Článek
V posledních dnech se zvyšuje počet hospitalizací lidí s covidem-19, rostou počty nakažených, přibývá omezení. Jak aktuálně vypadá situace na Slovensku?
Momentálně je na Slovensku jedna z nejhorších situací v Evropské unii. Je to proto, že se trochu posunul nárůst v této takzvané třetí vlně, což je ale nesprávný název. Pro lepší pochopení bych to nazval třetí epidemií. Měli jsme totiž epidemii tzv. wuchanského typu, potom britský typ, teď indický a po této variantě delta možná nastupuje delta plus. Tato třetí epidemie má druhou vlnu typu „stolové hory“.
V létě jsme měli v Česku a na Slovensku „vlnky“, dobře se nám podařil začátek školního roku i návštěva papeže Františka. Bohužel to ale způsobilo to, že lidé zapomněli dodržovat opatření – přestali nosit roušky a přestali dodržovat vzdálenost. Zapamatovali si jen očkování. Navíc v Česku je víc naočkovaných, proto je teď vlna na Slovensku horší.
Pro popis trendu šíření epidemie používáte termíny jako stolová hora. Můžete je vysvětlit?
Terminologii kopců používáme na popis podoby vln, protože je stručnější. Za Kapským Městem je prudký výstup a potom je plató (náhorní plošina) a pak jsou dvě možnosti. Tou první je sestup, což je to, co chceme, ale realita je taková, že se ze zmíněného plató vyvine typ epidemie, kterému říkáme Mount Everest. To znamená prudký nárůst a potom prudký pokles. Na Slovensku to vypadá na Mount Everest a v Česku zatím jako typ stolové hory (rozhovor jsme vedli v úterý, pozn. red.).
Zatím nám na Slovensku prudce nenarostla mortalita, ale narůstají nám hospitalizace. Až dosáhneme kapacity 2 000 lůžek, bude podle mého názoru nutné vyhlásit nouzový stav nebo výrazně omezit mobilitu.
Prognóza pro Slovensko je teď tedy špatná?
Bude ještě pokračovat nárůst a potom počítáme s prudkým poklesem. Odhaduji, že v Česku bude křivka příznivější, protože máte o 20 procent víc naočkovaných lidí.
Na Slovensku platí opatření podle regionálního vývoje. Funguje systém okresních semaforů?
Zatím ano, ale když půjdeme k typu Mount Everest, bude většina okresů v nejhorší situaci, tedy černě zbarvených, a to bude potřeba řešit opatřeními na celostátní úrovni. Jde o omezení mobility, stejně jako platilo na začátku roku. Jde také o redukci školní docházky a práci z domova. Nemusíme se tedy vyhnout ani mimořádnému stavu.
Je tohle řešení na Slovensku aktuálně politicky průchozí?
Teď není, ale ani v Itálii nebylo, dokud nezačaly umírat takové počty lidí, že je nebylo kde pochovávat. To je vždy věc atmosféry. U nás je atmosféra, jako že se nic neděje. Má to své výhody, protože lidé nepodléhají panice a mají pocit bezbřehé demokracie. Lidé ale zapomněli, že očkování není jediný způsob boje s pandemií. Současná strategie by měla být O-R-O čili očkování, roušky a odstupy. Oro je španělsky zlato, je to tedy zlatá střední cesta.
Mnoho naočkovaných si myslí, že nepotřebují odstupy a roušky, a nenaočkovaní odstupy a roušky nedodržují už vůbec.
Lidé si dobrovolně vybrali Mount Everest a v tom jim vláda nemůže zabránit. Navíc nechce přijímat nepopulární opatření, ale podle mě si na to bude muset zvyknout.
Část politického spektra na Slovensku se tváří, jako kdyby měly být za měsíc volby, a nikdo proto nemá sílu přijmout nepopulární opatření. Jednotliví ministři nemají sílu to prosadit. Jenže my nemáme měsíc před volbami, takže se musejí přijímat i nepopulární rozhodnutí. Teď k tomu síla není, ale bude, až začnou růst počty mrtvých.
Na Slovensku je plně naočkovaných jen zhruba 44 procent lidí. Proč tak málo? Kde hledat důvody?
První vlna Slovensko obešla a část lidí si tehdy řekla, že stačí mít dobrý imunitní systém a anděly strážné. Druhá vlna byla zlá, ale paměť lidí je krátká – lidé zapomněli na obrázky z Bergama, zapomněli na obrázky z nemocnic v Nitře, Čadci a Žilině, kde nebylo kam dávat mrtvá těla. Rychle se na to zapomnělo a začala atmosféra bezstarostnosti. Postoj Slováků ke covidu-19 se dá shrnout hezkou českou větou: „Hospodo, nalej“.
Jakou roli v odmítání očkování hraje na Slovensku větší náchylnost věřit konspiračním teoriím, dezinformacím a hoaxům o vakcínách?
Je to důležitý faktor. Já paradoxně říkám, že na Slovensku je víc věřících lidí než v Česku, ale nejen co se týče náboženství, což je podle mě pozitivní. To negativní je, že je tu i víc lidí věřících neověřeným informacím. A ti mají sklon k negativismu a nihilismu.
Byla tu například situace, kdy se objevilo první podezření na vážné účinky po očkování AstraZenecou. Tak rychle to proběhlo médii, že se kvůli tomu vyprázdnila očkovací centra a úplně se narušil proces očkování. A to byl jeden jediný případ, který se navíc nakonec nepotvrdil. Já se snažím komunikovat s médii, aby zveřejňovala i pozitivní zprávy o očkování – že klesla mortalita a podobně.
Čím je takový negativismus podle vás způsobený?
Největším přítelem epidemie je, když se zlikviduje systém autorit. Když se ve společnosti vytvoří atmosféra, že všichni policisté jsou mafiáni, že jsou všichni soudci a prokurátoři zkorumpovaní, profesoři plagiátoři, politici chlípníci a kněží pedofilové. Tohle fungovalo ve Rwandě, v Burundi při ebole, při žluté zimnici. Tohle je částečně i případ Slovenska. Média nenechala na politicích nit suchou. Kdyby se někdo zeptal, kdo z politiků je důvěryhodný, tak prakticky nikdo. To samé u učitelů, profesorů, odborníků.
Lidé neposlouchají ani lékaře, hygieniky, veřejné zdravotníky a potom toho litují v nemocnicích. Já jsem zažil kopu pacientů, kteří, když umírali, prosili mě, abych každému řekl, jak se strašně mýlili… Ale to nikdo nezveřejní.