Obří ekologická katastrofa, ale Brabec tam nejel. Nebyl důvod, vysvětlují

Moravu zasáhla obrovská ekologická havárie. Extrémně jedovatý kyanid otrávil v neděli řeku Bečvu a zabil desítky tun ryb a dalších živočichů. Odkud chemikálie unikla, zatím není jasné.

A zatímco v létě se ministr Brabec s premiérem Andrejem Babišem (oba ANO) prezentovali, jak vypouštějí desítky perlorodek do řeky Malše, o uhynulé ryby zájem nejeví. Do pátečního poledne odvezli rybáři do kafilérie asi 32 tun uhynulých ryb.

„Pan ministr tam nejel, protože tam především probíhalo odebírání vzorků a podobně a zjišťování té situace. Bylo to v rukou inspekce, policie, krajského úřadu a dalších. Probíhaly úkony, které dělali odborníci, a pan ministr tam tudíž nejel,“ zdůvodnila absenci ministra na místě jeho mluvčí Petra Roubíčková.

Kvůli ekologické katastrofě se pozornost upnula směrem k podniku, který je ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše (ANO). Nedaleko břehu řeky Bečvy stojí obří chemička DEZA, a. s. z holdingu Agrofert. Každoročně je právě tato firma hodnocena jako jeden z největších znečišťovatelů životního prostředí.

A pro připomenutí: ministr životního prostředí je s podnikáním Babiše v chemickém průmyslu úzce svázán. Před rokem 2013 byl Brabec ředitelem společnosti Lovochemie, která patří pod holdingovou společnost Agrofert.

V zájmu obou politiků by proto mělo být co nejrychlejší a zcela transparentní vyšetření tragédie. Na tom se podle ministra pracuje. „Mám absolutní důvěru v Českou inspekci životního prostředí a policii, které celou věc vyšetřují. (…) Když víme, že šlo o kyanidy, věříme, že najít zdroj znečištění bude otázkou hodin,“ napsal ministr na Twitter s tím, že viník „bude exemplárně potrestán“.

Chemička DEZA z Valašského Meziříčí striktně odmítá, že by únik jedovatých látek mohl pocházet právě z jejich podniku. „S kyanidy nemáme nic společného. Naše výrobní spektrum je zcela jiného charakteru,“ řekl mluvčí společnosti Agrofert Karel Hanzelka.

Později ale na dotazy médií svůj výrok musel korigovat.

„V Deze kyanid nevyrábíme. DEZA se zabývá zpracováním dehtu. Zde vstupní surovina obsahuje 3 až 5 % vody a v této vodě je stopově obsažený kyanid. Následně je voda čištěna, ale i vyčištěná odpadní voda obsahuje stopové množství kyanidu. Splňujeme limity, které vyplývají z integrovaného povolení. V rámci Dezy neexistuje jakýkoli zásobník nebo retence kyanidu, který by mohl uniknout do řeky a způsobit ekologickou katastrofu takového rozsahu. U naší výpustě se navíc v době zjištění úhynu ryb pohybovaly živé a zdravé ryby,“ tvrdí Hanzelka.

Po nedělním zjištění, že v řece umírají ryby, vypracovala firemní laboratoř DEZA rozbor vypouštěné vody. Podle protokolu, který má redakce k dispozici, dosahovaly vzorky hodnot mezi 0,07 a 0,28 mg/l, přičemž maximální povolené množství je půl miligramu kyanidů na jeden litr vypouštěné vody.

DEZA skutečně nevyrábí kyanid jako svůj obchodní artikl. Prudce jedovaté kyanidy ale vznikají jako vedlejší produkt pří výrobě černouhelného dehtu. Přinejmenším ještě v roce 2018 se DEZA potýkala s množstvím kyanidu, které chemička produkovala. Firma o tom psala ve svém vlastním podnikovém časopisu Valašský chemik.

„Jednou z nejvýznamnějších investic je v současné době Biologická čistírna odpadních vod, kterou musíme podle platného integrovaného povolení zrealizovat do konce roku 2020. V loňském roce došlo k přepracování projektu, ve kterém bylo navrženo efektivnější technické řešení odbourávání kyanidů,“ píše předseda představenstva DEZA Zbyněk Průša v článku z ledna 2018.

A o problémech Dezy s vypouštěním kyanidů hovoří také třeba zpráva MŽP z roku 2007, která vypočítává největší znečišťovatele životního prostředí.

„Kyanidy byly ohlášeny za 13 provozoven, nejvíce z nich (8) ve formě úniků do vody (2,5 t) – nejvyšší množství vypustily chemičky Lučební závody Draslovka, a. s., Kolín (700 kg) a DEZA, a. s., Valašské Meziříčí (610 kg) a Čistírna odpadních vod Brno v Modřicích (500,7 kg). Vyšší hodnoty ohlášeného množství byly evidovány v rámci přenosů v odpadních vodách z výroby surového železa a oceli a výroby koksárenských produktů (OKD, OKK, a. s.),“ uvádí třináct let stará zpráva.

Podle docenta Marka Petřivalského z Katedry biochemie Univerzity Palackého v Olomouci by k podobné katastrofě mohlo dojít, pokud by došlo v Deze k poruše ozonizační jednotky. Tím by podle něj došlo k narušení procesu snižujícího obsah kyanidu a do řeky by se dostaly surové odpadní vody. „Kyanidová vlna poté mohla projít biologickým stupněm dočištění, který nemá na obsah kyanidů výraznější vliv, a přes usazovací lagunu ve Lhotce až do toku Bečvy,“ přemítá Petřivalský.

Tématem kyanidu vypouštěného firmou DEZA, a. s. se zabývá i několik bakalářských prací z Vysoké školy báňské v Ostravě, například Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů, obhájená v roce 2017. Stěžejní část této práce tvoří kapitola 6: Konkrétní metody odstraňování kyanidů odzkoušené v reálných odpadních vodách DEZA, a. s.

Nebo Fyzikálně chemické metody čištění odpadních vod s obsahem kyanidů. V této práci z roku 2015 se o společnosti DEZA, a. s. přímo píše, že „podnik se zabývá zpracováním černouhelného dehtu a benzolu. Při výrobě se produkují odpadní vody se silně toxickými kyanidy. Přes veškerou snahu podniku nejúčinněji čistit odpadní vodu se nedaří účinně a levně vyčistit vodu od kyanidů.“

Česká inspekce životního prostředí však vyloučila, že by kyanid unikl z Dezy. „Inspektoři z ČIŽP Brno stále hledají možnou příčinu, v pondělí kontrolovali ‚výustě‘ u případných zdrojů znečištění ve Valašském Meziříčí. Na základě místního šetření vyloučili jako možného původce havárie společnost DEZA,“ uvedla mluvčí Radka Nastoupilová.

Jak došli k závěru, že DEZA nemůže být původcem katastrofy, však inspektoři neujasnili.

„Na případ je uvalené informační embargo. Případ si převzala policie. Jakékoli další informace by mohly znemožnit odhalení pachatele,“ uvedla mluvčí.