Článek
Podle studie Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se Země na základě aktuální koncentrace skleníkových plynů v ovzduší na kritickou hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia dostane už v roce 2030.
Mezinárodní společenství bude podle vědců čekat velice složitý úkol – zabránit dalšímu oteplování. „Čistě na základě zákonů fyziky a chemie to možné je. Vyžaduje to ale bezprecedentní změny,“ citovala americká CNN jednoho z hlavních představitelů výzkumného týmu IPCC Jima Skeu.
Zásadní změny potřebné k zabránění oteplování se podle vědců týkají například produkce emisí oxidu uhličitého. Do roku 2030 se musí snížit o 45 procent vůči statistice z roku 2010 a do roku 2050 musí Země dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Ani v případě úspěšného zásahu proti zvyšujícímu se oteplování ale nebude vyhráno.
Už zvýšení teploty o 1,5 stupně je prý hazardováním s obyvatelností naší planety. Tento nový limit navíc může lidstvo dosáhnout už v šibeničně krátké době 12 let. Cokoli nad hranicí 1,5 stupně Celsia podstatně zvýší riziko sucha, povodní, období extrémního horka a následné chudoby stovek milionů lidí.
Vlny extrémního horka, jako například v létě zažila Evropa, budou i v případě udržení oteplení na hranici 1,5 stupně oproti době před průmyslovou revolucí v průměru teplejší o tři stupně. Stejně tak budou stále častější sucha, podobná tomu, které takřka zcela odřízlo Kapské Město od vody, nebo naopak jevy spojené s extrémními dešti, jako jsou hurikány.
Vědci upozorňují, že Země je už nyní ve dvou třetinách cesty ke katastrofě. Oproti době před industrializací je teplota na planetě vyšší o jeden stupeň. Klimatologové ve zprávě uvádějí, že již aktuální hladina oteplení stojí za mnohem častějšími extrémními projevy počasí, zvyšující se hladinou oceánů a tání ledu na pólech.
„Záleží na drobnostech, zejména v momentě, kdy se dostaneme nad hranici 1,5 stupně. Je s tím spojen risk nezvratitelných změn jako ztráta některých ekosystémů,“ uvedl pro CNN spolupředseda výzkumného týmu Hans-Otto Pörtner.
Výsledek tři roky sestavované studie přímo vychází z Pařížské dohody z roku 2015, ve které se 197 zemí světa zavázalo k udržení globálního oteplování pod dvěma stupni v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí.
Rozdíl mezi nárůstem teploty oproti době před industrializací o 1,5 stupně a o celé dva stupně je podle vědců markantní.
Nárůst hladiny oceánů by v případě zastavení oteplování na hranici 1,5 stupně byl do roku 2100 o deset centimetrů nižší, pravděpodobnost letního arktického oceánu bez ledu by se z jednoho léta za deset let změnila na jedno léto za sto let. A namísto zmizení korálových útesů jich v případě udržení teplotního nárůstu na limitu 1,5 stupně může být zachováno až 30 procent.
Je to závod s časem, říká český klimatolog
„Už nejde o vědce, ale o politiky. Musejí rozhodnout, že změnu chceme,“ řekl Seznamu Daniel Nývlt z Masarykovy univerzity. Osobně ale variantu, kdy se společnost vzdá výdobytků spojených s produkcí skleníkových plynů, reálně nevidí. „Většina z nás by se musela smířit s tím, že nebudou jezdit auta. Nemohli bychom tolik využívat elektrickou energii. A netýká se to jen Evropy, Spojených států nebo Číny, ale celého světa,“ dodal.
V atmosféře už je navíc podle Nývlta tolik skleníkových plynů vyprodukovaných člověkem, že oteplování by pokračovalo i v případě celosvětové dohody. Jde tedy zejména o závod s časem.
„Každá desetina je důležitá. Bavíme se o průměrné hodnotě, průměr ale nic neříká o vnitřní variabilitě. Průměrné oteplení o 1,5 stupně může na některých místech znamenat oteplení o pět šest stupňů a jinde třeba o půl stupně,“ řekl Nývlt. Podle Nývlta navíc v tomto století se zvýšením teploty ve výše zmíněných hranicích nelze příliš počítat. Podle něj je pravděpodobné, že průměrná teplota by se do roku 2100 mohla zvýšit o tři až čtyři stupně.
Němci by měli do roku 2025 odstavit uhelné elektrárny
Západní média věnují nové zprávě IPCC mimořádnou pozornost. Německý Die Welt své čtenáře varuje, že se radikální změna přístupu k problému netýká jen politiků, nýbrž každého z nás. Normou pro všechny by se pak ale měly stát třeba zeleninové dny a konzumace geneticky modifikovaných plodin. Pro Německo prý ze závěrů IPCC vyplývá, že by země měla už do roku 2025 realizovat kontroverzní „Kohleausstieg”, tedy odstavení všech uhelných elektráren.
Der Spiegel otiskl dosud utajovanou expertní zprávu Spolkového sněmu týkající se vzestupu hladin oceánů a jeho dopadů na území Německa. Podle 19stránkového materiálu hrozí případné zatopení obyvatelům těch pobřežních oblastí Severního moře, které leží méně než 5 metrů nad současnou mořskou hladinou. U Baltského moře jde dokonce pouze o hranici tří metrů. V těchto potenciálně ohrožených oblastech žije podle Spiegelu 3,2 milionu obyvatel.
