Článek
Politici z hnutí ANO ovládají Ministerstvo pro místní rozvoj už pět let, ale jeden z hlavních slibů Babišova hnutí ne a ne naplnit.
Vylepšit tragickou bilanci ohledně vyřizování stavebních povolení se nedaří.
I poté, co resortem prošla jména Jourová, Šlechtová a Dostálová, čekají stavebníci na razítka i několik let. Česká republika se tak ve světovém žebříčku organizace Doing Business řadí na 156. příčku, po bok zemí jako Čad nebo Niger.
Vládě Andreje Babiše nevychází ani poslední pokus.
Slibovala totiž, že vyřizování stavebních povolení zrychlí zavedením takzvané fikce souhlasu. Ta by znamenala, že mají dotčené úřady na vyřízení lhůtu 30 dnů, jinak to znamená automaticky souhlasné stanovisko.
Jenže teď je podle zjištění Seznamu jisté, že Ministerstvo pro místní rozvoj nestihne zavést fikci souhlasu ani do září. Měla být totiž součástí novely zákona o liniových stavbách, ale – jak říká náměstkyně na ministerstvu Marcela Pavlová – „maličko se to pozdrželo“.
„Je to velký materiál a jsou tam docela zásadní změny, nejen ve stavebním zákoně. Projednávání bylo komplikovanější. Budeme rádi, když to bude na podzim,” uvedla náměstkyně ministryně Dostálové.
Kvůli loňské novele stavebního zákona tak na další měsíce zůstávají paralyzované některé úřady obcí s rozšířenou působností. Od ledna 2018 totiž podle novely vydávají takzvaná závazná stanoviska – to jednoduše řečeno znamená, že úředník musí potvrdit, že plánovaná stavba je v souladu s územním plánem.
Právě to vyřizování stavebních povolení neúměrně zdržuje. Novela začala platit těsně po nástupu Kláry Dostálové, ale resort ji připravil ještě pod vedením Karly Šlechtové. Stavebníci museli žádat o stanovisko odboru územního plánování i při běžných přestavbách komínů a malých staveb. Teprve později se novela zmírnila, přesto některé úřady zůstaly zahlcené.
Třeba Šlapanice nedaleko Brna jsou nadřízeným orgánem pro čtyřicet obcí, které se rozrůstají díky novousedlíkům z půlmilionového města. Jenže tamní odbor územního plánování měsíce nemůže sehnat kvalifikované úředníky, kteří by s agendou vyplývající z novely pomohli.
Těm zbylým leží na stole stovky nevyřízených žádostí, momentálně řeší dokumenty z loňského července. „Situace je brutální. Trvá už rok a půl od zavedení novely a my za tu dobu nemáme od ministerstva jasný signál, jak chtějí situaci řešit,” postěžovala si starostka Michaela Trněná z nezávislé kandidátky Čisté Šlapanice.
Nepomáhá ani to, že šlapanický úřad nově nabízí náborový příspěvek šedesát tisíc korun pro nové úředníky.
Bez odezvy ministerstva zatím zůstaly i návrhy na zlepšení jako vyšší platy pro kvalifikované úředníky nebo přerozdělení práce dalším úřadům v kraji. „Snažili jsme se hledat řešení, ale jiné úřady mají dost své práce a toto řešení odmítají,” vysvětlil náměstek jihomoravského hejtmana pro územní plánování Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu).
Náměstkyně Pavlová však na stesky starostů namítla, že úřady dostaly dostatečnou dobu na to, aby se na změny personálně připravily.
Podle koordinátorky Asociace neziskových organizací Zelený kruh a političky Strany zelených Petry Kolínské je však chyba jinde.
„Každá novela, která měla za cíl zrychlit řízení, dělá zásadní chybu. Nezná situaci z terénu. Vláda ani nikdo jiný nemá k dispozici kvalitativní analýzu reálně proběhlých povolovacích řízení. My sice víme, že to trvá dlouho, ale nevíme proč. Všechny novely jsou dělány tak trochu naslepo,” řekla bývalá pražská radní pro územní plánování.
V logice věci se domnívá, že další avizovaná změna s fikcí souhlasu může špatnou situaci s vyřizováním stavebních povolení ještě zhoršit.
Řešení je daleko
Situaci se stavební agendou má podle optimistů definitivně vyřešit nový stavební zákon, plánovaný na rok 2021. Ten se ale rodí velmi těžce. K jeho věcnému záměru se sešlo šestnáct stovek zásadních připomínek – od jiných ministerstev, krajů, obcí, památkářů a mnoha dalších institucí.
„Vadí nám způsob přípravy. Vláda deklarovala, že se bude snažit hledat shodu na základních principech. Jenže ministerstvo shodu nehledalo. Výsledkem je, že materiál jde do vlády se stovkami zásadních nevypořádaných připomínek,” namítá Petra Kolínská.
Proti záměru se postavila také stovka akademiků napříč vysokými školami po celém Česku.
Kritikům, včetně Zeleného kruhu, také vadí, že jsou ve věcném záměru vypuštěné některé veřejné zájmy. „Třeba protipožární opatření nebo kontroly, že stavba neškodí životnímu prostředí. To vše jde na úkor zrychlení času na vydání stavebního povolení,” řekla Kolínská.
Podle ní hrozí, že se bude připravovat něco, co nikdo nechce. „Naděje, že bychom měli v dohledné době lepší stavební zákon, je předem odsouzená k nezdaru,” dodala.
Bude se zdržovat
Třeba jihomoravský krajský úřad podal námitky na čtyřiceti stranách.
„Myšlenky zákona jsou dobré, ale otázkou zůstává, zdali by se nedal upravit ten současný. Diskutabilní je fikce rozhodnutí třicet dní. Pokud dokument doručujeme, je tam lhůta deset dní. Takže jen tímto třetinu ztrácíme. Lhůta se jeví jako nedostatečná. Můžeme se obávat, že stavebníci mohou záměrně obstruovat s nedodáním nějakých podkladů a díky fikci rozhodnutí projdou kontroverzní stavby. Z pohledu kraje je rekodifikace nedostatečně připravená,” uvedl Maleček.
Pavlová přiznává, že prosazení zákona je komplikované, ale přípravy rekodifikace prý pokračují. „Je pravda, že se nám všechny rozpory nepodařilo vypořádat. Jsou tam zcela nové instituty, na které jsme nebyli zvyklí. Věcný záměr je v Legislativní radě vlády a čekáme na stanoviska paní předsedkyně,” popsala náměstkyně.
Přesto se množí hlasy, že termín 2021 pro nový stavební zákon není reálný. „Členové Legislativní rady vlády také byli názoru, že časový harmonogram je těžko zvládnutelný, ale pořád bychom byli rádi, pokud zákon stihneme do jara 2021,” dodala Pavlová.
