Článek
Kolem čtyř procent středoškoláků neuspělo v minulých letech ani u třetího pokusu státní maturity. Od roku 2011, kdy začaly fungovat, do loňska se podíl neúspěšných každý rok mírně zvyšoval. Celkem tak z maturitních oborů odešlo bez řádně ukončeného vzdělání 23 748 lidí, podobné množství maturantů se ke zkoušce ani nedostavilo. Vyplývá to ze statistik, které poskytla mluvčí Cermatu Petra Hátlová.
Podíl maturantů v každém ročníku od zavedení státních maturit mírně vzrostl. Zatímco z těch, kteří šli poprvé k maturitám v roce 2011, neuspěla ani na poslední pokus 3,4 procenta žáků, v roce 2016 to bylo 5,1 procenta.
V ročníku, který maturoval před dvěma roky, nezvládlo zkoušku ani napotřetí 3 548 středoškoláků z celkem 70 174 lidí. O pět let dříve skládalo maturitu 98 820 žáků a ani napotřetí ji nezvládlo 3 394.
Mezi roky 2011 a 2017 se přihlásilo k maturitě celkem 642 300 středoškoláků. Ani na třetí pokus státní zkoušku neudělalo přibližně 3,7 procenta z nich, tedy 23 748 žáků. Další asi tři až čtyři procenta studentů k maturitě vůbec nepřišla, uvedla Hátlová.
Každý student má na složení státní maturity tři pokusy. K prvnímu pokusu musí jít vždy v prvním jarním zkušebním období po ukončení posledního ročníku školy. Další dva pokusy musí stihnout nejpozději do pěti let poté. Opravná zkouška se skládá pouze z předmětů, ve kterých středoškolák neuspěl. Pokud se zkouška nepovede ani napotřetí, může se žák domluvit s ředitelem na zařazení zpět do čtvrtého ročníku, nebo si podat opět přihlášku na střední školu.
Současné nastavení maturit kritizuje řada učitelů i odborníků na vzdělávání. Poukazují na to, že přibývá maturantů, kteří u zkoušek neuspějí. Ministr školství Robert Plaga (ANO) proto avizoval, že na podzim vypracuje návrh změn ve zkouškách. Jejich jedna úroveň podle něj nemůže vyhovovat všem. Někteří odborníci se domnívají, že by na učilištích byla vhodnější mistrovská zkouška.
Státní maturita se nyní skládá z testu, písemné a ústní zkoušky. Plaga již dříve řekl, že by byl pro zúžení jen na didaktické testy. Uvedl, že by se písemné práce z češtiny nemusely opravovat centrálně. Zkouška by podle něj mohla mít podobu takzvaného adaptivního testu, ze kterého by středoškoláci dostávali bodové ohodnocení.
