Článek
Byla to akce bláznivá a určitě jen s velkou dávkou štěstí při ní Mathias Rust nepřišel o život. Osmnáctiletý mladík zosnoval plán, který svou přímočarostí šokoval svět, hlavně tehdejší mocné Sovětského svazu.
Rust 28. května 1987, přesně před třiceti lety, přistál s Cessnou 172 v centru Moskvy. Dodnes ve všech textech o jeho odvážném činu najdete, že dosedl na Rudém náměstí. Přesněji řečeno, jednomotorový čtyřmístný letoun přistál na Velkém Moskvoreckém mostě poblíž chrámu Vasila Blaženého, protože uprostřed Rudého náměstí bylo příliš mnoho lidí na to, aby Rust dodržel svůj původní plán.
V rozhovoru pro BBC později uváděl, že svým kouskem chtěl „vytvořit most mezi Východem a Západem". Byla to jiná doba: V roce 1987 panovala obrovská politická, vojenská i hospodářská rivalita mezi východním blokem vedeným Sovětským svazem (mezi jeho satelity patřilo i Československo) a demokratickým Západem.
Today in 1987, 19-yr-old Mathias Rust of West Germany surprises Soviet air defences & lands a Cessna in Red Square. pic.twitter.com/9L831LoYF5
— Military History Now (@MilHistNow) May 28, 2017
Jak moc riskoval, ukazuje pohled o čtyři roky zpátky před chvíli, kdy Rust vystoupil mezi překvapené Moskvany ze své Cessny. V roce 1983 totiž sovětský režim nemilosrdně sestřelil jihokorejské civilní letadlo nad Ochotským mořem, přestože na jeho palubě letěly přes dvě stovky pasažérů.
Německého teenagera překvapivě nikdo ze sovětské protivzdušné obrany nezastavil, dokonce ho považovali omylem za spřátelené letadlo a v jednu chvíli si ho spletli se záchranářským vrtulníkem.
Rust letěl do Moskvy z Finska, během poslední etapy cesty vypnul všechna rádia na palubě, takže ani nemohl reagovat na pokyny řídicích věží.
Trest: pracovní tábor
Po přistání v Moskvě byl zatčen. Soudní proces s ním začal po pár měsících a dostal v něm čtyři roky nucených prací za porušení leteckých zákonů a výtržnictví.
Do pracovního tábora ale nenastoupil, po podepsání dohody o nukleárních zbraních mezi tehdejšími představiteli Sovětského svazu a USA Michailem Gorbačovem a Ronaldem Reaganem byl propuštěn na svobodu a jako vstřícné gesto sovětského vedení vydán do Německa.
Rustův čin měl ale i jiné, zásadnější dopady: Michail Gorbačov využil situace a z vedení armády odvolal řadu důstojníků, kteří jeho tehdejší „perestrojce“, procesu omezené demokratizace bolševické země, nebyli příliš nakloněni.
Rustova Cessna je v současnosti vystavena v technickém muzeu v Berlíně.
