Článek
V řešení některých z problémů spojených s přípravou prototypu fúzní elektrárny bude v budoucnu v Praze pokračovat nástupnické zařízení COMPASS Upgrade. Během 12 let bylo na tokamaku, tedy reaktoru s řízenou termonukleární fúzí, provedeno přes 21.000 výbojů vysokoteplotního plazmatu.
„Poslední výstřel“ se konal kolem 16:00, následovalo hodnocení dat. Ředitel ÚFP Radomír Pánek uvedl, že na dosavadní technologii mohli vědci provést tři až čtyři výboje za hodinu. Ředitel později ČTK řekl, že cítí jistou nostalgii, neboť projekt vedl a byl za něj zodpovědný, ale těší ho, že tokamak nahradí nové a lepší zařízení.
V Československu se počátek výzkumu jaderné fúze datuje do 70. let 20. století. Instalace současného tokamaku pak v Praze začala v roce 2005. Hlavním cílem zařízení byla vědecká a technická podpora budování Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) ve Francii. Na obřím projektu spolupracuje 35 zemí. Výstavba reaktoru začala v roce 2007, první plazma by mělo být vytvořeno v roce 2025, experimenty s deuterio-tritiovým plazmatem jsou plánovány od roku 2035. Zařízení má otevřít cestu k levné, bezpečné a životní prostředí nezatěžující energii. Prototyp fúzní elektrárny DEMO, pokud se vše podaří, by měl být spuštěn kolem roku 2060.
Podle zástupců AV měly experimenty provedené na pražském tokamaku zásadní vliv na konstrukci tokamaku ITER. Vědecké výsledky vynesly tým odborníků z Česka na evropskou špičku. Podle vědců třeba díky sérii detailních měření rozložení tepelných toků na součástech první stěny pražského tokamaku došlo k úpravě tvaru těchto součástí pro ITER. To umožní dosáhnout potřebných parametrů výbojů.
„Důležitým výzkumným tématem bylo také studium tzv. poruchových magnetických polí, která vznikají v důsledku nepřesností při instalaci obrovských supravodivých cívek tokamaku,“ uvedli zástupci Akademie věd v tiskové zprávě. Dosavadní pražský tokamak má jako jediný na světě rozsáhlý soubor dodatečných cívek, který umožnil poruchová pole napodobit. „Díky získaným experimentálním výsledkům se nejen podařila určit minimální přesnost instalace magnetických cívek tokamaku ITER, ale podařilo se i úspěšně vyvinout postupy umožňující tato poruchová pole dodatečně kompenzovat,“ uvedla akademie. V posledních letech se výzkum na tokamaku COMPASS zaměřil i na odvádění energie z plazmatu. Podle odborníků jde o jeden z klíčových problémů spjatých s konstrukcí budoucí termojaderné elektrárny. Jeho řešení bude podle Pánka patřit k hlavním úkolům nového tokamaku COMPASS Upgrade. Ten se podle Pánka zaměří právě na oblasti budoucí přípravy prototypu fúzní elektrárny DEMO. Vědec dnes také upozornil, že výsledky, kterých vědci dosáhli se současnou technologií jim umožní pořízení nového, pokročilého tokamaku.
Nástupnické zařízení podle Pánka odborníci v nejbližších letech nainstalují ve stejné experimentální hale, kde stojí současný tokamak. Prostor však projde výraznou úpravou a ústav přistaví další dvě haly. Pánek popsal, že zatímco současný tokamak váží kolem 30 tun, ten nový bude mít zhruba 350 tun a šest metrů na výšku. COMPASS Upgrade také zvládne plazma udržet pomocí extrémně vysokých magnetických polí - až pěti Tesla. Pánek upozornil, že je to výrazně víc, než zvládnou současné tokamaky ve světě. Ty podle něj dosahují maximálně 2,5 Tesla. Pro ústav jde podle vědce o výrazný technologický skok.
Spuštění nového pražského tokamaku Pánek odhadl na rok 2024. První fáze výstavby zařízení podle něj vyjde zhruba na miliardu korun. Počítá se však s dalším postupným vylepšováním.
Současný tokamak bude rozebrán během následujících tří měsíců. Ohledně osudu technologie však není dosud jasno. „Měli jsme původně dohodu s kolegy s kolegy ze Španělska a z Portugalska, že ji převezmou a budou ji instalovat dále, nicméně se zdá, že nezískali finanční podporu pro tento projekt. Takže v tuto chvíli není rozhodnuto,“ sdělil ČTK vědec.
V Evropě podle Pánka v současnosti funguje pět tokamaků.
