Článek
Vláda Andreje Babiše v pondělí souhlasila s pokračováním vývoje české vakcíny. Z odhadovaných nákladů 250 milionů korun se zatím podle ministra zdravotnictví Jana Blatného neuvolnila ani koruna. Projekt české vakcíny přitom čelí kritice odborníků. Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka nemá smysl v něm pokračovat, podle zástupců Učené společnosti ČR je projekt naivní a nekompetentní.
Debata o domácí vakcíně se kvůli výpadkům dodávek zahraničních vakcín vede i v sousedním Polsku. „Je nutné investovat do stavby továren a výrobních linek. Jsme na to připraveni. Šance na urychlení dodávek vakcíny je reálná, ale jen pokud podnikneme rozhodné kroky,“ řekl předseda vlády Mateusz Morawiecki ve víkendovém rozhovoru pro agenturu PAP.
Mluvil v něm o potřebě přestavby a obnovení síly polského farmaceutického průmyslu. Peníze na tak velké projekty by mohly jít z Národního plánu obnovy financovaného z unijních peněz. Unijní fond obnovy přitom původně polská vláda společně s maďarskou loni v prosinci blokovaly. Důvodem byl jejich nesouhlas s podmínkou dodržování zásad právního státu.
Polská vakcína? Bez šance
Analytický deník Gazeta Prawna ve středu bez okolků napsal, že „stoprocentně polská“ vakcína nemá šanci. Důvod? Vývoj polské vakcíny by stál stovky milionů zlotých a na trhu by se i tak objevila pozdě.
Kromě obří finanční injekce, kterou by musel do začátku vývoje vakcíny vložit stát, by hrál roli čas. „Na speciální vybavení od výrobce se čeká od šesti do devíti měsíců. Potom se musí nástroje validovat a kvalifikovat, což trvá další tři měsíce až půl roku,“ citují noviny Krzysztofa Kopeće, předsedu Polského svazu zaměstnavatelů farmaceutického průmyslu (PZPPF).
Polská vakcína by navíc musela projít klinickými testy, což je další problém. Nemuseli by se totiž najít dobrovolníci – populace totiž může být v té době už proočkovaná. Pozdní vstup na trh by také nejspíš znamenal velký problém s odbytem. O novou vakcínu by podle GDP už nebyl zájem.
O všech zmíněných problémech ví i polská vláda. Expertní panel ministerstva školství a vědy došel k závěru, že v této fázi pandemie je možnost vývoje vakcíny velmi omezená a že se vyplatí peníze investovat jinam. Finance by měly jít do rozvoje používání technologie mRNA, o kterou se opírají vakcíny od firem Pfizer a Moderna.
Ve hře je závod firmy Novavax
O „polské vakcíně“ se ale u severovýchodních sousedů přeci jen mluví. Polská biotechnologická firma Mabion z Lodži totiž tento týden podepsala dohodu o spolupráci s americkou společností Novavax. Pokud by se spolupráce vyvíjela dobře, mohla by se v Polsku vyrábět jedna ze složek vakcíny.
Polský rozvojový fond Mabionu půjčí 30 milionů zlotých (172 milionů korun) a za dalších 10 milionů zlotých (57 milionů Kč) nakoupí akcie firmy.
Část vakcíny od firmy Novavax se má už letos na jaře začít vyrábět v Česku ve výrobním závodě v Bohumili u Kostelce nad Černými Lesy. Firma v ČR neplánuje vyrábět kompletní vakcínu, ale rekombinantní povrchový S-protein koronaviru, který je schopen vyvolat potřebnou reakci imunitního systému, a je tak klíčovou složkou vakcíny.
Podle lednového prohlášení premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO by mohly dodávky začít už v dubnu. „To, že se vakcína vyrábí v nějaké zemi, neznamená, že na ni má a priori nějaký větší nárok,“ upozornil ale ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Český závod na výrobu vakcín Praha Vaccines v Bohumili nedaleko Prahy společnost koupila v květnu 2019 za 167 milionů dolarů (přes čtyři miliardy Kč) od indické skupiny Cyrus Poonawalla Group.
Evropská léková agentura (EMA) dosud na území Evropské unie schválila pouze tři vakcíny, které pocházejí od AstraZeneky, Moderny a tandemu Pfizer a BioNTech. Nejblíž má nyní k povolení unijním úřadem produkt společnosti Johnson & Johnson. Další na řadě jsou látky zmíněné firmy Novavax a také CureVac.
