Článek
Přijímací zkoušky nejsou jedinou překážkou v honu za vysokoškolským studiem. To s sebou nese značné výdaje a zájemci ze sociálně slabších rodin se tak často na univerzity ani nehlásí. Právě jim se snaží ministerstvo školství (MŠMT) pomoci sociálním stipendiem. Aktuálně jde o částku 3 340 korun měsíčně. Pobírá ji ale jen asi 800 studentů.
Resort školství chce nyní tento počet rozšířit až na čtyři tisíce. Počítá s tím v novele zákona o vysokých školách. Ministerstvo úpravu připravilo a zkraje roku ji předloží na vládě.
„Prostě víme, že tam, kde sice jsou nějaké sociální bariéry, tak jsou velmi nadaní, chytří, ambiciózní a motivovaní studenti, a tohle je způsob, jak jim několika tisíci přispět a natáhnout je na univerzity, protože my o ně máme zájem. Pouze sociální prostředí jim nesmí uzavřít společenský výtah, který jim studium může nabídnout,“ vysvětluje záměr novely náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček.
Výše sociálního stipendia se odvíjí od minimální mzdy. Pokud v roce 2020 vzroste na 14 600 korun, jak se ve středu dohodla koalice, zvýší se na 3 650 korun také stipendium. Státní rozpočet by to mělo celkem přijít na více než 100 milionů korun.
Dnes mají na sociální stipendium nárok studenti, jejichž rodina má příjem nižší než 1,5násobek životního minima. Nově by se tento koeficient měl zvýšit na 2,7.
Studium v cizím jazyce klidně zdarma
Nalákat chce resort školství na univerzity také studenty ze zahraničí. Dnes v tom ale hlavně technickým a přírodovědným oborům brání povinnost vybírat od nich za studium v cizím jazyce poplatek. Novela to ale nyní nechá čistě na univerzitách. Budou si tak moci vybrat, jestli školné studentům naúčtují.
„Je to velice významné z hlediska získávání kvalitních doktorandů pro studium v České republice, takže to bereme jako velký přínos,“ uvedl pro ČTK předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil.
„Chceme, aby univerzita měla možnost poplatek nestanovit. Často to totiž končí tím, že škola pro forma nějaký poplatek určí, ale pak ho doktorandovi stejně odpustí,“ říká ministerský náměstek Doleček.
Změnit to ministerstvo chce i kvůli tomu, že je současný zákon o vysokých školách nejednotný. Zatímco si univerzity mohou vybrat, jestli zpoplatní přijímací řízení v cizím jazyce, školné napočítat studentovi musí.
Změna oboru i bez ukončení studia
Ministerstvo školství ale nepřemýšlelo jen nad tím, jak studenty na univerzity dostat, ale také jak je tam udržet. Více než polovina studentů v Česku totiž dnes vysokoškolské studium nedokončí.
„Jedna z příčin, kterou jsme identifikovali, a potvrzuje to i zkušenost univerzit, je, že si studenti velmi často svou vzdělávací dráhu s konečnou platností uvědomí až v prváku nebo druháku,“ popisuje současnou praxi Doleček.
Pokud by ale chtěl student dnes přejít i třeba na příbuzný obor, není to administrativně úplně jednoduché. Zaprvé musí studium ukončit, pak složit přijímací zkoušky a zase se znovu stát studentem. Další obtíží je pak uznávání některých zkoušek z předchozího studia.
Studenti ale budou mít podle chystané novely možnost rovnou přejít z jednoho programu do druhého, aniž by studium ukončovali. Bude ale záviset na univerzitách, jestli jim to povolí. Půjde to jen v případě, že budou mít dostatečnou kapacitu.
„Slibujeme si tím, že se nám podaří některé studenty na univerzitě udržet s co nejmenší administrativní zátěží pro ně i školu, že nám to může pomoci se studijní neúspěšností, byť to není všelék, a hlavně zvýšit flexibilitu studia,“ uzavírá Doleček.
Chystaná novela by ale měla změnit i celou řadu dalších věcí. Univerzity například dostanou možnost odebírat tituly i za jednorázové podvody třeba u státních zkoušek. Seznam se tomuto bodu podrobně věnoval už v předchozím článku.
Vysokým školám ubudou díky úpravě také administrativní povinnosti. Nebudou muset ministerstvu vykazovat tolik údajů. Zároveň se ale už univerzity nevyhnou zveřejnění podrobností o tom, které typy služeb nabízejí studentům se specifickými potřebami.
