Na peníze pro zemědělce dosáhne snáz i Agrofert. Díky Tomanovi

Když vláda 26. března schvalovala, že z rozpočtové rezervy uvolní více než čtyři miliardy korun pro zemědělce, zdůvodňovalo se to jednak dopady epidemie nemoci covid-19 a především pak nutným posílením potravinové soběstačnosti Česka. Skloňovala se také podpora malých farmářů.

„Je to pomoc malým a středním podnikatelům. Je to zejména za účelem udržení si soběstačnosti potravin, to bych chtěla zdůraznit, to je ta důležitá věc,“ prohlásila na tiskové konferenci po jednání vlády vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) tehdy na tiskové konferenci chyběl, stejně jako premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

Oba dva se také předtím neúčastnili jednání vlády o bodech, které řešily podporu zemědělcům. Jistili se tak proti možné výtce, že jsou ve střetu zájmů a že podpořili vyšší platby i pro agrární podniky, na které mohou mít stále účinné vazby.

Bez ohledu na to, že absence Babiše a Tomana byla spíše formálním gestem (návrhy tohoto typu bývají předjednané, ostatní ministři proti nim nemívají připomínky), se při zpětném pohledu ukazuje, že firem z jejich okruhu se projednávaná podpora týká více, než se na první pohled mohlo zdát.

Jde především o dotace z Programu rozvoje venkova, přes nějž teče část agrárních dotací z EU a pro který vláda odklepla dodatečně více než tři miliardy korun.

Pravidla na jejich rozdělování, která následně schválil ministr Toman, usnadňují podporu větším zemědělským a potravinářským firmám. Tedy i podnikům z koncernu Agrofert, který nyní spadá pod Babišovy svěřenské fondy, nebo společnosti Agrotrade, již vede bratr ministra zemědělství Zdeněk Toman.

Oficiálně se přitom o žádných úpravách pravidel směrem k velkým agropodnikům nehovořilo.

Zmínka o tom nepadla ani v polovině dubna, kdy Toman probíral pomoc zemědělcům ve sněmovním zemědělském výboru. V následné tiskové zprávě ministr Toman zdůraznil, že pomoc směřuje hlavně pěstitelům ovoce, zeleniny nebo na chov prasat a drůbeže. Znovu také apeloval na soběstačnost.

„Zároveň ale musíme zvýšit také zpracování potravin v tuzemsku, aby se od nás nevyvážely základní suroviny a nedovážely produkty s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl ministr.

Upravená pravidla pro nejbližší vlnu dotací z Programu rozvoje venkova ministr Toman podepsal 4. května. Od poloviny července tak budou moci zemědělci žádat o peníze ve dvou oblastech neboli operacích. Jednou z nich je „Investice do zemědělských podniků“, kde bude k dispozici celkem 1,8 miliardy korun, a druhou pak „Zpracování a uvádění na trhu zemědělských produktů“ s možností rozdělit až 1,6 miliardy korun.

S odkazem na boj s koronavirem vycházejí podmínky žadatelům v lecčems vstříc. Zemědělci mohou například čerpat zálohu až do výše poloviny dotace, na rozdíl od dosavadních pravidel se jim také odkládá povinnost stavebních povolení nebo výběrových řízení až na dobu, kdy budou žádat o samotnou platbu.

Současně se ale podmínky přizpůsobují také velkým zemědělským podnikům. Obecně je přitom podpora z Programu rozvoje venkova určena hlavně pro malé a střední firmy.

Konkrétně jde například o rozšíření tzv. záměrů ve druhé ze zmíněných operací na podporu zpracování zemědělských produktů. V pravidlech, která definují podmínky pro získání podpory, se k malým a středním zemědělským podnikům a zpracovatelským firmám připsaly také záměry pro velké podniky.

Zástupcům malých farmářů z Asociace soukromého zemědělství a jejich partnerských organizací se přijaté nastavení podpory nelíbí. Uvítali by spíše přímou pomoc, ne přes Program podpory venkova.

Jejich hlavní námitkou je, že podpora přes program směřuje na projekty s náklady nad pět milionů korun, což pro drobnější farmáře znamená velkou zátěž.

„Je nesporné, že malé a střední podniky na tyto prostředky nedosáhnou, protože v rámci svých peněžních toků nebudou schopné uvolnit tyto částky na nezbytné předfinancování projektů,“ stojí ve společném prohlášení zemědělských organizací.

Současně malí farmáři tento týden zkritizovali i samotné nastavení příštího kola programu. „Odmítáme, aby se pod rouškou boje za soběstačnost skrytě podporovaly vybrané zemědělské sektory, navíc s důrazem na intenzivní produkci,“ napsali.

Zdůraznili, že intenzivní chov prasat, drůbeže a velké zpracovatelské subjekty stát podporuje s odkazem na soběstačnost dlouhodobě, ale bez efektu.

Tomanovo ministerstvo však „rozkročení“ ve prospěch velkých podniků obhajuje.

„Rovněž velké potravinářské podniky tvoří významný segment agroalimentárního sektoru v ČR a přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti a přidané hodnoty zpracováním domácí zemědělské produkce,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Dodal, že podporu velkých podniků umožňuje i evropská legislativa EU a dotyčné změny Česko konzultovalo s Evropskou komisí.

Ministr Toman už dříve také zdůraznil, že speciálně pro malé a středně velké zemědělce jsou určeny úlevy při splácení úvěrů ze zdrojů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), kterému vláda v březnu přidala miliardu ze zmiňovaných čtyř miliard korun.

Tento způsob pomoci zástupci farmářů přivítali, požadují však úpravu podmínek tak, aby je mohlo splnit co nejvíce zemědělců s úvěry.