Na Izrael zamířilo už 600 raket. „Protiútok teprve začíná,“ vzkazuje

Po letech se zase v Jeruzalémě a jeho okolí rozezněly sirény varující před raketovým útokem. V pondělí po uplynutí ohlášeného ultimáta ze strany hnutí Hamás, kdy měli Chrámovou horu opustit izraelští policisté, zamířilo z Pásma Gazy na území Izraele během noci na 150 raket, podle deníku The Jerusalem Post pak počet vystřelených raket od pondělí překročil šest stovek. Zneškodnit se podařilo nejméně 90 procent z nich, informovala místní média.

Gazu následně zasáhly odvetné letecké útoky. Izraelské nálety si od pondělního večera podle tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly životy 28 Palestinců včetně devíti dětí a jedné ženy. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví je zraněno přes 120 lidí. Mluvčí izraelské armády pro BBC uvedl, že s odvetnými útoky Izraelci „teprve začali“. V úterý pak Izraelské obranné síly informovaly na svém twitterovém účtu, že armáda zahajuje operaci Strážce zdí, v rámci níž armáda útočí „na teroristické cíle a operativce v Gaze“.

Izrael naproti tomu zatím eviduje více než 25 zraněných osob, většinu z nich zasáhly střepiny po dopadu některé z nezneškodněných raket Hamásu. Rakety podle deníku The Guardian zasáhly několik bytových domů a také prázdnou školu. Podle národní záchranné zdravotnické služby Červená Davidova hvězda v úterý odpoledne zabily raketové útoky ve městě Aškelon dvě ženy. Jednou z obětí je podle izraelských médií 80letá žena.

Od pondělí bylo z Pásma Gazy podle The Times of Israel vypáleno nejméně 600 raket. Pět z nich podle deníku nezachytil mobilní systém protivzdušné obrany Iron Dome (Železná kopule). Právě jedna z nich, kterou kvůli technické chybě systém nezachytil, má pravděpodobně na svědomí životy zmíněných dvou žen, informovala stanice Channel 12. Systém už by ale měl být v této chvíli plně funkční.

Izraelský ministr obrany Benny Ganc po jednání s armádními představiteli a starosty měst na jihu Izraele uvedl, že „každý den útoků na izraelské občany posouvá teroristické organizace (v Pásmu Gazy) roky zpět“. „Nepřestaneme útočit, dokud znovu nezavládne klid,“ cituje Gance deník The Times of Israel. Podle ministra působí izraelské útoky značné škody palestinským skupinám Hamás a Islámský džihád, které v pondělí zahájily raketovou palbu na Izrael. Ganc také oznámil, že dal pokyn k mobilizaci pěti tisíc vojáků k hranicím s Gazou. Ti mají zajistit „hlubší obranu domácí fronty“.

Oznámená operace Strážce zdí bude podle Gance pravděpodobně trvat několik dní. „Účelem operace je tvrdý úder na Hamás, jeho oslabení a to, aby litoval svého rozhodnutí vystřelit rakety na Izrael,“ cituje Gance deník The Times of Israel. „Každá bomba má adresu. Budeme v tom pokračovat jak v nadcházejících hodinách, tak v nadcházejících dnech. Je těžké odhadnout, jak dlouho to bude trvat,“ vysvětlil ministr obrany.

V úterý večer pak mluvčí izraelské armády Hidai Zilberman oznámil, že do akce s cílem zničit desítky raketometů v Gaze se zapojilo přes osmdesát stíhaček včetně letounů typu F-35. Zilberman také uvedl, že armáda provedla další cílené zabití jednoho z velitelů Hamásu a zlikvidovala vedoucího protitankové jednotky. Izraelským ozbrojeným silám se také mělo povést zničení tunelu nedaleko hranic s Izraelem, uvádí The Times of Israel.

Armáda v úterý odpoledne mezitím ohlásila další vlnu náletů na cíle Hamásu a Islámského džihádu v Pásmu Gazy. Aktuálně podle místních médií armáda cílí na jednoho z velitelů i na pozice hnutí a zbrojní sklady. Podle agentury AP přišla palestinská teroristická skupina Islámský džihád, která působí v Pásmu Gazy, při izraelských náletech o dva vysoce postavené členy. Cílem jednoho z izraelských náletů byl podle Islámského džihádu bytový dům v Gaze.

Podle zdrojů z Islámského džihádu byl cílem ranního náletu bratr Baháa abú Atta, vysoce postaveného představitele Islámského džihádu. Při útoku byl nicméně jen zraněn. O život však přišlo celkem deset lidí včetně dvou spolupracovníků Baháa abú Atta a dvou velitelů ozbrojeného křídla skupiny.

V úterý večer se při jednom z izraelských náletů zřítil 13patrový dům v Gaze, Izraelci ale jeho obyvatele předem varovali a vyzvali k evakuaci, uvádí světové agentury. Hnutí Hamás následně pohrozilo odvetou, ke které také došlo. Okolo deváté hodiny večerní místního času vypálil Hamás na město Tel Aviv a jeho okolí podle hnutí 130 raket. Podle izraelské policie bylo raket více než osmdesát. V rámci obrany města mělo dojít k nejmasivnějšímu použití Iron Domu v historii.

Evropská unie raketové útoky z Pásma Gazy na Izrael odsoudila a vyzvala všechny strany konfliktu ke snížení napětí, aby se zabránilo dalším civilním obětem na životech. „Odpalování raket z Gazy proti civilnímu obyvatelstvu Izraele je zcela nepřípustné a podporuje dynamiku eskalace,“ uvedla Evropská komise v prohlášení vydaném v pondělí pozdě večer. „Je třeba okamžitě zastavit výrazný nárůst násilí na okupovaném Západním břehu Jordánu, jakož i ve východním Jeruzalémě a v Gaze a jejím okolí,“ dodala. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell také v pondělí odsoudil vystěhovávání palestinských rodin z východního Jeruzaléma s tím, že je tento krok nelegální a pouze přispívá k dalšímu napětí na místě.

K „ukončení cílení na civilní obyvatelstvo“ vyzval také například britský ministr zahraničí Dominic Raab. Jeho americký protějšek Antony Blinken pak uvedl, že Hamás musí raketové útoky „okamžitě“ ukončit, a dodal, že „všechny strany se musí snažit o deeskalaci situace“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že americký prezident Joe Biden je z násilí „vážně znepokojen“.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek na svém twitterovém účtu vyzval k okamžitému zastavení raketových útoků z Gazy proti Izraeli. „Důrazně odsuzujeme jakékoli podněcování k násilí a doufáme, že se podaří odvrátit další eskalaci nepokojů v Jeruzalémě,“ napsal Kulhánek.

Napětí mezi Palestinci a Izraelci, které začalo sílit okolo začátku ramadánu v polovině dubna, vyvrcholilo právě v pondělí. Pomyslný olej do ohně v uplynulých týdnech přililo jak rozhodnutí soudu vystěhovat palestinské rodiny z východního Jeruzaléma, tak oslavy svátku Dne Jeruzaléma. Právě 10. květen je připomínkou obsazení východního Jeruzaléma Izraelem za Šestidenní války v roce 1967. Izrael připojil východní část města ke zbytku města a celé je nyní označuje za svou metropoli. Obsazení je ale v rozporu s mezinárodním právem a Palestinci stále chtějí, aby byl východní Jeruzalém hlavním městem jejich budoucího státu.

Právě v Den Jeruzaléma se situace ve stále rozděleném městě, ačkoli už ne zdmi, ještě více vyhrotila. Brzy ráno se izraelské úřady kvůli obavám z možných střetů rozhodly dočasně zakázat židům vstup do komplexu na Chrámové hoře. Nezakázaly však pochod u příležitosti svátku, který Palestinci považují za provokativní snahu Izraelců dokázat nadvládu nad městem, jehož status je sporný. V pondělí bylo při střetech mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií v Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu zraněno více než sedm set Palestinců, z nichž pět set muselo být ošetřeno v nemocnici, uvedla agentura AP.