Miliony lidí jsou bez práce, ale na Wall Street se tančí. Proč?

S&P 500 (Standard & Poor’s 500) je akciový index zahrnující pět set největších amerických veřejně obchodovaných společností. S&P 500 patří mezi nejdůležitější akciové indexy světa, v Americe je považován za nejlepší měřítko akcií s velkými kapitály.

Graf výkonnosti indexu vypovídá o nejvyšších a nejnižších hodnotách americké ekonomiky. Poprvé byl zveřejněn už v roce 1923. V současné době atakuje rekordní hodnoty.

Neroste přitom jen S&P 500. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti význačných amerických firem, si tento týden připsal 1,05 procenta a uzavřel na 27 976,84 bodu. Index Nasdaq se potom zvýšil o 2,13 procenta na 11 012,24 bodu.

„Většina lidí čekala, že burzy porostou. Trhy kvůli koronaviru spadly, protože nikdo nevěděl, co se bude dít. Když se vyjasnilo, že pandemie někdy přejde, začala se rozplývat i nejistota a trhy začaly zase růst,“ říká Petr Bartoň, hlavním ekonom investiční skupiny Natland.

Ne, krize také přilákala i nové investory, kteří na burze doposud nepůsobili. Zatímco dříve mohli očekávat zisk čtyř nebo pěti procent, nyní se zisky mohly vyšplhat až do desítek procent. Neméně důležitým faktorem byla pomoc vlád a centrálních bank prostřednictvím finanční pomoci a velké množství peněz v oběhu. „Kde jinde než na burze by se měly peníze ocitnout, zvlášť když to s investičními příležitostmi pořád není růžové. Dřív, než se bude investovat do reálných věcí, a to bude třeba rok, pošlete peníze na burzu, zvlášť když jsou nízké úrokové sazby,“ vysvětluje růst Bartoň.

Na burze uspěly, nejen v tomto týdnu, zejména technologické společnosti jako Amazon, Microsoft, Apple nebo Tesla. Pro investory je teď jistější nakoupit akcie právě velkých firem, které vycházejí z krizí pravidelně mnohem lépe. Jednak mají mnohem větší pravděpodobnost, že krizi přežijí, a jednak se jejich akcie dobře prodávají prakticky v každé době.

„V pozdních fázích cyklu, to znamená po dlouhých růstech, se spíš daří těm menším, protože velké podniky už jsou ‚zlenivělé a vyčerpané‘, ti malí rostou o to více. Snaží se totiž najít něco speciálního, s čím by mohli na trhu uspět. Během krize bývají odolnější ti větší a naopak ti menší častokrát úplně zanikají,“ upozorňuje hlavním ekonom skupiny Natland.

První zásadní propad zažil index pár let po svém zavedení během Velké hospodářské krize. Od srpnového vrcholu roku 1929 padal (samozřejmě s výkyvy) až do poloviny roku 1932. Ztratil přitom 86 procent své hodnoty.

Od té doby tak drastický a dlouhotrvající propad index nezažil. Poslední hluboký propad zaznamenal index na konci minulého desetiletí. Během finanční krize spadl index z 1550 bodů na hodnoty jen okolo 675 bodů. Návrat na původní vysokou úroveň přitom trval téměř dlouhých šest let.

Průměrná doba zotavení a návrat do rekordních čísel potom vychází na 1 447 obchodních dnů. Nejrychleji v historii se podle Dow Jones Market Data podařilo S&P indexu navrátit do rekordních čísel na mezi roky 1966 a 1967. Potřeba k tomu bylo 310 obchodních dní.

Na nejvyšší hodnoty vystoupal index letos 19. února, konkrétně na 3386 bodů. Během měsíce zažil propad kvůli koronavirovým opatřením o více než 1 148 bodů.

Strmý pád ovšem následoval rychlý a pravidelný růst, který atakuje zmiňovaný rekord v počtu obchodních dnů, kdy se index vrátil na původní hodnoty. A na pád to v současnosti nevypadá.

„Nevidím zásadní důvody, proč by to nemělo pořád stoupat. Teď tu létá spousta peněz, které čekají na to, až půjdou například na zelené investice. Do té doby budou zaparkované na burze a její růst může pokračovat celkem dlouho. Reálných možností na zhodnocení peněz je teď méně a méně, proto všechno míří právě tam,“ podotýká Petr Bartoň.

Stále se přitom nahlas mluví o hluboké finanční krizi, která dopadá na Spojené státy, ve kterých index S&P vychází. Až 16 milionů lidí je zejména kvůli koronaviru bez práce, nezaměstnanost se pohybuje okolo 10 procent. Státní finanční podpora navíc skončila a jednání v Kongresu o jejím dalším pokračování stále pokračují.

Ale burza vidí svět jinak…