Článek
Útok Spojených států na jednoho z nejdůležitějších mužů v íránské hierarchii, velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního, vyvolal velké pnutí na diplomatickém poli, ale v podstatě jen velmi mírnou reakci obchodníků s ropou. Její cena sice roste, vzhledem k vážnosti situace však k zásadnímu cenovému skoku nedošlo.
Zatímco ve čtvrtek se barel severomořské ropy Brent prodával za 66,25 dolaru, páteční obchodování uzavíral s cenovkou 68,60 dolaru. Při pondělním obchodování překonal hranici 70 dolarů, ale později se investoři uklidnili a barel se prodával pod touto hranicí. Lehká americká ropa WTI tento trend v podstatě kopírovala, jen s cenou o několik dolarů nižší.
Růst cen dokazuje, že obchodníci se sice poohlížejí po bezpečnějších aktivech než ropa, ale další eskalaci konfliktu zatím nepředpokládají. Dokládá to také snižující se vliv Perského zálivu při dodávkách ropy. Svět zatím zažil dva ropné šoky, oba vyvolalo pnutí na Blízkém východě a rozhodnutí omezit vývoz klíčové suroviny. A prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by svět stál na hraně třetí šokové terapie.
Větší část ceny benzinu tvoří daně
To se však může rychle změnit. Z oblasti Blízkého východu stále pochází zhruba polovina světových dodávek ropy a úžinou Hormuzského průlivu denně proplouvá asi pětina světové spotřeby. Jediné zadrhnutí v dodávkovém stroji může vyvolat paniku, zvlášť v situaci, kdy při Solejmáního pohřbu znějí výkřiky jako „smrt Americe“. Írán sliboval pomstu a v dosahu má nejen strategické hrdlo Perského zálivu, ale také infrastrukturu v Saúdské Arábii.
„V případě, že íránská odveta zasáhne ropný průmysl, může se krátkodobý cenový výkyv proměnit na dlouhodobý, což by se odrazilo v cenách pohonných hmot v České republice. V tuto chvíli však neexistují silné důvody k výrazným změnám v cenové politice na českých čerpacích stanicích. Řidiči mohou očekávat zdražování pohonných hmot v řádu desetihaléřů za litr,“ myslí si hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Ceny na českých pumpách se zatím přepisovaly z jiných důvodů než geopolitických, navíc pokud se střet zásadně nevyhrotí, není podle analytiků důvod k panice. Je také dobré si uvědomit, že větší část z ceny litru benzinu nebo nafty spolkne stát prostřednictvím spotřební daně a DPH.
„Ceny ropy se do cen pohonných hmot promítají se zpožděním. V případě, že některé čerpací stanice začnou s odkazem na situaci na Blízkém východě zdražovat již nyní, snaží se pouze využít situace ve svůj prospěch a vydělat na tom. Pumpaři ve skutečnosti nemají silné důvody ke zvyšování cen,“ doplnil Křeček.
Příkladem může být srpen 2014
Pokud by se však konflikt mezi USA a jeho spojenci na straně jedné a Íránem (či jeho prodlouženými pažemi v regionu) vymkl kontrole a narušil lodní trasy, ropná pole či rafinerie, následoval by citelný cenový skok. A ten už by pumpaři na zákazníky přenesli. Podle analytiků oslovených agenturou Bloomberg by případná íránská akce ohrozila vývoz dvou až tří milionů barelů ropy denně, což by mohlo cenu vyšroubovat zhruba o deset dolarů.
Například v říjnu 2018 se barel ropy Brent prodával za 80 dolarů a litr Naturalu 95 stál v průměru 33,80 Kč – tedy o téměř dvě koruny více než na začátku letošního ledna. Pro srovnání, v srpnu 2014 stál barel ropy Brent kolem sta dolarů a na totemech českých pump zářila v průměru cenovka 36,80 Kč za litr Naturalu 95.
Kromě ropy nyní vyskočila také cena zlata, unce (31,1 g) drahého kovu se prodávala za 1 580 dolarů. Banka Goldman Sachs předpokládá, že letos ji investoři vyšroubují přes 1 600 dolarů za unci. Nad touto úrovní se naposledy pohybovala mezi červencem 2011 a únorem 2013.
