Článek
Vnučka po novináři Ferdinandu Peroutkovi neuspěla svou žalobou proti nedoloženým výrokům prezidenta Miloše Zemana, protože se jí mimo jiné nepodařilo prokázat, jaké konkrétní ustanovení zákona tím hlava státu porušila.
Vyplývá to z písemného vyhotovení rozsudku, jímž loni na podzim Obvodní soud pro Prahu 1 žalobu Terezie Kaslové zamítl a minulý pátek ho doručil všem stranám sporu.
Miloš Zeman o Ferdinandu Peroutkovi při veřejné mezinárodní konferenci v lednu 2015 řekl, že napsal v časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“.
Jenže – i když to opakovaně sliboval – takový článek (a tedy to, že o Peroutkovi říká pravdu) ani za pět let nedoložil.
Terezie Kaslová se kvůli tomu soudí už více než čtyři roky, poslední výše uvedený verdikt padl loni v říjnu a nyní tedy má i písemné odůvodnění.
Redakce Seznam Zpráv z odůvodnění vyčetla, proč Kaslová u soudu neuspěla. A proč se jí tedy stát (žalovanou stranou nyní bylo po předchozích soudních peripetiích Ministerstvo financí) zatím za výrok Zemana omlouvat nemusí.
Z verdiktu plyne, že podle soudu je nyní podstatou sporu, zda šlo v případě Zemanova nedoloženého výroku o Peroutkovi o nesprávný úřední postup.
Podle Kaslové má prezident povinnost chovat se podle ústavy a zákonů a měl by dodržovat i morálku. Soud však míní, že i když Miloš Zeman nikdy své výroky nedoložil, neporušil žádné normy.
„V daném případě soud konstatuje, že prezident republiky při svých projevech, které jsou předmětem tohoto sporu, žádné právní normy stanovené pro výkon této veřejné funkce neporušil,“ uvedla soudkyně Iveta Nedozrálová.
Nedozrálová také doplnila, že Peroutkova vnučka neuvedla, jaká konkrétní zákonná ustanovení prezident Zeman při svých projevech porušil.
Podle soudu tak nebyla splněna hned první podmínka – prokázat, že šlo o nesprávný úřední postup. A tak soudkyně v rozsudku vysvětlila, že už neřešila faktickou věc, zda zmíněný článek Hitler je gentleman existuje, nebo ne.
„Soud se již dalšími podmínkami, a to vznikem újmy a příčinnou souvislostí mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy, nezabýval, neboť nebyla splněna již první z těchto podmínek,“ napsala v rozsudku Nedozrálová.
Podle advokáta Františka Vyskočila, který Kaslovou zastupuje, však soud tímto rozsudkem pochybil.
„Soud se spokojil s tím, že nenalezl ustanovení, která by upravovala úřední postup prezidenta při veřejných projevech a podobných činnostech. Ovšem zcela pominul, že jakýkoliv úřední postup musí být realizován v mezích zákona. To je, nesmí bez zákonného zmocnění zasahovat do zákonem stanovených práv občanů,“ uvedl Vyskočil.
Soudkyně navíc uvedla, že slib prezidenta – kdy Zeman mimo jiné sliboval věrnost České republice nebo že bude dodržovat zákony a ústavu – nemá žádné právní povinnosti.
„Postup prezidenta republiky při výkonu jeho pravomocí není v ústavě nijak upraven. Slib prezidenta republiky v sobě nese povinnost morální, nikoli však právní,“ doplnila Nedozrálová.
Advokát Hradu Marek Nespala potvrdil, že rozsudek dostali a vítají ho.
„Není cesta žalovat prezidenta republiky jako fyzickou osobu ani jako hlavu státu a ani Českou republiku v tomto případě,“ řekl Seznam Zprávám Nespala.
„Na základě tohoto nepravomocného rozsudku má prezident republiky stanoveny mantinely svých veřejných vystoupení. Jde o to, že projev prezidenta republiky není vázán žádnými procesními normami. Prezident republiky postupuje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ doplnil Nespala.
S tím ale Vyskočil nesouhlasí.
„Pokud bychom skutečně formalisticky jen hledali, jaké předpisy upravují jednání prezidenta při výkonu jeho funkce, potom musíme dospět k závěru, že prezident může urazit či zostudit nepravdivými výroky prakticky kohokoli. Takový vpravdě vrchnostenský – soudně nepostižitelný – výklad práva nelze třicet let od demokratických změn v našem státě byť jen na okamžik připustit,“ dodal Vyskočil.
Případ ale ještě není u konce. Advokát Kaslové František Vyskočil potvrdil, že podají odvolání, takže se kauzou bude zabývat Městský soud v Praze.
