Článek
Před dvěma týdny v podstatě v naprosté tichosti proběhlo Česko-čínské investiční fórum, což je trochu s podivem, vzhledem k tomu, kolik pozornosti se věnuje čínské ekonomické spolupráci. Rýsují se už po této akci nějaké konkrétní projekty v rámci ekonomického programu Pás a stezka?
My jsme část těch projektů oznámili v průběhu návštěvy pana prezidenta v Číně v květnu. Bylo to konkrétně 22 projektů. Teď v průběhu čínského investičního fóra jsme přidali dalších osm konkrétních projektů, které navazují na ty předchozí, jež byly oznámeny v květnu. Jako příklad mohu uvést podepsaný kontrakt mezi společností Madeta a čínským partnerem na dodávku mléčných výrobků do Číny v hodnotě jednoho milionu euro. A takových projektů je tam hned několik.
Ale ty asi přímo nesouvisejí s tím infrastrukturním projektem nové Hedvábné stezky.
Ten projekt Pás a stezka je potřeba brát trochu šířeji. Z našeho pohledu i tak, jak jej vnímá čínská strana. Nejde pouze o budování infrastruktury podél bývalé Hedvábné stezky. Ta spolupráce je mnohem pestřejší, včetně toho, že spolupracují konkrétní firmy na konkrétních projektech.
Chystá se nějaký vstup čínského investora na základě těch jednání, který ovšem nebude pouze finanční investicí? Tak, jako je tomu třeba v případě posilování pozice ve finanční skupině J&T, což upřímně nová pracovní místa nevytvoří.
Já bych s vámi úplně nesouhlasil, protože například čínská skupina CEFC kapitálově vstoupila do společnosti ŽĎAS a nikdo mi nemůže vyvrátit to, že se ta společnost bude starat o pracovní místa. Ať už o ta existující či nová v případě rozšiřování výroby.
Ale pokud jde o konkrétní investiční projekty, tak jich máme ve výhledu několik, takzvaně na zelené louce, které dojednává agentura CzechInvest. Bohužel teď jsme ve stadiu, kdy nemohu referovat o konkrétních projektech a v jakém jsou stavu, protože to podléhá určité důvěrnosti informací mezi agenturou a potenciálními investory.
Jsou to exkluzivní jednání, nebo se čínský investor rozhoduje mezi vícero zeměmi, jako je tomu třeba u gumáren LingLong Tires, které váhají mezi Slovenskem a Českem?
Pohybujeme se ve středoevropském prostoru. Česká republika a obecně středoevropský prostor je zajímavý z hlediska nejenom čínských, ale i asijských investorů, mohu zmínit například jihokorejské investice v České republice, kterých zde máme řadu. Prostě střední Evropa přináší prostor pro následnou expanzi na trhy západní Evropy, tak to prostě je.
Ve stínu toho trochu tajeného fóra zasedlo v pražské Míčovně nové Česko čínské centrum pro spolupráci. K čemu tato platforma je? Nestačí obchodní komora, která má vliv ostatně na Hradě i napříč rezorty?
Tak vznik tohoto Česko čínského centra jsme už prezentovali v průběhu návštěvy pana prezidenta v Číně v květnu, kde já jsem se svým protějškem podepsal memorandum o spolupráci, které předpokládá vznik tohoto centra. Jeho smyslem je skutečně jenom výměna informací o projektech vzájemné spolupráce mezi českými a čínskými subjekty a nehledal bych za tím nic dalšího.
Pusťte si celý rozhovor s ministrem Havlíčkem:
Nově se v centru pozornosti, možná i trochu nechtěně, ocitly trhy středoasijských republik. Vy jste tam byl na světové výstavě EXPO v kazašské Astaně. Jsou to pro české firmy perspektivní trhy? Přece jenom z našeho středoevropského pohledu jsou to trochu zvláštní státy, vzhledem k až monarchistickým zřízením v některých z nich.
Myslíte? Já to takto nevnímám, protože když se podíváte na kazašskou ekonomiku, tak disponuje rozsáhlými energetickými zdroji. Má bohužel zastaralou energetickou infrastrukturu, ať už jde o tepelné elektrárny, nebo technologie. Ale chce takové moderní technologie, jaké máme ve střední nebo západní Evropě, ať už jde o obnovitelné zdroje, či technologie na úspory energií.
Já jsem měl v Astaně jednání se svým protějškem, ministrem energetiky Kuzumbajevem, více než hodinu jsme diskutovali skutečně o konkrétních potřebách, které kazašský energetický sektor má. Takže tam vidím velký prostor, jak v uplatnění českých firem v oblasti jaderné energetiky, protože Kazachstán plánuje s ohledem na zásoby uranu, které má na svém území, rozvíjet jadernou energetiku, tak také v modernizaci tepelných elektráren. A takovou modernizací prošly elektrárny v severozápadních Čechách v předchozích letech, takže české firmy mají bohaté zkušenosti a myslím si, že máme v Kazachstánu co nabídnout.
Mimochodem právě v Astaně se setkali český prezident a jeho kyrgyzský protějšek a jednali mimo jiné o teď už proslavené zakázce pro společnost Liglass Trading. Jak celou situaci vnímáte vy z pozice ministra průmyslu?
Vnímám ji poměrně jako nešťastnou. Obecně jsem toho názoru, že bychom jako český stát měli podporovat české firmy při jejich snaze uspět na zahraničních trzích. Je to konečně poslání naší exportní strategie, kdy stát by měl napomáhat a podporovat české firmy v jejich snaze pronikat zejména na vzdálenější trhy v rámci diverzifikace našeho exportu. Takže vnímám toto jako nešťastnou událost a věřím, že firma vše vysvětlí a že vnese do celého případu jasno.
Vy sám, nebo respektive váš rezort nějak podporoval tuto firmu? Protože těch informací bylo několik protichůdných.
My jsme podpořili tuto firmu obecným podpůrným dopisem v srpnu roku 2016, kdy se rýsovaly pouze kontury tohoto projektu, nebyli ještě známi další partneři, kteří by měli na tom projektu s firmou Liglass Trading spolupracovat. Takže náš dopis byl pouze obecný, obecně podpůrný a další dopisy nebo jinou aktivitu jsme jako rezort nevyvíjeli.
Tady se také nabízí otázka, když pan Michael Smelík, šéf Liglass Trading, tvrdí, že ať už vaše podpora nebo podpora z kanceláře Hradu byla v podstatě bezpředmětná, protože šlo o veřejný tendr, zda je podpora ze strany státu efektivní a potřebná. Když si jsou firmy schopny takovéto kontrakty vyjednat samy…
Podívejte, jsou země, kde takovéto podpisy mají svůj význam, protože pomohou firmu například zviditelnit. Je to běžné. Za svůj rezort mohu říci, že například v uplynulých dvou letech jsme vystavili několik desítek takovýchto doporučujících dopisů. A nejednalo se pouze o východní trhy, mohu zmínit i některé země v rámci Evropské unie, Spojené státy, prostě ten lobbing za české firmy a za jejich podporu na zahraničních trzích je běžnou součástí proexportní podpory státu a dělá to nejenom Česká republika, ale všechny země.
Já jsem se spíš ptal i na to, že přece jenom velké firmy si ten lobbing případně mohou zaplatit samy, přece jenom jsou to miliardové kontrakty, jestli by nebylo lepší se soustředit na menší či střední podnikatele a jim pomoci na ty trhy pronikat.
Ale my to děláme. My se nesoustředíme pouze na velké firmy, máme naši agenturu CzechTrade, která spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, má rozsáhlou zahraniční síť, více než 51 destinací na všech pěti kontinentech a její činnost je primárně cílena na podporu malých a středních firem při jejich snaze exportovat na zahraniční trhy.
Když se odpoutáme od světa tohoto velkého byznysu, tématem Ministerstva průmyslu letošního roku rozhodně byla novela zákona, která jednak posiluje postavení lidí vůči operátorovi a jednak zavádí nový standard televizního vysílání DVBT2. To povede k nutnosti výměny televizí v milionech českých domácností. Neplánujete nějakou podporu, dejme tomu, pro sociálně slabší nebo seniory? Přece jenom televize se naposledy měnily před šesti lety.
Tak za prvé bych chtěl říct, že si to nevymyslela ani česká vláda, ani nikdo jiný v České republice, vychází to z mezinárodního rozhodnutí, které padlo na půdě Mezinárodní telekomunikační unie v roce 2015, a následně z evropského rozhodnutí v květnu letošního roku. My se musíme této situaci přizpůsobit, a proto jsme zvolili tuto formu přechodu na nový standard digitálního televizního vysílání. Ani v té předchozí vlně digitalizace nebyla individuální podpora jednotlivým domácnostem, ale vláda podpořila například zdravotnická zařízení, sociální ústavy, domovy důchodců... My budeme v této praxi pokračovat a předpokládám, že podpoříme tyto typy zařízení.
Dá se vyčíslit, na kolik vás to vyjde?
Dá se to vyčíslit, je to v řádu několika desítek milionů korun, předpokládáme, že se to bude pohybovat kolem 50 milionů korun.
Můžete zkusit vlastně obyčejnému člověku vysvětlit, co se to děje, proč se to vlastně mění?
Pokusím se. Současné digitální vysílání DVBT probíhá na frekvenci 700 MHz. Tato frekvence bude muset být uvolněna pro novou generaci rychlého mobilního internetu, a proto se digitální televize bude muset posunout na jinou frekvenci. To je celý příběh. A kvůli tomu se také budou muset vystavět nové vysílače, budou se muset osadit novou technologií a lidé si budou muset koupit buď nový televizor, nebo levnější set-top box.
Naopak u operátorů by se dalo spíš říct, že na radikální změnu stále čekáme, ačkoliv ta novela na ně vyvíjí určitý tlak. Ceny tarifů trochu klesly, ale žádné zázraky se nestaly. Nebyl by tady namístě větší tlak ze strany státu, abychom se třeba přibližovali té vzývané hladině v Polsku?
Tak já myslím, že každý, kdo se na tu situaci dívá, tak vidí, že v těch uplynulých několika měsících je zde poměrně silný tlak směrem k operátorům, a nejenom ze strany vlády a naší novely zákona o elektronických komunikacích, která posiluje práva spotřebitelů a usnadňuje jim snadněji měnit operátory, pokud o to mají zájem. Vidíme tady také aktivity Českého telekomunikačního úřadu, který je regulátorem v oblasti komunikací, a vidíme tady také aktivity Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který zkoumá, jestli není zneužíváno dominantní postavení některých hráčů na trhu. Já věřím, že i tento soustředěný tlak přispěje k tomu, že se zvýší konkurence a že budou operátoři dávat občanům lepší nabídky. Lepší nabídky zde jsou, ale ten posun je zatím mírný - a já sám bych si představoval, že přijdou s radikálnějšími změnami, například s neomezenými tarify pro mobilní data.
Neprospěl by tomu čtvrtý mobilní operátor?
Určitě prospěl. Český telekomunikační úřad v březnu vyhlásil aukci na kmitočty, budou zde dva noví hráči a já věřím, že poté, co dojde k uvolnění pásma 700 MHz, tak rovněž tyto frekvence bude ČTÚ dražit. A věřím, že přijdou další hráči tak, aby ta konkurence byla skutečně silná.