Článek
Když Ministerstvo zdravotnictví v úterý zveřejnilo první ucelenou prognózu dalšího šíření koronaviru v Česku, mezi množstvím zajímavých dat trochu zapadl jeden neméně důležitý údaj.
Šlo o odhad počtu nakažených, u který nebyla infekce potvrzena laboratorními testy. Podle autora matematického modelu, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška, bylo v daný moment v Česku asi 1500 lidí s „nezachycenou“ nákazou. Tedy více než nakažených, u nichž se infekce oficiálně prokázala - takových bylo v úterý 1473.
Pro další týdny pak prognóza počítala s dalším nárůstem obou veličin. Počet potvrzených případů měl ale stoupat výrazně rychleji než těch nezjištěných. Ke konci dubna model předpokládal zhruba 15 tisíc potvrzených případů onemocnění, zatímco počet nezjištěných případů neměl dosáhnout ani šesti tisíc.
K pomalejšímu růstu neodhalených nosičů koronaviru měla přispět jednak nařízená opatření, jako je omezení pohybu nebo nošení roušek, jednak rostoucí množství provedených testů.
Realistický scénář vývoje šíření koronaviru v Česku podle modelu Ústavu zdravotnických informací a statistiky z 24. března.
Zda se prognóza bude naplňovat, se zčásti patrně ukáže už následující týden, kdy by měl ÚZIS zveřejnit aktualizovanou verzi svého modelu. Zpřesnit odhady o „utajených“ nakažených může pomoci i plošné testování obyvatel z uzavřených obcí na Uničovsku, na které úřady uvalily karanténu.
Jeden z faktorů, který určování skutečného počtu infikovaných komplikuje, je poznatek, že nemalá část nakažených si ani nemusí všimnout, že je nemocná.
Šéf zdravotnických statistiků Dušek v úterý zdůraznil, že podle literatury deset procent lidí „prochází“ nákazou úplně bez příznaků. „Už v subklinické fázi se uzdraví a vlastně ani nevědí, že tu chorobu měli. A celou tu dobu mohou šířit virus,“ uvedl Dušek a varovně dodal: „Nevíme, co v přírodě je na nás schováno a jak velká infekční nálož v populaci číhá.“
Zdrženlivost v odhadech je namístě. Nedávno publikované vědecké studie, které pracují s nasbíranými údaji o šíření nákazy v nejpostiženějších zemích, ukazují, že podíl nezjištěných nositelů viru může být mnohem větší, než se donedávna předpokládalo.
Časopis New Scientist upozornil na závěry mezinárodní skupiny vědců, kteří vytvořili simulační model šíření koronaviru ve 375 čínských městech v období mezi 10. a 23. lednem, tedy těsně před zavedením restrikcí čínskými úřady. Závěr byl, že 86 procent případů z té doby nebylo zdokumentováno. Tito lidé neměli žádné příznaky, nebo pociťovali jen mírné obtíže.
Zároveň byla tato skupina mnohem více riziková než lidé s horečkou a dalšími příznaky. Přestože lidé bez příznaků byli mnohem méně nakažliví, stali se zdrojem 79 procent dalších infekcí.
Vysvětlení je logické - lidé bez příznaků se chovali běžně, jako by se nic nedělo. O to více pak nemoc šířili. „Tito lidé jsou hlavním tahounem a jsou to oni, kdo napomáhá šíření,“ citoval New Scientist jednoho z autorů studie Jeffreyho Shamana z Kolumbijské univerzity v New Yorku.
Vysoký podíl nakažených lidí bez symptomů vyplynul i z hromadného testování obyvatel italského města Vó, jednoho z nejpostiženějších míst v zemi. Žádné příznaky nevykazovalo 60 procent lidí s pozitivním nálezem.
O značném počtu lidí bez příznaků hovoří také úřady na Islandu, který postoupil v míře testování obyvatel asi nejdál - jistě i z toho důvodu, že na ostrově žije pouze 364 tisíc obyvatel. Do čtvrtka laboratoře otestovaly přes 13 tisíc lidí, tedy více než 3,5 procenta obyvatel.
Úkol zní poměrně jasně. Pokud se chce Česko při odhadu skutečného šíření nákazy přiblížit realitě, musí vyšetřit co nejvíce obyvatel. Na rozdíl od různých karanténních opatření, která vláda nasadila brzy, se však testování rozbíhalo pomalu a zrychlilo se až v uplynulém týdnu. V pátek dopoledne bylo provedeno zhruba 31 tisíc testů (čísla jsou průběžně aktualizována zde), což odpovídá 0,3 procenta všech obyvatel ČR.
