Článek
Cílem instalace je podle historika Martina Krska upozornit na problematický osud opuštěných německých hrobů v českém pohraničí. Náhrobky z opuštěných hrobů končily třeba jako stavební materiál nebo zapomenuté na rumišti.
Brněnská ulice v části před muzeem je od čtvrtka na měsíc pro dopravu uzavřena, čehož historici využili. Uzavření prostoru na zkoušku má prověřit, zda by bylo možné tímto způsobem trvale zklidnit dopravu před hlavním vchodem a přirozeně propojit pro pěší muzejní budovu se Smetanovými sady.
Vystavené náhrobky pocházejí z nedalekých Zubrnic, kde nechala roku 1968 tamní obec vyčistit hřbitov od opuštěných hrobů, převážně německých. Náhrobní kameny pak skončily na rumišti starého mlýna, odkud je letos vykopalo zubrnické Muzeum v přírodě se spolkem Omnium. „Při likvidaci byly náhrobky očíslovány a nabízeny jako stavební materiál. Na některých jsou ta červená čísla ještě zřetelná. Tato výstava kamenům vrací jejich pietní smysl,“ uvedl kurátor výstavy Karel Konopka z Muzea v přírodě Zubrnice.
Instalace, vytvořená umělci a pedagogy Fakulty umění a designu UJEP Jiřím Bartošem a Robertem Vlasákem, ukazuje náhrobky i se stopami necitlivého zacházení a degradace vlivem vlhkosti a času v kontrastu se světlými dřevěnými paletami, na nichž kameny jsou. Náhrobky zůstávají podle Krska důležitým svědkem minulosti. Lze v nich číst jako v kronice a zároveň obdivovat starožitný výtvarný styl, ušlechtilý materiál i precizní řemeslo.
„Na hřbitovech v pohraničí, kde neproběhla plošná likvidace jako v Zubrnicích, zakonzervoval odsun německého obyvatelstva i 100 let staré náhrobky. Místní hřbitovy mají díky tomu specifickou romantickou atmosféru. Vyvstávají ale otázky, co s opuštěnými německými hroby do budoucna. Mnohé si ochranu jistě zaslouží,“ uvedl Krsek.
Po výstavě se zubrnické náhrobky vrátí do obce a stanou se součástí venkovní expozice zubrnického muzea. Výstava potrvá do konce srpna. Po má být otevřena stálá expozice Naši Němci, která ve 20 místnostech nastíní dějiny česko-německého soužití na území dnešního Česka od středověku do 20. století. Kromě politických dějin se výstava dotkne kultury, zvyků, spolkové činnosti či sportování Němců v Čechách. Odhalí méně známou historii, ale nevyhne se ani tématu nacismu a vysídlení. Plochou 1500 metrů čtverečních bude větší než v Mnichově loni otevřené Sudetoněmecké muzeum.
