Na ulici by neskončili. Polovina členů Svatopluku vlastní jiné byty v Horoměřicích nebo v Praze

„Šedesáti rodinám hrozí, že se octnou bez přístřeší na ulici!“ Tak se koncem července mluvilo o důsledcích rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze H-System.

Několikrát to zaznělo například z úst Martina Junka, zástupce SBD Svatopluk (sdružuje přes 500 poškozených klientů H-Systemu), který vyčítal konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi, že hodlá poslat oběti H-Systemu „na dlažbu“.

Středočeský kraj i z tohoto důvodu poslal družstvu Svatopluk dotaci ve výši 750 tisíc korun na právní obranu horoměřických rodin. Za horoměřické se postavila řada politiků a na soud i správce se snesla kritika za nelidský přístup.

Jenomže zdaleka ne všichni obyvatelé horoměřických bytovek jsou v takové akutní nouzi, že potřebují pomoc z veřejných rozpočtů. Nejméně polovina z nich vlastní další byty či rodinné domy v Praze a okolí. Na dlažbě by tak ani po nuceném vyklizení domů skončit nemuseli.

Vyplývá to z veřejně dostupné databáze katastru nemovitostí, kde lze vlastnictví nemovitostí dohledat.

Řada ohrožených horoměřických členů SBD Svatopluk vlastní další byty či pozemky. Najdou se mezi nimi i rodiny, které mají nemovitostí hned několik. Jeden z nejrozsáhlejších majetků drží rodina Junkových, jejímž příslušníkem je i mediálně nejaktivnější z horoměřických obětí H-Systemu - zmíněný Martin Junek.

Současný mluvčí Svatopluku a jeho otec Jaroslav Junek, předseda SBD Svatopluk, obývají v horoměřických bytovkách dva šestipokojové byty, jež podle soudu patří do konkurzní podstaty.

Jaroslav Junek kromě toho vlastní tři byty na sídlišti v pražské Troji. Syn Martin pak dva byty v Dejvicích a dále čtvrtinu řadového domu, tedy fakticky další byt, ve Velkých Přílepech.

Mimochodem, pozemky pod řadovkou v Přílepech patřily původně také zkrachovalému H-Systemu, už před lety je prodával konkurzní správce Monsport. Junek je získal zprostředkovaně, přes realitní firmu CIB Property.

Mluvčí Svatopluku přitom opakovaně obviňuje Monsporta, že prodával pozemky z konkurzní podstaty H-Systemu příliš levně, poškozoval tak věřitele a umožnil spekulantům na pozemcích vydělávat. Sám ale nakonec od překupníků nakupoval.

Kažopádně má rodina Junkových hned několik možností, kam by se v případě nuceného vystěhování mohla přesunout, a na dlažbě tak neskončit.

Martin Junek přitom v médiích zdůrazňuje, že vystěhování by pro všechny Horoměřické bylo zdrcující. „Všechny ty rodiny jsou v zoufalém stavu a nedokážu si vůbec představit, jak by vypadala situace u nás v Horoměřicích, kdyby se musely vystěhovat,“ uvedl například poté, co sdružení podalo proti červencovému verdiktu Nejvyššího soudu ústavní stížnost.

Seznam žádal Martina Junka o komentář. Tázal se ho především, jak by soudní vyklizení horoměřických bytů postihlo jeho rodinu. A zda při svých mediálních vystoupeních mluví za všechny, nebo jen za část horoměřických členů Svatopluku. Mluvčí ale zaslané otázky ponechal bez odpovědi.

„Velmi mě mrzí, že zpravodajství Seznamu sklouzává na bulvární úroveň,“ reagoval místo toho na zaslaný e-mail a obvinil Seznam z neseriozního postupu. „Proč se nezaměříte třeba na konkurzní mafii nebo na konkurzní soudce, kteří soustavně přidělovali lukrativní kauzy svým vybraným správcům? Proč nenamíříte vaši investigaci tam, kde by to prospělo naší zemi? Patrně proto, že normální lidé jsou pro vás snadné a bezpečné bulvární žurnalistické sousto,“ napsal.

Lidé, které by nucené stěhování dostalo do skutečně neřešitelné situace jsou v Horoměřicích také. Ale z šedesátky rodin jich je menšina. Příkladem může být Milena Drdácká, která se ke kauze po červencovém rozsudku Nejvyššího soudu pravidelně vyjadřovala v médiích. Nebo rodina seniorů Stadlerových, která se také stala tváří horoměřické kauzy.

Pak tu je ale několik klientů, kteří - podobně jako Junkovi - kromě bydlení v Horoměřicích vlastní rozsáhlé nemovitosti jinde.

Jedna z rodin vlastní například historický dům v centru Českých Budějovic, chatu u Českého Krumlova a k tomu byt v řadovém domě v Horoměřicích.

Jiná z šedesátky rodin vlastní dva byty v Praze. Sedm klientů podle výpisů z katastru nemovitostí vlastní byt či dům přímo v Horoměřicích, další drží například chalupu.

Některé z 60 bytů, které podle soudu patří do konkurzní podstaty, členové Svatopluku s vědomím družstva dále pronajímají. „Podle průzkumu, který jsme si provedli, je v těchto domech pronajímáno až dvanáct bytů. Tito lidé na bytech, které neoprávněně léta drží, dál vydělávají. Přitom žádají stát a politiky, aby jim pomohli si tento majetek dál udržet -  na úkor ostatních věřitelů,“ říká jeden z členů věřitelského výboru. Poškozených v kauze H-System bylo celkem přes 1100.

Právě věřitelský výbor H-systemu byl minulý týden informován o tom, že by více než polovina postižených klientů H-systemu měla mít možnost zajistit si náhradní bydlení.

Majetky horoměřických členů Svatopluku Seznam ověřil ve veřejně dostupné databázi katastru nemovitostí, jména vlastníků dalších domů, bytů a rekreačních objektů tak redakce zná. Jmenovitě je ale neuvádíme - kromě těch, kteří kauzu veřejně komentovali - kvůli ochraně jejich soukromí.

Předseda konkurzní podstaty Josef Monsport již dříve uvedl, že nehodlá obyvatele dotčených bytů do 30 dnů vystěhovat, jak rozhodl Nejvyšší soud. Ústavní soud, ke kterému podal Svatopluk ústavní stížnost, navíc odložil vykonatelnost červencového rozhodnutí do doby, než kauzu z podnětu družstva sám přezkoumá.

V aktuální kauze jde o osm bytových domů, které si klienti H-Systemu po krachu této firmy před dvaceti lety v Horoměřicích svépomocí dostavěli - přes opakovaná varování, že investují do cizího majetku a mohou na to doplatit. Soudy už v roce 2008 pravomocně rozhodly, že domy patří do konkurzní podstaty zkrachovalého H-Systemu. Ve středu bude věřitelský výbor H-Systemu projednávat návrh SBD Svatopluk na soudní znalce, kteří by měli už podruhé ocenit investice horoměřických do dostavby, aby mohlo konečně dojít k dohodě o ceně, za jakou by si klienti mohli bytovky definitivně odkoupit.