Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se minulý týden pochlubil, že Česko může začít s čerpáním peněz, které Evropská unie vyčlenila na obnovu hospodářství po epidemii covidu-19. Rozsahem jsou to mimořádné prostředky. Takzvaný Národní plán obnovy počítá s projekty za 191 miliard korun, z toho 179 miliard má přijít z grantů EU.
Navenek to vypadalo, že příprava a schvalování plánu probíhaly hladce. Poté, co ho v květnu schválila česká vláda, vydala Evropská komise v červenci kladné stanovisko. Do začátku září, kdy plán schválili ministři financí zemí EU, se už měly řešit jen detaily.
Až následně však vyšlo najevo, že česká strana provedla krátce před finálním schválením plánu rychlé změny. Ze seznamu projektů, které měly být původně hrazené z Bruselu, podle zjištění Seznam Zpráv vypadly položky za více než 10 miliard korun.
Problém je v tom, že dotčené úřady i firmy se o změnách dozvěděly pozdě. Namítají, že se slíbenými financemi počítaly a náhradní zdroje nemají. Návrh státního rozpočtu na příští rok s výdaji na tyto projekty nepočítá.
Největší vyškrtnutý balík v objemu 4,65 miliardy korun byl určen na podporu výzkumu a vývoje ve firmách. Nedostalo se také na obnovu zavlažování, odpadovou infrastrukturu nebo na sociální poradenství. Z konkrétních projektů vypadlo ze zdrojů EU například 620 milionů na transformaci Státního fondu kinematografie.
Zástupci státních úřadů si na vyškrtnutí stěžují jen anonymně. Veřejně se jako jedni z mála ozvali zástupci firem. Svaz průmyslu a dopravy vyzval už 7. září vládu, aby peníze na vývoj a výzkum, které vypadly z Národního plánu obnovy, našla ve státním rozpočtu.
Řídící výbor Národního plánu obnovy zasedne hned příští čtvrtek. Projedná harmonogram výzev připravovaných jednotlivými rezorty a také metodické pokyny nutné k implementaci. Jednání s hospodářskými a sociálními partnery ve Výboru NPO pak proběhne 11. října. #spolupráce pokračuje https://t.co/q2wJPMBs5D
— Silvana Jirotková (@sjirotkova1) September 23, 2021
„Věříme, že vláda Národní plán obnovy myslela vážně a v nejbližší době předloží řešení,“ uvedl člen představenstva svazu a šéf skupiny Siemens v Česku Eduard Palíšek.
Ministerstvo financí však navyšovat výdaje o projekty, které vypadly z Národního plánu obnovy, nechce.
| Projekty z Národního plánu obnovy, na které nejsou peníze z EU | |
| Název aktivity: | Odhadované náklady v mil. Kč: |
| Zemědělské závlahy - obnova a zefektivnění závlahových systémů | 780 |
| Budování odpadové – energetické infrastruktury pro nakládání s vybranými druhy odpadů | 800 |
| Rozvoj sociální prevence, poradenství a péče | 444 |
| Systémová podpora veřejných investic - podpora přípravy projektů | 2324 |
| Systémová podpora veřejných investic - analyticko-metodická podpora (rozčleněno do tří částí) | 147 |
| Transformace Státního fondu kinematografie na Fond audiovize | 620 |
| Modernizace kulturních institucí | 600 |
| Podpora výzkumu a vývoje v oblasti sociálních a humanitních věd | 720 |
| Podpora výzkumu a vývoje v podnicích v souladu s Národní RIS3 strategií (dotace v programu podpory „TREND“) | 4650 |
| Podpora výzkumu a vývoje v oblasti dopravy | 350 |
„V návrhu státního rozpočtu na rok 2022 jsou zapracovány celkové výdaje na podporu výzkumu, vývoje a inovací ve výši odpovídající požadavku Rady pro výzkum, vývoj a inovace,“ uvedlo tiskové oddělení Ministerstva financí na dotaz Seznam Zpráv.
Škrty před finálním schválením plánu dohodla tým ministerstva průmyslu a obchodu v čele s náměstkyní Silvanou Jirotkovou. Podle ní se v závěru jednání s Evropskou komisí ukázalo, že původní podoba plánu nesplňovala parametry Bruselu - hlavně podmínky, aby 20 procent plánu směřovalo do digitální transformace a 37 procent bylo použito na dosahování klimatických cílů.
„U obou těchto ukazatelů Evropská komise signalizovala nedostatky v průběhu vyjednání s českou stranou. Proto se vybraly uvedené aktivity,“ uvedla náměstkyně.
Někteří z uchazečů, kteří byli vyškrtnuti z „unijní“ části plánu, však náměstkyni Jirotkové vyčítají, že změny dojednala s Evropskou komisí bez jejich vědomí.
Nástroj pro oživení a odolnost
Evropská unie vyčlenila na obnovu hospodářství po epidemii covid-19 peníze do tzv. Nástroj pro oživení a odolnost. Z nástroje se budou financovat projekty, které každá členská země vybrala do svého tzv. Národního plánu obnovy a dohodla se na něm s Evropskou komisí.
Nástroj má šest pilířů: ekologická transformace; digitální transformace; inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst a vytváření pracovních míst; sociální a územní soudržnost; odolnost zdravotnictví a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost; politiky pro příští generaci.
Nejméně 37 % výdajů na investice a reformy obsažené v každém národním plánu na podporu oživení a odolnosti by mělo podporovat cíle v oblasti klimatu. K digitální transformaci by mělo přispívat nejméně 20 % výdajů na investice a reformy obsažené v každém národním plánu.
„Finální zařazení jednotlivých položek před jejich odesláním Bruselu provedlo zcela samostatně Ministerstvo průmyslu a obchodu bez konzultace s dalšími aktéry,“ stěžoval si pod podmínkou anonymity jeden z vysokých vládních úředníků.
Náměstkyně se hájí tím, že jednání o plánu bylo náročné. „Naší snahou při jednání o Národního plánu obnovy bylo, aby i závěrečný přesun několika aktivit pod státní rozpočet byl maximálně spravedlivý, nejvíc byl nakonec v neprospěch komponent v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Vlastníci komponent byli informováni,“ uvedla Jirotková pro Seznam Zprávy.
Zároveň podle ní existuje řešení, jak vyškrtnuté projekty znovu vrátit do hry. Pokud se pro ně neseženou peníze ze státního rozpočtu, spoléhá na to, že uvolní peníze z jiných částí plánu, pro které se sice našly evropské peníze, ale nestihnou se uskutečnit.
„Aktivity, které by zpožděním, byť jakkoli odůvodněným, ohrozily čerpání z Nástroje pro oživení a odolnost, se nahradí jinými, které budou schopné v daném čase čerpání nahradit,“ ujišťovala Jirotková.
Na toto řešení spoléhá například Ministerstvo kultury, kterému se zkomplikovalo financování přeměny kinematografického fondu.
„Ministerstvo kultury jedná s Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu, že se peníze převedou z jiných komponent Národního plánu obnovy, které nebudou využity tak rychle. Anebo se náklady zaplatí z jiných národních zdrojů,“ řekla mluvčí Ministerstva kultury Michaela Lagronová.
Mezi projekty, kterých se škrty naopak vůbec nedotkly, je také program na posílení onkologické prevence, jenž si do plánu prosadil premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
