„Na očkovací tým házeli kameny.“ Odpor v regionech, kde se nedaří očkovat

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je lokální neproočkovanost jedním z rizik pro další vývoj epidemie.

„Stále zejména v moravských krajích evidujeme oblasti, kde je riziková populace málo očkovaných osob. Jeden z příkladů je nesporně Moravskoslezský kraj. Také tam máme nejhorší epidemickou situaci. Je to nejvíce zatížený kraj ze všech,“ zmínil ministr během úterní tiskové konference.

Jak upozornila hlavní hygienička Pavla Svrčinová, kroky na zvýšení proočkovanosti se v pohraničí podnikají, narážejí ale na odpor.

„Opravdu napínáme veškeré síly. Hygienici vyjíždí za starosty. Komunikujeme tam i v jazyce, který  je těm lidem srozumitelný, protože to je oblast, kde žije poměrně vysoké procento osob polské národnosti. Máme kolegy, kteří jsou polské národnosti a jezdí za nimi a vysvětlují, jak by to mohlo  fungovat,“ popsala hygienička.

„Vyjíždí tam i mobilní očkovací týmy. Ale bohužel ne vždy se setkávají s tím, že jsou přijaty dobře. Spíš naopak, poslední výjezd skončil házením kamenů na očkovací tým. Takže je to velmi těžká práce,“ dodala.

Mapa Česka dlouhodobě ukazuje, že se vakcinační kampani na okrajích republiky nedaří. Mezi nejméně proočkované oblasti patří kromě Moravskoslezského kraje také lokality v Olomouckém, Zlínském či Plzeňském a Karlovarském kraji. Podíl očkovaných je místy nižší než 52 procent.

„Máme celé oblasti, kde jsou kumulovány obce, které jsou naráz málo proočkované. Ti lidé tam samozřejmě žijí spolu a hrozí, že se tam teď v listopadu a prosinci nákaza bude snáze šířit,“ popsal Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Jeho prezentace, kterou má redakce Seznam Zpráv k dispozici, doslova mluví o tom, že tyto lokality mohou být zárodkem lokálních plošných ohnisek nákazy v podzimních měsících.

Jak Seznam Zprávy už dříve popsaly, očkovací týmy čelí agresivním výpadům a osočování ze strany odpůrců vakcín delší dobu. Upozornila na to například organizace Podané ruce.

„Křičí sprostě, říkají zdravotníkům, že jsou vrazi. Ta agrese, kdy na vás zvyšují hlas, vyvolává atmosféru strachu, nevíte, jestli v příštím kroku nepoužijí fyzickou sílu,“ popsal ředitel společnosti Jindřich Vobořil. Na agresivní a podle Vobořila organizované odpůrce narazil jeho tým například v Blansku nebo ve Vamberku.

Nicméně to, zda se v následujících týdnech podaří neočkované k vakcinaci přimět, může mít vliv na vývoj koronavirové epidemie v daných regionech. Data ukazují, že vakcíny snižují pravděpodobnost přenosu nákazy, a pokud už k ní dojde, výrazně snižují riziko hospitalizace a těžkého průběhu covidu-19. Ukazují to i data z Česka, podle kterých je většina pacientů na lůžku neočkována.

Průměrný věk hospitalizovaných je 64 let, u očkovaných je to 75 let. Na jednotkách intenzivní péče leží v průměru lidé ve věku 61 let, očkovaní ve věku 74 let.

V proočkovanosti proti covidu-19 se nicméně Česko nachází pod průměrem Evropské unie. Mezi dospělými je proočkovanost asi 68 procent. Například sousední Rakousko nebo Německo vykazují asi o deset procent více, Portugalsko hlásí až 90 procent. Pokud by se proočkovanost v Česku zvýšila alespoň na tyto hodnoty, bylo by podle ministra Vojtěcha možné uvolnit protiepidemická opatření.