Hlavní obsah

Na výplatnici už poznáte covid. Mzdy klesají víc než za velké krize

Ilustrační foto.

Průměrná mzda ve druhém čtvrtletí činí 34 271 korun. Dobře už bylo.

Článek

Následky koronavirové epidemie už jsou poprvé jasně vidět i na výplatnicích. Reálné výdělky zaměstnanců ve druhém čtvrtletí klesly. Český statistický úřad uvedl, že v celé republice přišli lidé v průměru o 2,5 procenta svého měsíčního příjmu.

To je propad, jaký Česko nepamatuje dlouhé roky, a jeho jednoznačným viníkem je covid-19 a koronavirové dopady na ekonomiku.

V nejvíce zasažených oborech se propouštělo a snižovaly mzdy, větší náraz až dosud mírně tlumily státní dotace typu Antivirus. Další odvětví se ke škrcení mezd a zaměstnaneckých pozic přidají na podzim, protože jim kvůli poptávce nic jiného nezbude.

„Mzdový vývoj byl vysoce diferencovaný, stejně jako propouštění, a závisel především na síle, s jakou dopadla na jednotlivá odvětví protiinfekční opatření,“ uvedl v ranním komentáři k vývoji mezd ČSÚ.

Nejtěžší ránu inkasovali lidé pracující v hotelech a restauracích. Propad mezd tu jako v jediném oboru přesáhl deset procent (11,8). Zatímco v restauracích mohou číšníci, servírky či barmani alespoň doufat v lepší měsíce, u hotelů – zejména těch závislých na zahraničních turistech – si musí přiznat, že lepší časy skončily a hned tak se nevrátí.

Obsazenost například pražských hotelů byla v červenci a srpnu kolem 20 procent, v centru Prahy řada z nich propustila personál a snížila mzdy těm, kdo zůstali.

Anketa

Kolik berete měsíčně hrubého?
do 20 tisíc korun
25,1 %
20-30 tisíc korun
26,4 %
30-40 tisíc korun
19,6 %
40-50 tisíc korun
12 %
nad 50 tisíc korun
16,9 %
Celkem hlasovalo 189523 čtenářů.

Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje téměř 1,1 milionu zaměstnanců, klesla průměrná mzda o 4,9 procenta na 32 707 korun.

„Naopak ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání mzdy vzrostly v průměru o 5,5 procenta,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Nejvíc klesly mzdy v Libereckém kraji. Tady dokonce padly i v nominální hodnotě (–2,8 procenta). Podobný a dlouho nevídaný jev se odehrává v dalších sedmi krajích, nikde ale není tak dramatický jako na Liberecku. Zaměstnanci tu v průměru přišli o 887 korun hrubého měsíčně. V minulosti se nic podobného nestalo ani v krizových letech 2008 a 2009.

Tlak na to, aby mzdy klesaly, bude v příštích měsících pokračovat. Souvisí to s očekávaným růstem nezaměstnanosti a s tím, že dopady koronaviru na některé obory jsou stále velmi drsné. Práce bude málo a uchazeči budou muset volit strategii lepší aspoň nějaký výdělek než žádný.

„První velký skok v počtu nezaměstnaných zaznamenáme až v datech za září, kdy se projeví první větší vlna již dokončených výpovědních lhůt. Do aktuálně dostupných statistik se nicméně stále promítá vliv Antiviru, který drží část pracovníků v jejich zaměstnání,“ uvedl Radovan Hauk, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic. „Zaměstnanci se bojí o práci a přestávají žádat zaměstnavatele o zvyšování mezd,“ doplnil ho hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Čtyři pětiny lidí pobírají nyní mzdu v rozmezí 14 659 korun a 56 263 korun. Nejvyšší průměrnou mzdu pobírají Pražané (42 435 korun), nejnižší lidé v Karlovarském kraji, kde v průměru pobírají 29 514 korun. Karlovarsko je jednoznačná mzdová popelka – nikde jinde se průměr pod 30 tisíc nedostal.

Zmírnit dopady na zaměstnance by mohla až plánovaná úprava daní, kterou chystá Babišův kabinet při rušení superhrubé mzdy. „To zaměstnancům pomůže udržet si životní úroveň, která se jim v důsledku snížení reálné výše mezd propadla,“ napsal ekonom Křeček.

Doporučované