Článek
Hlavní města nejsou těmi nejlepšími, kde lidé mohou žít. Nová hodnocení EIU ukazují, že jimi jsou obecně spíše druhé největší aglomerace ve světových zemích. Jejich řazení pak ovlivňují takové faktory jako stabilita, dostupnost bydlení, zdravotní péče, kultura a životní prostředí, vzdělávání a infrastruktura nebo také kriminalita.
Vídeň v žebříčku Economist Intelligence Unit získala celkově 99,1 ze 100 možných bodů, čímž druhým rokem utvrdila ve svém prvenství z měst nejlepších pro život. Podle agentury Bloomberg je tak téměř perfektní.
Vedou střední města v bohatých státech
Druhou a třetí příčku obsadily Melbourne a Sydney. Nezaostávají nicméně o tolik. Ostatně celá první dvacítka se pohybuje ve škále nejvýše pětibodového rozdílu.
„Celkově našemu žebříčku dominovala středně velká města v bohatých zemích,” uvádí studie. Jejich populace mezi jedním až třemi miliony obyvatel je přesně mezi stavem přelidnění a nerozvinutostí. Vzdělání je o vysoké kvalitě, veřejná zdravotní péče je dobře financovaná a infrastruktura funkční.
Evropa s jedním reprezentantem. Praha hájí svojí pozici
TOP 10 městům vévodí na země Austrálie a Kanada. Oba státy mají shodně po třech pozicích. Jediným dalším evropským zástupcem v první desítce po Vídni je Kodaň, která se umístila na devátém místě.
Praha od loňska obhájila 60. příčku z celkových 140 hodnocených měst. Hlavní město České republiky získalo zhruba 85 bodů. Ze střední a východní Evropy ale zaostává za Budapeští, která vyšla z regionu v hodnocení nejlépe, v podstatě na úrovni západoevropských a severoamerických měst.
Žádné americké město se nedostalo výš než ke 22. příčce, kterou obsadilo jako národní klenot Spojených států Honolulu. Velkoměsto a centrum ekonomiky New York skončilo na 58. místě. Londýn se pro srovnání umístil na 48. pozici.
Válka, politické nepokoje a klimatická krize
V nejhorší desítce je vedle válkou sužovaného syrského Damašku také třeba Alžír nebo Caracas, hlavní město Venezuely. Politické nepokoje v Hongkongu se podle autorů výrazně projeví až v hodnocení v příštím roce.
Na spodní úroveň žebříčku se podle agentury Bloomberg nicméně postupně propadávají i města, která ohrožuje klimatická krize nebo jiné, člověkem způsobené znečištění. Tak jako v případě Nového Dillí nebo Káhiry.
Společnost Economist Intelligence Unit je úzce provázaná se zpravodajským časopisem The Economist. Její žebříček hodnotí 140 měst na základě 30 faktorů rozdělených do pěti kategorií – stabilita, zdravotní péče kultura a životní prostředí, vzdělávání a infrastruktura.
