického zákona za účelem plošného a preventivního omezení unikají právě restaurace, hospody a bary (či herny a kasina) a jiné služby, není úkolem a posláním soudní moci, aby podle představ odpůrce dotvářela zákon k tíži a újmě fyzických a právnických osob. Jejich práva a svobody má naopak chránit,“ uvedl soudní senát ve svém zdůvodnění.
Rozsudek přitom nenechal možnost ani pro argument, že provoz restaurací je omezený na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, který počítá s tím, že za účelem omezení „styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami“ je možné i uzavřít nebo omezit provozovny stravovacích služeb.
„Ustanovení zákona o ochraně veřejného zdraví přitom nelze chápat tak, že osobou podezřelou z nákazy může být bez dalšího každý,“ uvádí Nejvyšší správní soud a následně uzavírá, že ani na základě tohoto zákona nemůže být preventivně zakázaná přítomnost veřejnosti v provozovnách.
Už v pátek o tom otevřeně mluvil předseda soudního senátu Tomáš Langášek. Pro ČTK uvedl, že Ministerstvo zdravotnictví zná pohled soudu a ví, v čem je problém. „Podle mého názoru a přesvědčení by nemělo pokračovat v nezákonném opatření, ale samozřejmě musí jej někdo formálně zrušit, nahradit jiným nebo nenahrazovat žádným. Ale tento krok musí učinit ministerstvo, ta zodpovědnost je na něm,“ uvedl Langášek.
Podle Jana Wintra je pak nutné, pokud bude chtít Ministerstvo zdravotnictví omezovat stravovací služby, upravit pandemický zákon. „Obávám se, že jiná čistá cesta není,“ souhlasí i Josef Karlický a dodává, že další variantou je vydávat jen lokální opatření.
Pro ČTK v pátek mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jana Schillerová uvedla, že se resort momentálně s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu seznamuje. Oficiální stanovisko zatím Ministerstvo zdravotnictví nevydalo.
