Na vysněnou školu se dostane méně dětí

Úplně by stačilo, že rodiče museli kvůli koronaviru řešit domácí výuku. S koncem školního roku ale přišel pro rodiny, kde děti dokončily devátou třídu, další stres.

Kvůli epidemii se totiž konalo na středních školách jenom jedno kolo přijímacích zkoušek místo obvyklých dvou, a navíc byl jejich termín posunut až na začátek června. Takže tentokrát ani těsně před prázdninami řada dětí netušila, do jaké školy v září nastoupí.

Ačkoliv byla letošní nervozita kolem přihlášek na střední školy způsobená hlavně chaosem kolem koronaviru, ani v příštích letech se nastupujícím ročníkům příliš neulehčí. Už letos se totiž po 12 letech poklesu a stagnace hlásil na střední školy silnější populační ročník.

A křivka žáků hlásících se na střední školy poroste v dalších letech dál strmě nahoru.

Střední školy tak budou muset absorbovat demografický nárůst. Zatímco v roce 2003 se narodilo asi 94 tisíc dětí a v letošním nástupním ročníku 2004 celkem 98 tisíc, o tři roky později už 115 tisíc a v roce 2008 dokonce 120 tisíc dětí.

„Ve školském rejstříku je podle dostupných dat dostatečná vůle v kapacitách maturitních oborů, a to včetně gymnázií nebo lyceí,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová. Naplněnost se v krajích podle ní pohybuje zhruba od 31 do 53 procent, přičemž u gymnázií a lyceí je o něco vyšší (od 38 % do 72 %).

„Samozřejmě se jedná o kapacity, které školy mohou, ale nemusí plně využívat, a tak na některých, zejména výběrových školách, nebo v některých lokalitách, může být vnímán převis poptávky nad nabídkou,“ dodává mluvčí.

Problémem však není kapacita jako taková, zvlášť učňovské a i některé maturitní obory nikdy třídy kompletně nenaplní. Obrovský přetlak ale čeká samozřejmě gymnázia a celkově obory všeobecného zaměření, například pedagogické školy.

Naprostým minimem je totiž dnes v podstatě pro všechny rodiče maturitní obor. A takových míst pro jejich děti dostatek nebude.

Jak to bude na školách vypadat napřesrok a dále, se dá ukázat na příkladu letošních přijímaček.

„Bylo to nejhorších 22 dní v mém životě,“ popisuje rodič Jiří Cupák své červnové martyrium, kdy hledal místo na střední škole pro svého syna.

Ten se hlásil na dvě gymnázia, ani na jedno se ale nedostal. Musel tak čekat na vyhlášení druhého kola. Nakonec se dostal na strojnický obor s maturitou.

„Je to loterie a spíš o taktickém výběru škol. Kdybych to dělal znovu, dal bych synovi druhou přihlášku třeba na obchodku, aby měl aspoň nějakou jistotu,“ vrací se zpět Jiří Cupák.

Žáci si mohou totiž poslat přihlášku maximálně na dvě střední školy, pokud je ředitel nevezme, musí čekat na dodatečné přijetí nebo druhé kolo přijímacích zkoušek.

Jedna z prvních pražských škol, která druhé kolo vyhlásila, byla Obchodní akademie Bubeneč. Rodiče, jejichž děti se v prvním kole nedostali, okamžitě hlásili své potomky sem. Na 22 volných míst se tak v seznamu tísnilo 637 zájemců. V zástupech se do školy valily desítky rodičů a zjišťovaly, jestli mají jejich děti šanci na přijetí.

„Převis byl mnohonásobný, ale jen kvůli koronaviru. Rodiče byli nervózní, že na konci školního roku ještě nevědí, kam jejich potomek v září nastoupí,“ vysvětluje s odstupem červnovou rodičovskou paniku ředitelka školy Radka Nováková.

„Na školách je ale každý rok dost míst i pro žáky pod čarou a bylo tomu tak také letos. V první chvíli jsou ti nejlepší přijati na obě školy, kam se hlásí. Tím je dočasně řada míst zablokovaná. Jakmile si tito žáci vyberou, kam nastoupí, postupně se místa uvolňují pro další. I ti, kteří se nejprve u nás nedostali, měli velkou šanci,“ dodává ředitelka s tím, že celkem na obor ekonomického lycea nabírali v obou kolech 60 žáků.

V příštích letech tak budou týdny do konce školního roku pro deváťáky a jejich rodiče patrně stejně nervózní jako letos, ale tentokrát budou mít i důvod.

Míst na maturitních a obecně žádaných oborech prostě ubyde, a to ve všech krajích. Třeba ten Jihomoravský do budoucna počítá s navýšením kapacit na středních školách, ale stejně je jasné, že konkurence o ty nejvyhledávanější obory vzroste.

„V souvislosti s nárůstem počtu žáků končících povinnou školní docházku lze na některých školách, a to zejména v Brně, očekávat zvyšování převisu poptávky nad nabídkou a tyto školy si budou moci mezi uchazeči vybírat ty nejlepší. Pro uchazeče bude tedy velmi důležité, aby reálně zvážili nejen své zájmy a preference, ale také své schopnosti a znalosti a přihlášky podávali tak, aby měli co největší šanci na přijetí alespoň na jednu ze dvou vybraných škol,“ říká mluvčí Jihomoravského kraje Petr Holeček.

Dokládají to i letošní data Jihomoravského kraje. Největší zájem je o gymnázia, umělecké a grafické obory a o pedagogiku. Na obor grafický design Střední školy umění a designu a Vyšší odborné školy Brno se hlásilo 139 zájemců, otevíral se ale jen pro 25 žáků. Na brněnském Cyrilometodějském gymnáziu a SOŠ pedagogické je pak převis i více než čtyřnásobný.

Opačnou stranu žebříčku zájmu uzavírají učňovské obory. Někde nezaplní kapacitu ani ze čtvrtiny, do řady výučních programů se ale letos nepřihlásil také třeba nikdo.

O většinu nejžádanějších oborů přitom zájem meziročně vzrostl, a to z logiky věci. Letos se v Jihomoravském kraji zvedl počet přihlášek na maturitní obory o 900 na 12 400. Nárůst počtu žáků bude zhruba poloviční, protože každý může podat dvě přihlášky a většina dětí toho také využije. I tak ale letos základní školu dokončilo 10 100 žáků. Pro ně má sice Jihomoravský kraj připravených 12 tisíc míst na veřejných středních školách, ale jen 6700 z nich je na oborech s maturitou.

Podobná situace je ve všech krajích v Česku. Míst na středních školách bude i do budoucna dostatek, ale ne všichni žáci dostanou šanci získat maturitu, i když by studium třeba zvládli. A to už se vůbec nebavíme o možnosti pokračovat na vysokou školu.

Specifická je situace v Praze. Hlavní město totiž stahuje žáky středních škol i z ostatních krajů, což jiný region v takové míře řešit nemusí. Loni takhle do prvního ročníku středních škol nastoupilo 4297 žáků z jiných krajů, nejvíce ze Středočeského (3473). To pak vede k paradoxním situacím, kdy žák z Prahy, který se v hlavním městě na střední školu nedostal, dojíždí studovat například do Rakovníka.

„Letos odchází ze základních škol silnější ročník, devátou třídu letos končí o asi 600 žáků víc než loni. Na školách tak narůstá konkurence a na žáky ‚vysněné‘ obory se dostávají skutečně ti lepší studenti. Nelze ale tvrdit, že ti, kteří se nedostanou na svou vysněnou školu, se nedostanou na školu jinou,“ popisuje mluvčí magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.

Problém ale je, že žáky vezmou třeba na školu, kterou studovat nechtějí, nebo nedostanou šanci získat maturitu. Laťka pro přijetí na žádané obory se přitom bude do budoucna zvyšovat.

„Firmy pociťují fatální nedostatek řemeslníků a podobných profesí a různí lobbisti, jako je třeba Hospodářská komora, by chtěli nuceně směřovat část populace do učňovského školství, ale své děti tam samozřejmě dávat nechtějí. Na jiných tohle ale provedou bez problému,“ varuje analytik Demografického informačního centra a Člověka v tísni Daniel Hůle.

Vláda premiéra Andreje Babiše není první, která mluví o inovacích nebo proměně Česka z montovny na producenta zboží s vysokou přidanou hodnotou. Moderní průmysl postavený na technologiích ale nejde dohromady s vládní snahou zatlačit patnáctileté děti do učňovských oborů s nejasnými pracovními vyhlídkami.

Trend vzdělávání v nejvyspělejších zemích světa jde směrem ke všeobecným znalostem, které se dají do budoucna lépe využít než konkrétní poznatky z oborů, které třeba budou za pár let zcela automatizované.

A je to vidět i na zájmu dětí. Chtějí studovat perspektivní obory, jako je kupříkladu informatika nebo všeobecné programy. O ty je zájem nejen proto, že řada dětí prostě v 15 letech neví, co by je v dospělosti mohlo bavit, ale hlavně si nechce zavřít dveře na vysokou školu. Je to naprosto jednoduché – gymnázium, lyceum nebo kvalitní odborná škola dají žákovi nejen dostatečný základ do života, ale lze z nich poměrně jednoduše pokračovat i na další vzdělávací stupně. Z průměrné odborné školy je ale dnes cesta na vysokou školu v podstatě zavřená.

„Kdyby se děti, které chtějí jít na maturitní obor, smířily holt s tím, že půjdou na střední odbornou školu zakončenou výučním listem, tak se nakonec všechny vejdou. Chceme jít ale cestou všeobecnějšího vzdělání, aby dítě studovalo školu, která bude zakončena maturitou, a nebránilo mu tak případně nic v přestupu na vysokou školu. A tento problém už je kapacitní a během několika let bude poměrně zásadní,“ dodává Hůle.

České střední školství musí tedy do budoucna vyřešit zásadní problém. Tím je prostupnost studijních cest. Vzdělávací systém totiž i dnes funguje stejně jako před 50 a více lety. Dítě si na konci povinné školní docházky vybere obor a stupeň vzdělání, a ten buď vystuduje, nebo nevystuduje. Změna je obtížná a školy s ní nepočítají.

Proto je také největší zájem o školy, které nabízejí největší možnosti – tedy gymnázia, lycea a všeobecnější programy. Ty totiž nabízejí i do budoucna volnost výběru. Zlínský kraj se chystá takovou reálnou školu s různými vzdělávacími cestami dětem nabídnout už v roce 2021. Rozhodující ale bude, jestli tento způsob vzdělávání přebere celé školství, nebo zůstane realitou jen několika málo škol.