Článek
Není to poprvé, parní stříkačky se ve městě potkaly už potřetí. Sami semilští hasiči jednu takovou opatrují, tu jejich vyrobili v roce 1904 ve Vídni. Sbor za ni tenkrát zaplatil 6000 zlatých. Dnes stála u Pojizerského muzea a galerie, kde ráno oslavy odstartovaly. Historii sboru připomíná muzeum samostatnou výstavou, která potrvá do 14. listopadu, dnes na ni mohli lidé v rámci oslav zdarma.
Připravit parní stříkačku k zásahu nebylo podle starosty semilských dobrovolných hasičů Marka Vrtilky právě jednoduché. Zatímco dnes hasiči během pár minut naskáčou do auta, otočí klíčkem a vyrážejí k ohni, na počátku minulého století to trvalo mnohem déle. „Naše parnička je jedna z nejvýkonnějších, má velký obsah vody, takže to trvá zhruba 20 minut, než se voda ohřeje a natlakuje. Když byl požár, hasiči se rychle sjeli na zbrojnici, mezi tím už vozka přišel s koňmi, zatopili v kotli a k ohni už jeli s roztopenou stříkačkou,“ popsal tehdejší zásahy Vrtilka.
Parní stříkačky nevozily zásobu vodu k hašení, šlo o parní stroj, který fungoval jako čerpadlo - z jedné strany nasával vodu a na druhé stříkala voda z hadic. Nahradily původní ruční stříkačky. „Každá parní stříkačka byl originál, přestaly se vyrábět v roce 1912,“ doplnil Vrtilka. V Česku se zachovaly jen zhruba dvě desítky těchto „parniček“ a funkčních je pouze 15 z nich. V Semilech se tak dnes představila většina z těch funkčních. Nejstarší stříkačku přivezli dobrovolní hasiči z Klatov. Údajně se před 140 lety zúčastnila hašení požáru Národního divadla v Praze, klatovští hasiči ji ale získali až po modernizaci o 11 let později. Všechny ostatní stroje už byly vyrobené po roce 1900 a semilská stříkačka z nich byla nejstarší.
Semilští dobrovolní hasiči jsou nejstarším sborem na Semilsku. Sbor založili 24. května 1871 jako součást sokolské jednoty, samostatně působí od roku 1889. Počátky hasičstva ve městě jsou ale ještě starší, už v roce 1869 zřídila první požární sbor semilská firma německého továrníka Franze Schmitta, který měl v Semilech přádelnu s tkalcovnou (později Kolora). „Dnes máme 110 členů a mladí hasiči u nás dneska převažují, je jich bezmála 60. Za posledních deset let vidíme velký vzestup zájmu dětí a mládeže,“ dodal Vrtilka.
Dobrovolní hasiči jsou podle starostky Leny Mlejnkové (Volba pro Semily) důležití i pro město Semily a to nejen proto, že pomáhají při požárech, povodních a dalších událostech. „Město je hodně postaveno na spolkové činnosti a hasiči jsou obrovským stavebním kamenem. Dělají kulturní akce, ti lidé se potkávají, mají společný koníček a konkrétně Semily mají obrovskou základnu mladých lidí. Dělají pro ně tábory, soustředění, cvičení a soutěže a baví je to, a to je pro město důležité,“ řekla dnes ČTK Mlejnková, která sama je dlouholetou dobrovolnou hasičkou.
