Článek
Seznam UNESCO registruje památky dokumentárního dědictví. Poradní výbor doporučil zapsat 78 nových památek. Mezi nimi jsou i tři české sbírky. Kynžvartská daguerrotypie, Janáčkův archiv a sbírka Camociových map.
„Čeká se pouze na potvrzení generální ředitelky UNESCO. Až certifikáty přijdou, předáme je dotčeným institucím,“ uvedla mluvčí Ministerstva kultury Simona Cigánková.
Daguerrotypie je předchůdkyní fotografie. Na té kynžvartské je zátiší s motivem uměleckého ateliéru. Majiteli Kynžvartu kancléři Klementu Metternichovi ji věnoval v roce 1839 objevitel daguerrotypie Louis Daguerre ještě předtím, než svůj vynález zveřejnil. Je mimořádná nejen proto, že je vůbec první svého druhu, ale je na ní i věnování napsané Daguerrem.
Archiv Leoše Janáčka zahrnuje pozůstalost jednoho z významných skladatelů 20. století. Až na několik výjimek obsahuje všechny rukopisy Janáčkových skladeb, jejich autorizované opisy, korektury nebo první poznámkovaná vydání. Zahrnuje rukopisy libret, literárních a odborných studií, skladatelovy zápisníky nebo Janáčkovu knihovnu i korespondenci.
Česko-maltská sbírka Camociových map dokládá velké obležení Malty z roku 1565. Podle odborníků jde o jediný dochovaný výtisk v euroamerických sbírkách. Díky tomu mohl být po 450 letech znovu sestaven celý cyklus válečného zpravodajství z rozhodující bitvy o Maltu. Autorem map byl benátský tiskař a vydavatel Giovanni Francesco Camocio.
Česká republika má zatím v Mezinárodním registru Paměť světa zapsaných pět památek dokumentárního dědictví. Například v roce 2007 byla zapsána sbírka středověkých rukopisů z dob české reformace a sbírka periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918 až 1945.
Registr Paměť světa vznikl v 90. letech s cílem zachovat dokumenty, které by měly patřit k dědictví lidstva. Při jeho zrodu stála česká Národní knihovna a vytvořila pro něj i pilotní projekt. V registru jsou kromě typických knihovních dokumentů i zvukové, filmové a archivní materiály.
