Článek
Terminál v Jihlavě požaduje kraj i krajské město. „My vnímáme vysokorychlostní trať od začátku jako něco, co by pro Kraj Vysočina v budoucnu mohlo mít velký ekonomický a i socioekonomický přínos,“ řekl hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO).
Znovu zopakoval to, že záleží na tom, aby byla zastávka v Jihlavě - Pávově. Na změně územní dokumentace, která s tím souvisí, je podle něj kraj připravený pracovat.
Přes Vysočinu stát plánuje vést novou trať mezi Prahou a Brnem. Podle vedoucího projektu Marka Pinkavy ze Správy železnic je trasa VRT, která Jihlavu zeširoka míjí, stará 20 až 30 let. Počítalo se tam s jedinou zastávkou mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. „Pochází z období, kdy vysokorychlostní vlaky byly připravované jako jakési letadlo na kolejích a propojovaly opravdu jenom ta největší města. Ten přístup se za tu dobu změnil,“ uvedl.
Teď se podle Pinkavy počítá s tím, že budou vysokorychlostní vlaky sjíždět na nynější tratě, aby obsloužily podstatně větší část území. Vlaky sjíždějící u Jihlavy by tak mohly pokračovat i směrem na Třebíč a na Jindřichův Hradec. Díky sjezdům z VRT u Světlé nad Sázavou na Havlíčkobrodsku a u Velké Bíteše podle Pinkavy nepřijde o rychlejší spojení ani severní část Vysočiny. Nově doporučovaná varianta s terminálem u Jihlavy podle něj také ve větší míře kopíruje dálnici D1.
Na nové železnici by měly vlaky jezdit rychlostí až 320 kilometrů v hodině. Stavbu prvního úseku, VRT Polabí, by chtěla Správa železnic zahájit za tři roky. Tento úsek bude součástí hned dvou koridorů, a to Praha - Brno - Ostrava a Praha - Hradec Králové - Polsko. Na Vysočině by se podle Švehlíka mohlo stavět někdy od roku 2028. Úsek Praha - Brno by se podle jeho předpokladu mohl realizovat do roku 2032.
Z Prahy do Brna by měly přímé vysokorychlostní vlaky dojet za hodinu. Z Prahy do Jihlavy by se pak lidé mohli dostat vlakem za 40 až 50 minut, podobně jako z Jihlavy do Brna. Cesta vlakem z Jihlavy do těchto měst teď trvá přes dvě hodiny.
