Článek
Evropská unie by podle mnohých států bloku měla do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, věc je také součástí dnes představeného plánu Evropské komise pod označením Evropská zelená dohoda. Soubor pěti desítek opatření počítá mimo jiné také s vytvořením fondu na podporu změn v regionech nyní závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.
Plán ve středu představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Chystáme 50 taktických kroků na cestě k lepší Evropě do roku 2050. Bude to velice dlouhá a ne úplně hladká cesta. Je na nás, abychom si stanovili tempo a abychom nikoho nenechali pozadu. Jsme připraveni uspět v zájmu Evropy,“ řekla na úvod svého projevu šéfka Evropské komise. Zároveň slíbila, že veškeré podmínky stihnou vyjednat do klimatického summitu, který se koná příští rok ve skotském Glasgow.
Český premiér Andrej Babiš tvrdí, že bez výstavby nových bloků v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nebude moci Česko klimatické cíle splnit. Vláda nyní předpokládá, že jádro bude tvořit v roce 2050 polovinu energetického mixu Česka. S českými jadernými plány ale Rakousko nesouhlasí a chce proti nim vystoupit.
Před dvoudenním summitem, který začne v Bruselu ve čtvrtek, se Rakousko, které v této věci v EU mnoho spojenců nemá, snaží podle APA zabránit tomu, aby Unie z podpůrného mechanismu finančně podpořila výstavbu jaderných energetických zdrojů.
Naopak Česko spolu s Polskem a Maďarskem tlačí na zmírnění unijního postoje ve prospěch jádra. Praha podle informací ČTK hodlá do závěrů summitu dostat zmínku o tom, že jaderná energie patří mezi čisté zdroje a má tak nárok na klimatické investice. Babiš v tomto smyslu už poslal svým protějškům z unijních států dopis, který však podle diplomatů Rakousko jen utvrdil v odporu.
„Bude těžké rozpor překlenout a dosáhnout dohody. Ale summity bývají dlouhé a názory se různí i jindy,“ řekl novinářům jeden z unijních diplomatů.
Všechny tři visegrádské země hodlají ve čtvrtek svůj postoj koordinovat. Polsku přitom podle diplomatů více než o jádro samotné jde o konkrétní sumy na podporu uhelných regionů, které chce do závěrů prosadit.
Vzhledem k tomu, že summit přijímá závěry jednomyslně, není vyloučen ani krach schůzky. Podle některých unijních představitelů ale nechce nový předseda Evropské rady Charles Michel dopustit, aby jeho premiéra skončila neúspěšně. Po celém světě se ozývají obavy z neudržitelných klimatických změn a přesvědčení že vlády nedělají dostatek pro to, aby dosáhly cílů Pařížské dohody. Šéfka evropské komise Von der Leyenová chce tak udělat z Evropy „světově první klimaticky neutrální kontinent“.
