Článek
Motor Rolls-Royce, vzhled, který jej dodnes řadí mezi nejkrásnější letadla, a především symbol vítězství v důležité bitvě proti nacistům. Letoun spitfire se i díky tehdejší britské propagandě velmi rychle stal legendou nejen na ostrovech, ale po celém světě.
Potvrzuje to i předseda spolku Classic Trainers Plzeň Jiří Horák. „Spitfire je ikonou, protože jde o krásné letadlo, které dobře vypadalo, krásně létalo a zároveň to byl velmi variabilní a efektivní stíhač,“ říká pilot, který se na létání s tímto strojem v současné době připravuje.
A spitfire si vybrali letci Matt Jones a Steve Brooks pro svou cestu kolem světa. Ta nemá být pokusem o překonání rekordu, ale, jak na stránkách expedice sami uvádí, ukázáním stříbřitého letounu v zemích, které, jak organizátoři neskromně přiznávají, za svou svobodu vděčí právě spitfiru. Jde tedy o ukázku dědictví a britského inženýrství.
Stroj, ve kterém poletí, je zbaven všech zbraní a vyleštěný do chromově stříbrné barvy. Dále je upraven do verze, která má palivové nádrže i v křídlech.
Snížila se sice proslulá obratnost, ale zato zvýšil dolet. „Letadlo ve vzduchu nevydrží déle než tři čtyři hodiny. Letí relativně rychle, ale dolet není velký,“ řekl pro Seznam Horák. To však pilotům vadit nebude, v kokpitu totiž není moc místa na jídlo ani pití, které tudíž musí přijímat v přestávkách.
Podle zkušeného letce není vhodné si do kokpitu takového stroje brát potraviny. Hrozí totiž, že například lahev na pití někam zapadne a ohrozí tím bezpečnost posádky.
Horák také přiznává, že expedice je marketingový tah a akce na propagaci estetického letectví. I proto poletí v druhém letadle krom zrovna odpočívajícího pilota technik, ředitel projektu, filmový producent a kameraman.
První zastávka skupiny je na Islandu, z něj pak pokračují přes Grónsko, Kanadu a dalších více než 80 zastávek, než se v prosinci letošního roku vrátí zpět na letiště v britském Chichesteru.
Spitfire je silně spojen i s Českou republikou. Všichni prakticky všichni českoslovenští stíhači létali v RAF na tomto letadle. Po válce je dokonce přivezli s sebou, a na stroji tak bylo založené naše poválečné letectvo, dodává Horák.
Připomíná také, že se u nás dlouhodobě jeden letuschopný spitfire vyskytuje, nosí zbarvení Otto Smika, československého stíhacího pilota slovensko-židovského původu, který zemřel při akci.
Od doby, co je letoun v České republice, tak vždy nese zbarvení, které se vztahuje k československému letectvu nebo našim perutím.
