Článek
Dívky poslední generace Pernštejnů se provdaly do Španělska a Itálie. S rodinou zůstaly v kontaktu, posílaly dopisy psané moderním humanistickým písmem, exotické pochutiny a recepty, rodinné portréty nebo nejnovější módu.
Podkladem scénáře výstavy je kniha Pernštejnské ženy historika Pavla Marka z Univerzity Pardubice. Po předchozích generacích nezůstalo písemné svědectví. Po posledních zástupkyních rodu se naopak dochovaly stovky dopisů rozmístěných v archivech po celé Evropě. Poslední generace Pernštejnů byla evropským rodem s příbuzenstvem rozesetým od Pyrenejí, přes Itálii až po Prahu. Díky těmto vazbám se stal Pernštejnský palác v Praze významným centrem, odkud do českého prostředí pronikaly kulturní vlivy románského Středomoří.
„Výstava hlavně ukazuje roli pernštejnských žen mezi jižní a středních Evropou, jejich zprostředkovatelské podněty vyspělé románské kultury. Šlo o literaturu, hudbu, výtvarné umění, ale také o záležitosti každodenního života, jako je gastronomie nebo móda. Snažili jsme se výstavu rozvést hravou formou,“ řekl Marek.
Součástí výstavy jsou repliky historických oděvů ze 16. století, které vytvořila Martina Hřibová z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Návštěvníci uvidí šaty Jany z Pernštejna, svrchní oděv královny Anny Habsburské zvaný galerilla, českou a německou variantu španělské módy či například tehdy módní obuv na vysoké platformě.
„Naším cílem byla rekonstrukce střihů. Jsou písemné prameny, například první tištěná kniha ukazující střihy od Juana de Alcega, máme několik unikátů, dochovaných pohřebních oděvů. Zkušení mistři se spoustou učedníků tehdy udělali šaty do týdne,“ řekla Hřibová.
Výroba šatů je velmi náročná a trvá měsíce. Až na jednu výjimku mají dámské oděvy na výstavě široká ramena, úzký pas a bohaté sukně. Podle Hřibové symbolizovaly totiž muže se statnými rameny, útlým středem těla a silnými stehny.
„Všechno je ruční práce, dodržím lépe konstrukční postupy. Jeden knoflíček je hodinka práce. Oděv, který komplikoval oblékání a pohyb, znázorňoval, že šlechtična měla na to, aby měla služebníky,“ řekla Hřibová. Oblékání do šatů tak mohlo šlechtičně trvat hodinu.
Výstavu návštěvníci uvidí ve zrekonstruovaných prostorách pardubického zámku. Užít by si ji mohly podle ředitele muzea Tomáše Libánka také rodiny s dětmi. „Základem výstavy jsou panely, na kterých je příběh, některé mají implementované interaktivní prvky. Dá se sahat na textilie, otáčet portréty, jsou na nich i mapy,“ řekl Libánek.
Výstava měla loni premiéru ve Štrasburku. Její varianta je aktuálně k vidění Nelahozevsi na Mělnicku. Dále by se mohla objevit v jiných českých městech. O výstavu projevili zájem z Prostějova, hradu Pernštejn nebo ze zámku Litomyšl. Muzeum s nimi jedná o termínech.
Výstava potrvá do 12. října.
