Článek
Autor přiblížil, jak vznikala jeho poslední kniha Civilizace, v níž předkládá příběh z alternativní historie. Na alternativní historii se ve své novince Liščí oči zaměřila také spisovatelka Petra Hůlová. Odpoledne na Výstavišti knihu představila. Je to první kniha cílená přímo na děti, kterou Hůlová napsala. Jeden s podvečerních bodů programu pak patřil také povídání s prozaikem Davidem Mitchellem.
Rozhovor s Binetem, vedený novinářkou a spisovatelkou Irenou Jirků, přilákal mnoho příznivců. Román Civilizace, za který Binet v roce 2019 získal Cenu Francouzské akademie, přináší verzi dějin, v níž se Kryštof Kolumbus nevrátil z Ameriky, ve Španělsku 16. století se však vylodili Inkové. Spisovatel pracuje s představou, že obyvatelé Nového světa už před staletími získali od Vikingů různé vymoženosti i odolnost vůči chorobám, které je ve skutečnosti zabíjely. V knize se tak dokázali ubránit a navíc začali dobývat Evropu.
Binet dnes hovořil o tom, že k napsání knihy ho přivedlo i to, že v historii mnohdy mají klíčovou roli náhody a běh dějin mění i „maličkosti“. Zároveň ho zajímala představa, jak by vypadalo, pokud by původní obyvatelé Ameriky měli výše zmíněné výhody. Zdůraznil však, že kniha není jen o převrácení pozic, ale přináší i další zvraty. Binet popsal také proces vzniku díla a náročné rešerše skutečné historie potřebné pro to, aby mohl napsat dobré alternativně - historické dílo. Podotkl, že začal od Vikingů a „skončil“ u bitvy u Lepanta v roce 1571 a četl o událostech z evropských zemí i zámoří. „Pokaždé, když se postavy pohybovaly, tak jsem musel vědět úplně přesně, co se odehrávalo,“ zdůraznil autor. Měsíce tak strávil čtením o inkvizici, pirátech či luteránství. Na dotaz ohledně reakce historiků Binet uvedl, že ty, s kterými mluvil, román pobavil. „Říkali mi, že jsem tam nevykládal nějaké moc velké nesmysly, takže jsem byl rád a docela se mi ulevilo,“ dodal autor. Binet také krátce pohovořil o knize, kterou chystá. Má to být detektivka z Itálie 16. století. Podotkl, že je to období, v němž se „cítí dobře.“ Velkou pozornost získaly i Binetovy předchozí romány. Ve své prvotině HHhH autor osobitě pojednává o okolnostech atentátu na Reinharda Heydricha. Román Sedmá funkce jazyka je pak detektivkou zasazenou do počátku 80. let 20. století a prostředí intelektuálů.
Knihu pro mládež, která také předkládá alternativní verzi historie, pak dnes odpoledne na Výstavišti představila Petra Hůlová. Její v pořadí 11. kniha vypráví příběh dvanáctiletých dvojčat, Edy a Zuzky, kteří propadnou tajemnou norou do srpna 1968, období invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Dvojčata se rozhodnou zasáhnout do dějin i osudů vlastní rodiny.
Hůlová dnes k příběhu prozradila, že při okupace zahynul dědeček hlavních hrdinů a chtějí ho zachránit. Hůlová k motivaci ke knize řekla, že chtěla potěšit své děti. Zároveň ji lákalo vymyslet dobrodružný příběh na téma skoku v čase, který jí fascinuje, a možnosti v historii něco změnit. Snažila se vytvořit postavy, které jsou živoucí a reálné. „Že to nejsou superhrdinové se superschopnosti,“ poznamenala spisovatelka. Uvedla také, že je v příběhu spousta zvratů, které děti zažívají v Československu i v Sovětském svazu, nakonec však přináší naději.
V podvečer se uskutečnilo také setkání s dalším zahraničním hostem, britským prozaikem, autorem scénářů a operním libretistou Davidem Mitchellem. K Mitchellovým nejslavnějším dílům patří například rozsáhlý Atlas mraků, který zfilmovali Tom Tykwer a Lana a Lilly Wachovské. Dobře naladěný Mitchell s moderátorkou Annou Luňákovou ve Stromovce hovořil o inspiracích pro své romány, intertextualitě, která je pro ně typická, ale i dojmech z Prahy, jíž navštívil poprvé. V závěru mluvil také o svém osmém, zatím posledním, románu Utopia Avenue pojednávajícím o fiktivní rockové skupině založené v 60. letech. Český překlad knihy má vyjít na podzim. Mitchell na festivalu vystoupil už v pátek, v debatě o roli příběhů předávaných vyprávěním a kultivovanosti jazyka, měl také autogramiádu.
Svět knihy začal ve čtvrtek, také dnes na něj dorazily tisíce lidí. V Průmyslovém paláci na holešovickém Výstavišti mohou lidé vybírat z nabídky 152 stánků a řady kulturních akcí. Pořadatelé už dříve uvedli, že tak velkou návštěvnost, také vzhledem k protipandemickým opatřením, neočekávali. Veletrh v minulých letech navštěvovalo kolem 50.000 zájemců o literaturu.
